Bengálská kočka je malá šelma, která se nehodí pro každého

Bengálská kočka je poměrně nové kočičí plemeno, jehož popularita mezi kočičími milovníky stále stoupá. Plemeno vzniklo v průběhu 20. století křížením divokých koček bengálských s kočkou domácí. Toto spojení dává tomuto plemenu vysokou atraktivitu mezi chovateli – krásný vzhled divoké šelmy s povahou klasické domestikované kočky.

Bengálky jsou nejen krásné, ale i inteligentní a velmi temperamentní. Zároveň jsou společenské a nadšené vám budou asistovat u všech domácích činností. Tyto kočky jsou poměrně hodně upovídané, takže čekejte kromě důkladné kontroly každé činnosti i příslušný komentář.

Důvody, proč si pořizovat bengálskou kočku

• Exoticky vypadající kočka s hravou povahou je vhodným parťákem každého nadšeného kočkaře, který miluje aktivní kočky.
• Bengálská kočka s vámi bude ráda trávit čas a sledovat vás na každém kroku. Je tak vhodná pro ty, kteří tráví většinu času doma.
• Jde o jedno z nejinteligentnější plemeno koček a lze je tedy poměrně snadno trénovat. Rády se i venčí a ochotně s vámi budou spolupracovat při venčení na vodítku.
• Bengálky nejsou tolik vybíravé jako jiná kočičí plemena. Krmení těchto koček je tedy o něco jednodušší než jiných.
• Tyto kočky jsou poměrně přizpůsobivé, takže pokud jim pořídíte dostatek stimulů, zvládnou i nějakou dobu o samotě. Je ovšem třeba se kočkám opravdu důsledně věnovat nebo jim zajistit přístup ven. Poměrně snadno se začnou nudit a mají pak tendenci vymýšlet lumpárny.
• Rády vymýšlí různé skopičiny i s dětmi, jsou tak vhodné do rodin.
• Jejich srst je jemná a vybízí k pohlazení, zároveň nevyžaduje náročnější péči.

Důvody, proč si NEpořizovat bengálskou kočku

• Bengálské kočky jsou opravdu aktivní a často vyžadují zapojení do her i od svého lidského otroka. Pokud tak toužíte spíše po kočce, která bude větší část dne chrupat na gauči či škrabadle, sáhněte po jiném plemeni.
• Pokud se jí cokoliv nelíbí, ať už proto, že se nudí nebo že neděláte něco podle jejích představ, nemá problém to dát najevo hlasitým řáděním. Je schopná si poradit s řadou skříní i s klikou od dveří. Pravidelné kramaření ve skříních může být její oblíbenou zábavou.
• Sama se jen tak nezabaví. Buď potřebuje pravidelný přístup ven, nebo možnost se dostatečně vyřádit se svým člověkem. Pokud tedy trávíte velké množství času mimo domov, není tato kočka vhodnou volbou.
• Bengálské kočky mají silný lovecký instinkt. Není moc vhodné chovat je například s králíčky nebo křečky.
• Toto plemeno je u nás vzácnější, je tedy i o něco dražší než jiné papírové kočky.
• Jsou sice hravé a inteligentní, ale nejsou moc na mazlení.
• Bengálky dokáží vycházet s jinou kočkou či psem ve stejné domácnosti, ale většinou jen pokud pořídíte tato zvířata současně s bengálskou kočkou. Toto plemeno je poměrně hodně teritoriální, a pokud není zvyklé na další zvířata odmalinka, může docházet k různorodým roztržkám.

Historie bengálské kočky

Mezi předky Bengálské kočky patří divoké leopardí kočky z Asie. Toto unikátní plemeno bylo ovšem cíleně vyšlechtěno v USA, kdy došlo ke křížení divokých koček s kočkami domácími. Hlavním cílem bylo vyšlechtit kočku se vzhledem divoké kočky, ale mírnou domestikovanou povahou. Snahou bylo také vyšlechtit plemeno, které budou odolné vůči kočičí leukémii. Právě leopardí kočky touto nemocí vůbec netrpí. Postupným křížením se ovšem přišlo na to, že pozdější generace tohoto nového plemene bohužel tuto nemoc získat mohou. Se šlechtěním se začalo v 60. letech 20. století. Jedním z prvních problémů se ukázalo být to, že první kocouři tohoto nově vznikajícího plemene byli neplodní.

Jedna z chovatelek tohoto nového plemene se do šlechtění pustila i navzdory prvotním komplikacím a kočky nadále křížila s kocoury domácí kočky. Postupně se jí podařilo vyšlechtit generaci Bengálských koček, které byly zdravotně i povahově v pořádku a dokázali se množit mezi sebou. Bengálská kočka byla v Evropě uznána organizací FIFE v roce 1998, v té době se již několik let chovaly tyto kočky i v České republice. Stále jde v Čechách spíše o vzácnější plemeno, které nicméně získává na stále větší popularitě a je rok od roku rozšířenější.

Povaha bengálské kočky

Klasická kočka domácí je poměrně velká osobnost, která důrazně dokáže projevit svůj názor. S ohledem na křížení s divokými kočkami můžete očekávat opravdu zajímavý temperament. Bengálky jsou tedy velice živé, sebevědomé a chytré. Zabavit Bengálskou kočku proto není jednoduché jak psychicky tak fyzicky. Tyto kočky s vámi patrně nebudou ležet celé dny na gauči a mazlit se, ale budou vyžadovat různorodou aktivitu. Nadšeně budou lézt po výškách a brousit si drápy po celém bytě. Dostatečné množství pevně upevněných poliček a odolných škrabadel je tedy nutností.

Bengálky mají stále silný lovecký pud. Pokud bude mít vaše kočka přístup ven, můžete očekávat časté dárečky v podobě různorodých hladovců. Přesto tyto kočky jsou přátelské i vůči dalším kočkám a psům ve stejné domácnosti a dobře s nimi vychází. Společná domácnost s hlodavci nebo ptáky ovšem není doporučována. Tyto kočky díky svým divokým předkům milují vodu, je tak třeba být opatrní pokud máte na zahradě jezírko nebo doma akvárko, obojí je třeba dostatečně zabezpečit.

Bengálky milují společnost lidí a dětí. Jsou velmi inteligentní a poměrně ochotně se nechají cvičit. Navzdory svým pozitivním vlastnostem se doporučují spíše zkušeným chovatelům, a to díky svým divokým předkům. Toto kočičí plemeno je typické i svou upovídaností. Jako mnoho jiných koček vám budou rády u všeho nejen asistovat, ale i vše náležitě komentovat. Jejich mňoukání mnoha lidem připomíná štěkot.

Vzhled bengálské kočky

Bengálky jsou štíhlé a svalnaté. Tyto kočky disponují dlouhými nohami a mohutným tělem. Zadní nohy jsou delší a tlapky jsou velké a kulaté. Středně dlouhý ocas je pevný a svalnatý s černým koncem. Hustá a kratší srst je jemná a měkká. Toto plemeno koček má mnoho barevných variant od hnědé přes žlutou, bílou až k modré. Zbarvení je doplněné leopardím vzorem nebo kresbou makrely. Výjimečně se objevuje celočerná kočka. Klínovitá hlava je vůči tělu malá s vysoko posazenýma ušima a velkýma mandlovitýma očima a výraznými očními linkami. Oči jsou zelené, oříškové nebo modré, vždy s ohledem na zbarvení srstí. Nos mají kočky dlouhý a široký a v místě kde přechází v lebku je mírně prohnutý.

Bengálská kočka v bodech

Velikost:

• Cca 7 kg, až 70 cm v kohoutku.

Srst:

• Krátká, hustá a velmi jemná.

Zbarvení:

• Mnoho barevných variant od hnědé přes žlutou, bílou až modrou. Občas se objeví celočerná kočka. Zbarvení bengálek je doplněno leopardím vzorem nebo kresbou makrely.

Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva