Kočka domácí pomůže s lovem myší, ale přijde se i pomazlit

Kočka domácí, nebo-li Felis catus, je domestikovanou variantou divokých koček. Kočka je již několik tisíc let společníkem člověka. Kočka díky své specifické povaze a mrštnosti k sobě poutá i řadu tajemství a v minulosti jí bylo přisuzováno množství až mýtických schopností.

V starověkém Egyptě byly kočky vnímány jako vtělení bohyně Bastet, tedy bohyně ochránkyně a kočky tak byly chovány ve veliké úctě. Ve středověké Evropě byly kočky byly kočky spojované s čarodějnicemi. Dodnes mnoho lidí věří, že pokud jim přejde černá kočka přes cestu, stane se neštěstí.

Dnes je kočka domácí brána především jako hravý a zvědavý tvor, který když má náladu pomůže s lovem myší nebo se přijde pomazlit. Kočky jsou především tvorové, které jsou každým coulem svoje. Kočka je poměrně samostatné zvíře, které trpí člověka ve své společnosti. Přesto jde o zvíře, které rádo tráví svůj čas ve společnosti lidí, pokud dostane svůj prostor.

Důvody, proč si pořídit kočku domácí

• Kočka domácí hravě zvládne jak pobyt venku, tak pobyt v bytě. Pokud si na jeden či druhý způsob života zvykne od kotěte, snadno zvládne obojí.
• Tyto kočky jsou většinou velice úspěšné lovkyně myší. Trápí vás tito hlodavci? Pak sáhněte po tomto plemeni.
• Množství barevných variant a délek srsti je opravdu velké. Je tak skutečně z čeho vybírat.
• Kočka domácí je poměrně zdravé plemeno a dožívá se běžně okolo 15 let věku.
• Jde o nejběžnější kočičí rasu. Sehnat kočku domácí od sousedů nebo z útulku je poměrně snadné a většinou zadarmo nebo za adopční poplatek, který nebývá moc vysoký.
• Každá kočka domácí je jedinečnou osobností. Pokud chcete spíše mazlivou kočku, která se ráda přitulí nebo naopak samostatnou solitérku, vyberte si již dospělou nebo mladou kočku, u které lze povahu již lépe odhadnout. U malých koťátek kočky domácí povahu opravdu špatně odhadnete. Většina koček tohoto plemene je inteligentní a poměrně samostatná.
• Jsou hravé a inteligentní, řadu z nich tak lze i cvičit. Především pokud máte kočku domácí v bytě bez možnosti chodit ven, je třeba se vybavit škrabadlem a spoustou hraček, aby kočka vybila svou energii.

Důvody, proč si NEpořídit kočku domácí

• Toužíte po exotické a zajímavé kočce s dlouhou historií a do značné míry i předvídatelnou velikostí a povahou? Pak sáhněte po některé z papírových šlechtěných koček.
• Nejde většinou o tiché flegmatiky, kteří s vámi budou spokojně chrupat na gauči. Jde o osobnosti každým coulem. Pokud chcete mít jistotu, že budete mít doma klidnou a se vším vyrovnanou kočku, která se bude nadšeně mazlit, sáhněte například po perské kočce.
• Koček domácích je opravdu velké množství, a to těch ryze venkovních. A i těch toulavých. Kočky domácí jsou velmi plodné, a to již od útlého věku. Pokud nepatříte mezi příznivce kastrace, kočka domácí s přístupem ven patrně není tou nejvhodnější volbu.
• Pokud počítáte s tím, že budete mít kočku domácí v bytě, pořiďte si jedince, který je zvyklý již odmalinka a ideálně vychovaný svou kočičí mámou k využívání domácího záchodu. Kočka domácí je velice přizpůsobivá a být jen doma jí nevadí. Ovšem za předpokladu, že ji zabavíte. A to ideálně velkým množstvím hraček a s kočkou si sami budete aktivně hrát a náležitě ji fyzicky i psychicky utaháte.
• Kočka domácí je opravdu silnou osobností. Pokud je zvyklá odmalinka, nemívá problémy si zvyknout třeba na psa. Ovšem chov například s drobnějšími hlodavci nebo s ptáčky se moc nedoporučuje. Přeci jen má v genech silný lovecký pud.

Historie kočky domácí

Kočka je společníkem lidí několik tisíc let. Jako u řady jiných zvířat došlo i v případě koček k postupné domestikaci jejich divokých předků. Podle archeologických nálezů to vypadá, že se poprvé staly kočky součástí lidských domácností zhruba před 10-12 tisíci lety. Během těchto mnoha tisíc let se její role ve společnosti lidí postupně měnila. Ve starověkém Egyptě byla uctívaná a často se i pohřbívala se svým majitelem. Během starověku se kočka domácí postupně začala objevovat v domácnostech celého světa. A nejen v Egyptě, ale i v Číně nebo Indii patřila mezi uctívaná zvířata. Posléze se začala šířit i Evropou, patrně v antickém Římě se kočka domácí objevila poprvé. V mnoha zemích světa její prvotní funkcí byl lov hlodavců a tím pádem i nejen ochrana úrody pšenice a dalších obilovin, ale i ochrana člověka od nemocí, které přenášeli hlodavci. Během středověku to kočky, především ty černé, neměly ovšem v Evropě vůbec jednoduché. Kočka se stala zvířetem, které bylo považováno za posedlé zlými duchy a s domnělými čarodějnicemi často končilo na hranici. Určitá stigmatizace černým kočkám zůstala dodnes.

Povaha kočky domácí

Každá kočka domácí bude mít patrně svou specifickou povahu. Pokud toužíte po kočce, od které budete dopředu čekat konkrétní povahové vlastnosti, sáhněte po některém z vyšlechtěných kočičích plemen. Při výběru vhodné chovatelské stanice se pak s velkou pravděpodobností při výběru koťátka trefíte do vámi vytoužené povahy. V případě klasické kočky domácí půjde většinou o sázku do loterie. Některé kočky jsou velmi hravé a přátelské. Jiné jsou ukecané a velmi aktivní. Další bude od rána do večera lenošit a bude milovat chování na klíně a neustálé drbání. Pokud chcete mít více jasno v tom, jaká vaše budoucí kočičí parťačka bude, adoptujte některou z dospělých kočiček z depozitu nebo útulku.

Tak jako tak v případě kočky domácí je třeba respektovat, že je kočka lovec. Pokud má kočka přístup ven, můžete čas od času očekávat nějaký dáreček, kterým se vám pokusí udělat vaše kočka radost. I když nejste z donesené myši nadšení, nemá smysl kočku trestat za činnost, která je pro ni přirozená. Pokud máte kočku pouze doma, je třeba jí její původní poslání, tedy lov, něčím nahradit. Kočky jsou velmi inteligentní, řada z nich proto ocení i výcvik – ovšem pokud na to zrovna budou mít náladu. Pokud se do výcviku nechce ani vám ani vaší kočce, pak je třeba kočku třeba zabavit hrou alespoň na pár minut každý den. Lov je poměrně náročnou činností, jak z psychického, tak fyzického hlediska, kočka je proto schopná velkou část dne propsat. Po kvalitním spánku má pak nashromážděnou velkou dávku energie, kterou ze sebe musí dostat. Pokud kočce bez přístupu ven nějakou zábavu alespoň na pár minut denně nevymyslíte, brzy to fyzicky pocítíte jak vy, tak vaše domácnost.

Vzhled kočky domácí

Kočky domácí bývají středně veliké, s pevnou a atletickou stavbou těla. Štíhlé tělo doplňuje souměrná hlava v poměru ke zbytku těla. Ocas bývá různé dlouhý. Stejně tak oči a nos mohou mít různou velikost a tvar. Barevných variant koček domácích je nespočet. Najdete jak jednobarevné i vícebarevné kočky s různými typy kreseb. Oči obvykle ladí s barvou srst. Nejčastěji kočka domácí váží mezi 3-7 kg, kocouři bývají o něco mohutnější než kočky. Většina koček má lesklou a kratší srst, delší srst ovšem není také vyloženě nic neobvyklého.

Kočka domácí v bodech

Velikost:

• 3-7 kg

Srst:

• Srst bývá častěji kratší a lesklá. Delší a hustá srst ovšem není vyloženě výjimkou.

Zbarvení:

• Jednobarevné i více barevné, různorodé typy kreseb. Počet barevných variací - nespočet.

Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva