Sibiřská kočka je chlupatý obr, který miluje dobrodružství

Láká vás vlastnit kočku s vlastnostmi podobnými psovi? Pak sáhněte po sibiřské kočce, která je specifická i svou velikostí – je řazena mezi největší kočičí plemena. Jde o poměrně zdravé kočky s krásnou huňatou srstí. Tyto kočky jsou přítulné, hravé a přátelské.

Milují lidskou společnost a nerady tráví více času o samotě. Mnoho chovatelů si dokonce tyto kočičí miláčky bere s sebou na dovolenou. Velkou část dne prospí a probere se mezi osmou a jedenáctou. V této době si chce hrát a je většinou nejvíc aktivní.

Důvody, proč si pořídit sibiřskou kočku

• Sibiřské kočky jsou velmi přizpůsobivé, jsou tedy vhodné téměř ke komukoliv, k seniorů, ale i do rodiny s dětmi.
• Bude spokojená v domku se zahradou, kterou bude nadšeně prozkoumávat.
• Jde o nenáročné plemeno, jejíž srst nevyžaduje větší péči. Stačí čas od času vyčesat.
• Kočka se upíná k jednomu majiteli, s kterým má velmi silný vztah. Ostatní členy domácnosti toleruje a má s nimi přátelský vztah.
• Miluje lezení po všem možném. Ocení byt, v kterém je velké množství různých kočičích stromů a poliček určených právě pro kočku.
• Sibiřské kočky jsou velmi vnímavé a poznají různorodé zdravotní problémy.
• Toto plemeno dozrává poměrně pozdě, většinou ve věku 3-4 let. Do to té doby se chová hodně jako kotě.
• Sibiřské kočky se velmi podobají mainském mývalím nebo norským lesním kočkám. Pokud patříte mezi milovníky velkých koček, z této trojice si určitě vyberete.
• Toto plemeno je velmi tolerantní i k ostatním zvířecím členům domácnosti.

Důvody, proč si NEpořizovat sibiřskou kočku

• Tyto kočky sice mají lidi rádi, ale nevyžadují příliš pozornosti. Občas si přijde pro pohlazení, z delšího chování na klíně nebo chrupání u vás na klíně dvakrát nadšená ovšem není. Pokud toužíte nejen po přátelské, ale i hodně mazlivé kočce, sáhněte raději po jiném plemeni.
• Sibiřské kočky jsou nadšení lovci. Pokud je chováte doma, je třeba pořídit velké množství hraček a aktivně se jim věnovat alespoň pár minut denně, aby vybily svou energii.
• Toto plemeno je třeba čas od času vykoupat. A především v době línání vyčesat. 
• Je třeba počítat s tím, že po bytě budete mít velké množství chlupů. I v době, kdy kočka nebude línat.
• Sibiřské kočky nerady tráví delší čas o samotě. Je tak vhodná do rodiny, kde je stále někdo doma nebo pro seniory. Pokud bydlíte samy a hodně času trávíte mimo domov, je vhodné jí pořídit kočičího či psího kamaráda, jinak bude trpět a dá vám to znát.
• Tyto kočky jsou nadšení lovci. Mají tedy hodně energie, kterou ze sebe potřebují dostat. Pokud je nevybavíte hračkami a nebudete jim alespoň občas vymýšlet nějakou aktivitu, počítejte se zběsilým lítáním kočky po bytě ve snaze ze sebe vybít přebytečnou energii.
• Sibiřské kočky mají tendenci se hodně silně navázat na svého hlavního majitele, a i další členy domácnosti. Tyto kočky tedy velmi špatně snáší změny majitele, ale i dalších lidských členů domácnosti.
• Při výběru chovné stanice je třeba být obezřetní. Pokud si nedáte pozor a pořídíte toto kočičí plemeno bez znalosti původu, s velkou pravděpodobností se vám stane, že kočka nebude zdaleka tak přátelská, jak by měla být.

Historie sibiřské kočky

Název plemene nám poměrně dobře napoví odkud toto plemeno pochází. Kočky se na Sibiř dostaly díky prvním Rusům, kteří během 16. století začali toto území osidlovat. Tito první osadníci brali s sebou své kočičí členy domácnosti. Ty, pokud chtěly přežít, museli se přizpůsobit tamním drsným podmínkám. Postupně jim narostla dlouhá, velmi hustá srst a postupně se z nich staly vynikající lovci. Nejprve byla tato kočičí rasa známá pod názvem ruská dlouhosrstá kočka, až počátkem devadesátých let byla přejmenována na sibiřskou kočku, a to zásluhou celosvětové federaci chovatelů koček (FIFe).

Povaha sibiřské kočky

Po svých loveckých předcích si zachovala vzhled a lásku k lovu, je to přesto přátelská kočka, která si čas od času ráda přijde pro pohlazení. Tato kočka bezmezně miluje své lidi a především člověka, kterého považuje za svého hlavního majitele. Na rozdíl od mnoha jiných kočičích plemen nejsou tyto kočky samotářky. Milují společnost lidí a/nebo dalších koček. Dobře vychází i s dalšími domácími zvířaty, včetně psů. Jejich obliba i z těchto důvodů v posledních letech roste. Při pořizování této kočky je třeba mít na paměti, že je třeba se této kočce věnovat a trávit s ní čas. Nelze jí zanechat celý den doma bez společnosti, samu snáší velice špatně. Pokud dopředu víte, že budete trávit hodně času mimo domov, a přesto po tomto plemeni velmi toužíte, pořiďte si kočky rovnou dvě (ideálně stejného plemene).

Vzhled sibiřské kočky

Jde o středně velké kočky, které váží většinou mezi 3,5-5 kg. Kočky jsou o něco drobnější, kocouři mohou mít v dospělosti i 5-7 kg. Svalnaté tělo je zaoblené. S ohledem na jejich historii asi málokoho překvapí, že je rozdíl mezi jejich letní a zimní srstí. Zimní srst je hustší a bohatší na náprsence, límci a nohách, a celkově je o něco delší než letní. Barva srsti může být téměř jakákoliv, až na skořicovou, světle žlutohnědou, čokoládovou a lila. Nejčastěji se objevují žíhané sibiřské kočky.

Sibiřská kočka v bodech

Velikost:

• Kočky mají 3,5-5 kg, kocouři 5-7 kg

Srst:

• Dlouhá a hustá.

Zbarvení:

• Nejčastěji žíhaná, může být jinak téměř jakákoliv. Nesmí být skořicová, světle žlutohnědá, čokoládová a lila.

Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva