Americká akita je chytrý pes, někdy až moc

Americká akita patří mezi odvážné, mohutné a chundelaté psy. Je z celého srdce oddaná svému pánovi, s kterým nadšeně tráví co nejvíce času. Svou rodinu velmi miluje, vůči cizím lidem bývá rezervovaná. Jde o tichého psa, který téměř neštěká – zpravidla se ozve v momentě, kdy hrozí nebezpečí.

Americká akita je aktivní pes, který potřebuje slušnou dávku pohybu. Je tak vhodnou volbou především k lidem, kteří se psovi budou věnovat několik hodin denně. Vhodná je například na různé psí sporty, nebo jako pracovní pes, ať už jako služební nebo záchranářský pes. Svým vzhledem chundelatého medvídka v kombinaci s odvahou a ostražitostí z ní dělá zajímavého psa pro zapálené kynology.

Důvody, proč si pořídit americkou akitu

• Věrnost až za hrob, to je hlavní charakteristika americké akity.
• Je to také skvělý hlídač. Svého pána i majetek bude hlídat do roztrhání těla.
• Jde o poměrně tichého psa, který štěká jen když je to opravdu nutné. Pokud akita začne štěkat uprostřed noci, vsaďte se, že to není kvůli kočce za plotem, ale kvůli nějakému reálnému nebezpečí či jakémukoliv problému.
• Americká akita je psí solitér. Rozhodně nejde o smečkové zvíře. Americké akity jsou spokojení jedináčci.
• Své rodině je velmi oddaná. Nedělá jí nejlépe delší odloučení, nebývá tak doporučována k celoročnímu pobytu venku. Vhodná je tak i jako pes do bytu nebo na zahradu s přístupem dovnitř.
• Pro někoho výhoda, pro jiného nevýhoda – akita má tendenci sledovat svého člověka jako stín. Pokud milujete neustálou společnost svého čtyřnohého přítele, pak je pro vás americká akita správnou volbou.
• Má ráda děti, je tak často doporučována i do rodin.
• Je to čistotný pes, z kterého jen občas vypadne nějaký ten chlup. Nějaký větší nepořádek z tohoto psa opravdu nepadá.
• Špatně snáší tvrdší výchovu, zpravidla na ní mnohem lépe funguje pozitivní přístup při výcviku.
• Tato psí rasa je vhodnou volbou k aktivním lidem. Pokud rádi sportujete, akita vám bude nadšeně dělat společnost.
• Dokáže se přizpůsobit různým životním situacím.
• Je to velmi chytrý pes, občas až moc chytrý. Její výcvik tak může být opravdu velká legrace. Lumpárnou dokáže převézt i zkušenějšího kynologa.

Důvody, proč si NEpořizovat americkou akitu

• Důsledná socializace vůči cizím psům od útlého věku je opravdu nutností. Zároveň je nutný alespoň základní výcvik, abyste psa zvládli při každé běžné situaci. Bez důkladné socializace a správné výchovy si zaděláváte na problém. Dospělá americká akita bývá vůči cizím psům dominantní a má tendenci chodit do konfliktu.
• Je to teritoriální pes. V kombinaci s odvahou a ostražitostí je z ní skvělý hlídač. Není ovšem radno tyto vlastnosti podcenit a pouze je podporovat. Musí se od malinka učit, kdy smí proti případnému vetřelci zakročit. Pokud nebude mít od mala jasně daná pravidla, můžete si opět zadělat na problém.
• K cizím lidem bývá nedůvěřivá a poměrně dlouho a špatně si zvyká na kohokoliv nového. Pokud jste sami velmi sociální lidé, kteří se neustále rádi seznamují s někým novým, raději se poohlédněte po společenštějším plemeni.
• Cizí lidi sice moc nemusí, ale o to víc se upíná na svou rodinu. Není tak vhodná k celodennímu pobytu na řetěz nebo do kotce. Naopak, je potřeba aby byla co nejčastěji v kontaktu se svým člověkem.
• U velkého množství amerických akit se objevuje silný lovecký instinkt. Při procházkách přírodou je tak potřeba mít se na pozoru a je ideální mít psa 100% pod kontrolou.
• Dokáže být až neuvěřitelně tvrdohlavá. V kombinaci s velkou inteligencí s ní není moc jednoduchá spolupráce. Nad každým povelem bude přemýšlet, jestli se jí vyplatí ho splnit. Je tak vhodnou volbou nejen pro důsledné chovatele, ale i pro lidi s větší špetkou přirozené autority.
• Díky její složitější povaze v kombinaci s větší velikostí psa, je doporučována zkušenějším kynologům. Začátečníci s tímto psem budou pravděpodobně zápasit, především pokud nemají „po ruce“ zkušeného trenéra, který by jim s výchovou psa pomohl.

Historie americké akity

Jak název plemen napovídá, má společné předky v japonském plemeni akita inu. Předci akity inu byli využíváni japonskými kočovníky již 10 000 let př. n. l.. V průběhu 19. století byli v oblasti Dewa kříženi zdejší japonští psi s mastify a tosami. Tito kříženci byli využívání k psím zápasům, a to do roku 1908, kdy byly zápasy zakázány. Jak mnoho dalších plemen, tak i akita měla během světových válek namále. Například během druhé světové války byla akita, s mnoha dalšími plemeny, využívání k tvorbě kožešinového oblečení pro vojáky.

Po konci války se řada psů plemene dostala do USA, a to díky americkým vojákům. Jednalo se především o psy z linie Dewa, která má v sobě krev mastifů a ovčáků. Postupem času si USA a Japonsko odmítli uznávat průkazy původu a došlo tak k postupnému oddělení chovů. Vznikla tak dvě samostatná psí plemena. Již v roce 1956 vznikl v Americe klub, který toto plemeno oficiálně uznal.

Povaha americké akity

Americká akita patří mezi ostražité, oddané, ale i přátelské a důstojné psy. K celé rodině a hlavnímu páníčkovi se velmi upíná a vyžaduje jejich „neustálou“ přítomnost. Bývá doporučována i k dětem, s kterými ráda dovádí. Doporučována je ovšem spíše k těm starším dětem, které již chápu, jak se správně k psovi chovat, aby náhodou nedošlo k nějakému maléru – přeci jen jde o velkého a občas paličatého psa. V průběhu štěněcího a pubertálního věku je potřeba psa důsledně cvičit a socializovat na všechny možné situace, s kterými se pes v průběhu života bude setkávat. Výchova a socializace tohoto psího plemene opravdu není jednoduchá a nezvládne ho každý, byť nadšený, pejskař. Například s cizími, ale i se zvířaty z jedné domácnosti vychází jen v momentě, kdy je zvyklá od mala.

Tato rasa se v dospělosti často chová dominantně, v kombinaci s větším vzrůstem psa si tak do budoucna můžete zadělat na hodně velký problém – nevychovaná a špatně socializovaná americká akita často vyvolává s ostatními zvířaty konflikty. Feny bývají o něco klidnější a méně dominantní, ale i ony dokážou být slušní drsoni. Ani fenu akity není dobré podceňovat a při výchově je třeba postupovat podobně důsledně jako u psa.

Americká akita je výborný a ostražitý hlídač. Bývá velmi tichá a pokud začne štěkat, má pro to velmi dobrý důvod. K cizím lidem bývá rezervovaná a na nové lidi ve vašem životě si poměrně špatně zvyká, k lidem ovšem nebývá agresivní. Při výcviku je potřeba být důsledný a trpělivý, nejlépe na tohoto psa funguje pozitivní motivace. Drsnější dril nemá ráda a může se „seknout“ a přestane s vámi ochotně spolupracovat. Je velmi inteligentní, vyhovuje jí proto i kreativnější výcvik, jinak se může zažít nudit.

Vzhled americké akity

Americká akita patří mezi mohutné, ale i harmonicky stavěné psy s robustnější konstitucí. Kohoutková výška plemene k délce trupu je u psů v poměru 9:10, u fen 9:11. Hrudník má být správně hluboký jako ½ kohoutkové výšky. Masivní hlava při pohledu shora má tvar tupého trojůhelníku. Tmavě hnědé oči nevystupují a jsou malé. Trojúhelníkovíté uši jsou pevně vzpřímené a v poměru k hlavě jsou poměrně drobné. Silný krk je dobře osvalený. Zadní i přední končetiny jsou silné a osvalené. Při pohledu zepředu jsou přední končetiny rovné.

Na zadních končetinách se odstraňují paspárky. Mohutný ocas je dobře osrstěný. Srst psa se skládá z rovné, husté a hrubé srstí. Patrová srst je doplněna silnou a jemnou podsadou, která je o něco hustší než krycí srst. Vrchní srst lehce odstává a je o poznání tvrdší než podsada. Zbarvení americké akity je zářivé a jasné a má jasně vyvážené znaky. Často se vyskytuje lysina nebo i maska. Zbarvení se nejčastěji objevuje v různých odstínech červené, žluté a bílé. Kohoutková výška plemen se pohybuje mezi 61-71 cm. Váha plemen se pohybuje mezi 32-59 kg.

Ke komu je americká akita vhodná

Americká akita svou rodinu miluje z celého srdce. Zpravidla i špatně snáší delší odloučení od svých lidí. Navzdory husté a odolné srsti tak není vhodnou volbou k celoročnímu pobytu na zahradě nebo dokonce v kotci. Zároveň jde o velmi aktivního psa, kterého je nutné unavit, a to psychicky i fyzicky. Vhodná je na řadu psích sportů – tahání břemen, canicross nebo hlídání. Občas bývají využívání jako záchranářský nebo služební psi. Některé akity se dokonce využívají i ke canisterapii. Pro americkou akitu je důležitá především častá přítomnost pána, pak je jí zpravidla jedno, jaké činnosti se s ním věnuje.

Zpravidla jí tak stačí i dlouhá procházka, hlavně když s ní jde její člověk. Bude jí například bavit i dlouhá túra, s ohledem na její velikost a sílu si většina akit zvládne nést i vlastní batůžek. Pokud budete s americkou akitou pravidelně trénovat, tak si zvládne nést zhruba 1/3 vlastní hmotnosti. Srst akity je opravdu velmi hustá, je jí potřeba pravidelně vyčesávat, a to především v době línání. Díky husté srsti pak hravě zvládne i velmi chladné počasí.

Menší zapadlé oči také zpravidla potřebují péči. Psovi se často tvoří ospalky, doporučuje se proto oči pravidelně proplachovat borovou vodou a odstraňovat ospalky. Vhodná je i pravidelná kontrola uší, aby se v nich netvořili záněty. Také je potřeba se věnovat pátému drápku, a ten čas od času zastřihnout.

Americká akita v bodech

Velikost:

• Kohoutková výška plemen se pohybuje mezi 61-71 cm.
• Váha plemen se pohybuje mezi 32-59 kg.

Srst:

• Patrová srst je doplněna silnou a jemnou podsadou, která je o něco hustší než krycí srst. Vrchní srst lehce odstává a je o poznání tvrdší než podsada.

Zbarvení:

• Nejčastěji objevuje v různých odstínech červené, žluté a bílé.

Jak dlouho žije:

• Americká akita se dožívá 11 až 15 let. 

Odkud pochází:

• Japonsko / Amerika

Pro koho se hodí:

• Americká akita je zajímavé plemeno se specifickou povahou. Svou rodinu velmi miluje, cizí lidi toleruje, pokud je dobře socializovaná. Cizí psy moc nemusí a má tendenci být vůči nim dominantní. Se správnou socializací ovšem bude vycházet i s cizími psy, i když nadšená z nich moc nebývá.
• I když je to větší plemeno, je vhodný spíše do bytu nebo do domku se zahradou a přístupem dovnitř. Svou rodinu totiž miluje z celého srdce a ráda s ní tráví co nejvíce času. Při delším odloučení psychicky trpí.
• Je to plemeno, které je velmi chytré, někdy až vychytralé. Výcvik tak musí být vedený poměrně specifickým způsobem. Díky vysoké inteligenci může jít výcvik poměrně snadno, ovšem musí být kreativní, pokud je stereotypní, začne se snadno nudit. Zároveň akita dokáže být až neskutečně tvrdohlavá a každý povel si 2x rozmyslí. Je tak potřeba být při výcviku důsledný a ideálně disponovat alespoň špetkou přirozené autority. Je tak většinou doporučována zkušenějším chovatelům.
• I když je její povaha lehce komplikovaná, bývá doporučována i do rodin s dětmi. S dětmi ráda vymýšlí lumpárny. Vhodná je spíše k starším dětem, které již vědí a chápou, jak se k psovi správně chovat.

Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva.com