Americká akita je chytrý pes, někdy až moc

Americká akita patří mezi odvážné, mohutné a chundelaté psy. Je z celého srdce oddaná svému pánovi, se kterým nadšeně tráví co nejvíce času. Svou rodinu velmi miluje, vůči cizím lidem bývá rezervovaná. Jde o tichého psa, který téměř neštěká – zpravidla se ozve v momentě, kdy hrozí nebezpečí.

Americká akita je aktivní pes, který potřebuje slušnou dávku pohybu. Je tak vhodnou volbou především pro lidi, kteří se psovi budou věnovat několik hodin denně. Vhodná je například pro různé psí sporty nebo jako pracovní pes, ať už služební, nebo záchranářský. Svým vzhledem chundelatého medvídka v kombinaci s odvahou a ostražitostí z ní dělá zajímavého psa pro zapálené kynology.

Důvody, proč si pořídit americkou akitu

• Věrnost až za hrob – to je hlavní charakteristika americké akity.
• Je to také skvělý hlídač. Svého pána i majetek bude hlídat do roztrhání těla.
• Jde o poměrně tichého psa, který štěká jen tehdy, když je to opravdu nutné. Pokud akita začne štěkat uprostřed noci, vsaďte se, že to není kvůli kočce za plotem, ale kvůli nějakému reálnému nebezpečí či jinému problému.
• Americká akita je psí solitér. Rozhodně nejde o smečkové zvíře. Americké akity jsou spokojení jedináčci.
• Své rodině je velmi oddaná. Nedělá jí dobře delší odloučení, a proto nebývá doporučována k celoročnímu pobytu venku. Je vhodná i jako pes do bytu nebo na zahradu s přístupem dovnitř.
• Pro někoho výhoda, pro jiného nevýhoda – akita má tendenci sledovat svého člověka jako stín. Pokud milujete neustálou společnost svého čtyřnohého přítele, pak je pro vás americká akita správnou volbou.
• Má ráda děti, a proto je často doporučována i do rodin.
• Je to čistotný pes, z něhož jen občas vypadne nějaký ten chlup. Větší nepořádek z tohoto psa opravdu nepadá.
• Špatně snáší tvrdší výchovu, zpravidla na ni mnohem lépe funguje pozitivní přístup při výcviku.
• Tato psí rasa je vhodnou volbou pro aktivní lidi. Pokud rádi sportujete, akita vám bude nadšeně dělat společnost.
• Dokáže se přizpůsobit různým životním situacím.
• Je to velmi chytrý pes, občas až příliš chytrý. Její výcvik tak může být opravdu velká legrace. Lumpárnami dokáže přelstít i zkušenějšího kynologa.

Důvody, proč si NEpořizovat americkou akitu

• Důsledná socializace vůči cizím psům od útlého věku je opravdu nutností. Zároveň je nutný alespoň základní výcvik, abyste psa zvládli v každé běžné situaci. Bez důkladné socializace a správné výchovy si zaděláváte na problém. Dospělá americká akita bývá vůči cizím psům dominantní a má tendenci dostávat se do konfliktu.
• Je to teritoriální pes. V kombinaci s odvahou a ostražitostí je z ní skvělý hlídač. Není ovšem radno tyto vlastnosti podcenit a pouze je podporovat. Musí se od malička učit, kdy smí proti případnému vetřelci zakročit. Pokud nebude mít od malička jasně daná pravidla, můžete si opět zadělat na problém.
• K cizím lidem bývá nedůvěřivá a poměrně dlouho a špatně si zvyká na kohokoliv nového. Pokud jste sami velmi sociální lidé, kteří se neustále rádi seznamují s někým novým, raději se poohlédněte po společenštějším plemeni.
• Cizí lidi sice moc nemusí, ale o to víc se upíná na svou rodinu. Není tak vhodná k celodennímu pobytu na řetěz nebo do kotce. Naopak, je potřeba, aby byla co nejčastěji v kontaktu se svým člověkem.
• U velkého množství amerických akit se objevuje silný lovecký instinkt. Při procházkách přírodou je tak potřeba mít se na pozoru a je ideální mít psa neustále pod kontrolou.
• Dokáže být až neuvěřitelně tvrdohlavá. V kombinaci s velkou inteligencí není spolupráce s ní příliš jednoduchá. Nad každým povelem bude přemýšlet, jestli se jí vyplatí ho splnit. Je tak vhodnou volbou nejen pro důsledné chovatele, ale i pro lidi s větší špetkou přirozené autority.
• Díky její složitější povaze v kombinaci s větší velikostí psa. Je doporučována zkušenějším kynologům. Začátečníci s tímto psem budou pravděpodobně zápasit, především pokud nemají „po ruce“ zkušeného trenéra, který by jim s výchovou psa pomohl.

Historie americké akity

Jak název plemene napovídá, má společné předky s japonským plemenem akita inu. Předci akity inu byli využíváni japonskými kočovníky již před 10 000 lety př. n. l. V průběhu 19. století byli v oblasti Dewa kříženi místní japonští psi s mastify a tosami. Tito kříženci byli využíváni k psím zápasům, a to do roku 1908, kdy byly zápasy zakázány. Jako mnoho dalších plemen měla i akita během světových válek namále. Například během druhé světové války byla akita, stejně jako mnoho dalších plemen, využívána k výrobě kožešinového oblečení pro vojáky.

Po konci války se řada psů tohoto plemene dostala do USA, a to díky americkým vojákům. Jednalo se především o psy z linie Dewa, která v sobě nese krev mastifů a ovčáků. Postupem času si USA a Japonsko přestaly uznávat průkazy původu, což vedlo k postupnému oddělení chovů. Vznikla tak dvě samostatná psí plemena. Již v roce 1956 vznikl v Americe klub, který toto plemeno oficiálně uznal.

Povaha americké akity

Americká akita patří mezi ostražité, oddané, ale i přátelské a důstojné psy. K celé rodině a hlavnímu páníčkovi se velmi upíná a vyžaduje jejich neustálou přítomnost. Bývá doporučována i k dětem, se kterými ráda dovádí. Doporučována je ovšem spíše k těm starším dětem, které již chápou, jak se správně k psovi chovat, aby náhodou nedošlo k nějakému maléru – přeci jen jde o velkého a občas paličatého psa. V průběhu štěněcího a pubertálního věku je potřeba psa důsledně cvičit a socializovat na všechny možné situace, se kterými se pes v průběhu života bude setkávat. Výchova a socializace tohoto psího plemene opravdu není jednoduchá a nezvládne ji každý, byť nadšený, pejskař. Například s cizími, ale i se zvířaty z jedné domácnosti vychází jen v momentě, kdy je zvyklá od mala.

Tato rasa se v dospělosti často chová dominantně. V kombinaci s větším vzrůstem psa to může vést k vážným problémům – nevychovaná a špatně socializovaná americká akita totiž často vyvolává konflikty s ostatními zvířaty. Feny bývají o něco klidnější a méně dominantní, ale i ony dokážou být slušné drsňačky. Ani fenu akity není radno podceňovat – při výchově je nutné být stejně důsledný jako u psa.

Americká akita je výborný a ostražitý hlídač. Je velmi tichá, a pokud začne štěkat, vždy k tomu má dobrý důvod. K cizím lidem bývá rezervovaná a na nové lidi ve vašem životě si poměrně špatně zvyká, k lidem ovšem nebývá agresivní. Při výcviku je potřeba být důsledný a trpělivý, nejlépe na tohoto psa funguje pozitivní motivace. Drsnější dril nesnáší – může se „seknout“ a odmítne s vámi spolupracovat. Je velmi inteligentní, vyhovuje jí proto i kreativnější výcvik, jinak se může začít nudit.

Vzhled americké akity

Americká akita patří mezi mohutné, ale zároveň harmonicky stavěné psy s robustnější konstitucí. Kohoutková výška plemene k délce trupu je u psů v poměru 9:10, u fen 9:11. Hrudník má být správně hluboký, odpovídající polovině kohoutkové výšky. Masivní hlava při pohledu shora má tvar tupého trojúhelníku. Tmavě hnědé oči nevystupují a jsou malé. Trojúhelníkové uši jsou pevně vzpřímené a v poměru k hlavě poměrně drobné. Silný krk je dobře osvalený. Zadní i přední končetiny jsou silné a osvalené. Při pohledu zepředu jsou přední končetiny rovné.

Na zadních končetinách se odstraňují paspárky. Mohutný ocas je dobře osrstěný. Srst psa se skládá z rovné, husté a hrubé srsti. Patrová srst je doplněna silnou a jemnou podsadou, která je o něco hustší než krycí srst. Vrchní srst lehce odstává a je o poznání tvrdší než podsada. Zbarvení americké akity je zářivé a jasné, s jasně vyváženými znaky. Často se vyskytuje lysina nebo maska. Zbarvení se nejčastěji objevuje v různých odstínech červené, žluté a bílé. Kohoutková výška plemene se pohybuje mezi 61–71 cm. Váha plemene se pohybuje mezi 32–59 kg.

Ke komu je americká akita vhodná

Americká akita svou rodinu miluje z celého srdce. Zpravidla špatně snáší delší odloučení od svých lidí. Navzdory husté a odolné srsti není vhodná k celoročnímu pobytu na zahradě nebo dokonce v kotci. Zároveň jde o velmi aktivního psa, kterého je nutné unavit, a to psychicky i fyzicky. Vhodná je na řadu psích sportů – tahání břemen, canicross nebo hlídání. Občas bývají využíváni jako záchranářští nebo služební psi. Některé akity se dokonce využívají i ke canisterapii. Pro americkou akitu je důležitá především častá přítomnost pána, pak je jí zpravidla jedno, jakým činnostem se s ním věnuje.

Zpravidla jí tak stačí i dlouhá procházka, hlavně když s ní jde její člověk. Bude ji například bavit i dlouhá túra. S ohledem na její velikost a sílu si většina akit zvládne nést i vlastní batůžek. Pokud budete s americkou akitou pravidelně trénovat, zvládne si nést zhruba třetinu své vlastní hmotnosti. Srst akity je opravdu velmi hustá, a proto je ji potřeba pravidelně vyčesávat, především v době línání psa. Díky husté srsti pak hravě zvládne i velmi chladné počasí.

Menší zapadlé oči také zpravidla potřebují péči. Psovi se často tvoří ospalky, a proto se doporučuje oči pravidelně proplachovat borovou vodou a ospalky odstraňovat. Vhodná je i pravidelná kontrola uší, aby se v nich netvořily záněty. Také je potřeba se věnovat pátému drápku, který je potřeba čas od času zastřihnout.

Americká akita v bodech

Velikost:

• Kohoutková výška plemen se pohybuje mezi 61-71 cm.
• Váha plemen se pohybuje mezi 32-59 kg.

Srst:

• Patrová srst je doplněna silnou a jemnou podsadou, která je o něco hustší než krycí srst. Vrchní srst lehce odstává a je o poznání tvrdší než podsada.

Zbarvení:

• Nejčastěji objevuje v různých odstínech červené, žluté a bílé.

Jak dlouho žije:

• Americká akita se dožívá 11 až 15 let. 

Odkud pochází:

• Japonsko / Amerika

Pro koho se hodí:

• Americká akita je zajímavé plemeno se specifickou povahou. Svou rodinu velmi miluje, cizí lidi toleruje, pokud je dobře socializovaná. Cizí psy moc nemusí a má tendenci být vůči nim dominantní. Se správnou socializací ovšem bude vycházet i s cizími psy, i když z nich nadšená moc nebývá.
• I když je to větší plemeno, je vhodné spíše do bytu nebo do domku se zahradou a přístupem dovnitř. Svou rodinu totiž miluje z celého srdce a ráda s ní tráví co nejvíce času. Při delším odloučení psychicky trpí.
• Je to plemeno, které je velmi chytré, někdy až vychytralé. Výcvik tak musí být veden poměrně specifickým způsobem. Díky vysoké inteligenci může jít výcvik poměrně snadno, ovšem musí být kreativní. Pokud je stereotypní, začne se snadno nudit. Zároveň akita dokáže být až neskutečně tvrdohlavá a každý povel si dvakrát rozmyslí. Je tak potřeba být při výcviku důsledný a ideálně disponovat alespoň špetkou přirozené autority. Proto je většinou doporučována zkušenějším chovatelům.
• I když je její povaha lehce komplikovaná, bývá doporučována i do rodin s dětmi. S dětmi ráda vymýšlí lumpárny. Vhodná je spíše ke starším dětem, které již vědí a chápou, jak se k psovi správně chovat.

Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva.com