
Americký pitbulteriér jde do všeho na 120 %
Americký pitbulteriér je sporťák každým coulem. Pokud jste sami sportovně založení a toužíte po čtyřnohém parťákovi, pak pro vás bude americký pitbulteriér správnou volbou. Není to ovšem pes pro každého. Většinou je doporučován zkušenějším chovatelům, kteří mu zvládnou mantinely nejen nastavit, ale dokáží je i dodržet.
Podobně jako rotvajler má i americký pitbulteriér pověst drsňáka, který občas dělá potíže. Když čas od času proletí médii zpráva, že nějaký pes napadl člověka či jiné zvíře, poměrně často je potížistou právě tento pitbul. Jeho dominantní povaha je daná geneticky, byl totiž vyšlechtěn jako tzv. bojový pes. Toto plemeno, podobně jako řada jiných, bylo šlechtěno k boji s dalšími psy nebo jinými zvířaty, nikdy však k boji proti člověku. Pokud zaútočí na člověka, může za to vždy majitel se špatnou výchovou a socializací. Pitbul je nepochybně povahově drsňák, proto nepatří do rukou začátečníka, ale člověku, který si hravě poradí s dominantnějším psem.
Potřeba je nejen důslednost při výchově, ale hodí se i špetka přirozené autority. Je nutné pejska od štěněte důsledně socializovat a zvykat ho nejen na různé situace, ale také na přítomnost cizích lidí a psů. V dospělosti ho při správné socializaci nic nepřekvapí a bude za každé situace klidný. Dokáže pak být velmi přátelský nejen vůči své rodině, ale také k cizím lidem a psům. I při správné výchově je však lepší, když je při různorodých situacích pod dohledem majitele.
Důvody, proč si pořizovat amerického pitbulteriéra
- Dobře vychází s dětmi, hodiny s nimi dokáže dovádět. Je o něco vhodnější ke starším dětem, které již chápou, jak se správně k psovi chovat.
- Je velmi univerzální, snadno zvládne pobyt v bytě i na zahradě.
- Jde o psí rasu, která dělá vše na 120 %, bez ohledu na to, zda jde o sport, nebo povalování na gauči.
- Je velmi energický, a proto je vhodnou volbou pro lidi, kteří budou ochotní a schopní se mu denně věnovat několik hodin. Pokud patříte mezi sportovce, kteří ocení chlupatého parťáka, bude pitbul správnou volbou.
- Své rodině je oddaný z celého srdce.
- Je poměrně nenáročný na prostor. Hlavní pro něj je, aby byl se svým majitelem.
- Americký pitbul patří mezi zdravější psy. S trochou štěstí s ním budete chodit pouze na očkování.
- Má krátkou srst, kterou většinou stačí pročesat v době línání.
- Nespornou výhodou je i jeho dlouhověkost. Toto plemeno psů se poměrně běžně dožívá 14 a více let.
Důvody, proč si NEpořizovat amerického pitbulteriéra
- Bývá poměrně dominantní, a to nejen vůči psům, ale i vůči fenám. Pořádná socializace je opravdu velmi důležitá, pokud nechcete být při každém venčení ve stresu, že dojde k nějakému problému.
- Mnoho jedinců špatně snáší i další zvířata v jedné domácnosti. Pokud je zvyklý od štěněte, přivykne spíše, než když k němu budete chtít pořídit další zvíře až v dospělosti.
- Většina psů tohoto plemene dokáže být opravdu velmi tvrdohlavá. Důslednost při výcviku i při běžném provozu je nutností. Pomůže i větší dávka přirozené autority.
- Je také velmi chytrý, někdy až přechytralý. Dokáže kolikrát oblbnout i zkušenějšího chovatele.
- Výcvik je nutností a nebývá jednoduchý, a to ani pro zkušenějšího chovatele.
- Je velmi energický. Tedy nejen výcvik, ale i velká dávka pohybu je opravdu nutností. Pokud psa dostatečně neunavíte, bude se nudit a vymýšlet lumpárny.
- Přirozený respekt a autorita jsou opravdu nutností. Při výcviku je potřeba i důslednost. Pokud projevíte slabost, pes to vycítí a vy se budete mít na co těšit.
Historie amerického pitbulteriéra
Americký pitbul byl vyšlechtěn v průběhu 18. století ve Spojených státech, kde byl používán coby bojový pes určený pro psí zápasy. Je velmi podobný stafordšírskému teriérovi, což není náhoda, protože mají společné předky. Zatím toto plemeno není oficiálně uznáno FCI, a proto existují poměrně velké rozdíly mezi jednotlivými chovnými stanicemi, především co se vzhledu týče. Během šlechtění této psí rasy byl totiž po dlouhou dobu kladen důraz především na povahu, nikoliv na vzhled.
Spolu s anglickými přistěhovalci se do Ameriky dostali i předci stafordširských bulteriérů a dnešních amerických pitbulů. Kromě zápasů se předkové těchto psích plemen využívali i k lovu škodné, například kojotů a rysů červených. Původní angličtí bulteriéři byli podsaditější a menší, patrně se tedy křížili s některými loveckými plemeny, aby psi získali větší rychlost a mrštnost. Od roku 1935 se jedná o pracovního psa, u kterého nebyl rozhodující vzhled, ale pracovní vlastnosti, především „gameness“, tedy bojovnost. Postupně se začal klást důraz i na exteriér psa. Chovatelé se časem rozdělili na dva tábory. Jeden dával přednost bojovnosti psa , a tak postupně vznikl americký pitbul, jak ho známe dnes – tedy pes s proměnlivým exteriérem a chutí bojovat. Druhý tábor se začal soustředit na líbivější vzhled a přestal se ohlížet na pracovní povahu. Ze psů z druhého tábora tak postupně vznikl stafordšírský teriér.
Povaha amerického pitbulteriéra
Americký pitbulteriér má v sobě geneticky zakořeněnou notnou dávku dominance. Umí svůj povahový rys dát jednoznačně najevo, a to především vůči cizím zvířatům. Určitě tak nejde o psa pro začátečníky. Naopak je vhodnou volbou pro pokročilé chovatele, kteří si poradí se specifiky povahy tohoto tvrdohlavce. Často se o těchto psech mluví jako o tzv. bojovém plemeni a mnoho lidí se jich bojí. Není se tomu tak trochu co divit, protože pokud se tomuto psovi nedostane důkladné výchovy, dokáže být ostrý. Pokud člověk ví, jak na něj, a důsledně ho socializuje, pak z něj bude skvělý a především kamarádský pes. Pod správným vedením je pak vhodnou volbou i k dětem.
Vzhled amerického pitbulteriéra
Americký pitbul je středně velký a houževnatý pes. Je pro něj charakteristická atletická a svalnatá postava. Jeho hlava je mohutná a je umístěna na silném krku. Na hlavě nalezneme výrazné lícní kosti a silnou čelist. Typický je pro něj i krátký ocas. Jeho srst je krátká, tvrdá na dotek a lesklá. V USA se objevuje jakékoliv zbarvení plemene, v ostatních státech se nesmí objevovat modré zbarvení, jinak je přípustné jakékoliv jiné. Kohoutková výška plemene se pohybuje mezi 46 a 56 cm. Váha psa se pohybuje mezi 12 a 32 kg.
Ke komu je americký pitbulteriér vhodný
Americký pitbulteriér je skvělý pes, ovšem za předpokladu, že mu dopřejete důkladný výcvik a správnou socializaci. Určitě nejde o psa vhodného pro začátečníky, na psa tohoto typu je potřeba zkušenost s dominantními psy a notná dávka přirozené autority. S výcvikem je potřeba začít od štěněte. Je nutné mít pevnou ruku a psa od štěněte důkladně socializovat. S důkladným výcvikem z něj vytvoříte poslušného mazlíčka vhodného i do rodiny s dětmi. I přes důkladnou socializaci má tendenci být dominantní vůči cizím zvířatům. Pokud nemáte u psa stoprocentní poslušnost, doporučuje se psa pojistit náhubkem, aby náhodou nedošlo k maléru. Zároveň jde o psa plného energie. Kromě důsledného výcviku je nutné se soustředit i na to, aby měl dostatek pohybu. Dlouhé procházky nebo různé psí sporty jsou u tohoto psa nutností. Radost bude mít například z různých silových sportů vyvinutých přímo pro bull plemena.
Americký pitbulteriér v bodech
Velikost:
- Kohoutková výška plemene se pohybuje mezi 46-56 cm.
- Váha psa se pohybuje mezi 12-32 kg.
Srst:
- Krátká, drsná, lesklá.
Zbarvení:
- V Americe je možné jakékoliv zbarvení. V ostatních zemích by nemělo být modré, jinak může být jakékoliv.
Jak dlouho žije:
- Americký pitbulteriér se dožívá 13 až 15 let.
Odkud pochází:
- USA
Ke komu je vhodný:
- Americký pitbul je atletický a svalnatý pes, který potřebuje dostatek pohybu. Je vhodnou volbou pro různé psí sporty, miluje například dlouhé procházky, nebo ho lze zapojit do různých silových bull sportů.
- Předci pitbula byli využíváni k psím zápasům, a dodnes si tito psi zachovali dominantní a bojovnější povahu. Proto je doporučován především zkušeným chovatelům s přirozenou autoritou.
- I dobře vychovaný a socializovaný pitbul může mít problémy s cizími zvířaty. Pokud psa nemáte stoprocentně pod kontrolou, je dobré vybavit ho při procházce mezi větším množstvím psů náhubkem.
- Se správnou výchovou je vhodnou volbou i do rodiny s dětmi.
Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva.com