Appenzellský salašnický pes je skvělý hlídač domu i rodiny

Appenzellský salašnický pes je oddaný rodinný pes původem ze Švýcarska. Patří do skupiny salašnických psů pocházejících z této horské země, z nichž nejznámější je bernský salašnický pes, nadále mezi ně patří velký švýcarský salašnický pes nebo entlebušský salašnický pes. Konkrétně appenzellský salašnický pes je nejpoupulárnější ve svém domácím prostředí, tedy ve Švýcarsku, a dále ve Finsku. V posledních letech ovšem jeho popularita stoupá i v dalších zemích včetně České republiky.

Jde o inteligentního psa, který se bude nadšeně věnovat různým psím sportům. Velmi rád plave a neopovrhne ani aportem. Především miluje svého pána, ocení tak jakoukoliv aktivitu, při které bude v těsném kontaktu se svým člověkem. K cizím lidem bývá zpočátku nedůvěřivý a chvíli mu trvá, než se s někým spřátelí, je proto u něj velmi důležitá socializace. Díky ostražitosti se řadí mezi velmi dobré hlídače. Zároveň jde o zdravé plemeno, u většiny jedinců tohoto plemene se tak nemusíte bát velkých účtů na veterině. Toužíte-li po rodinném aktivním parťákovi, s tímto plemenem nesáhnete vedle.

Důvody, proč si pořídit appenzellského salašnického psa

• Tento salašnický pes je skvělým hlídačem, nemusíte se bát ani o majetek, ani o sebe.
• Má velmi rád děti, se kterými bude dovádět od rána do večera. Vůbec celé rodině je velmi oddaný.
• Velmi snadno zvládne základní výcvik a díky vysoké inteligenci se s ním bude dobře spolupracovat i při náročnějším výcviku nebo při různých psích sportech.
• Jde o aktivního milovníka přírody, proto jsou ideální volbou do aktivní rodiny, která chodí na dlouhé procházky přírodou.
• Jde o nenáročného společníka díky krátké srsti a střední velikosti.
• Díky specifické struktuře a krátké délce srsti není třeba psa často koupat, většinou stačí jen v případě potřeby, například když si pes pořídí nějaký skvělý odér. Většina nečistot z kožíšku sama opadá.
• Jde o zdravé plemeno, za většinu psů tohoto plemene byste neměli na veterině nechat majlant.
• Středně velký pes, který se hravě vejde i do menšího bytu. Je třeba mít ale na paměti, že jde o aktivní psí plemeno a je nutné ho náležitě utahat, abyste neměli z bytu kůlničku na dříví.
• Jde o skvělého hlídače, který ochrání svou rodinu i majetek.
• Je velmi snášenlivý a přátelský, poměrně hravě zvládne další zvířata v jedné domácnosti a se správnou socializací se bude přátelit i s cizími zvířaty.

Důvody, proč si NEpořizovat appenzellského salašnického psa

• Oproti svému bernskému salašnickému příbuznému je appenzellský salašnický pes o něco paličatější. Je tak vhodnější spíše ke zkušenějším chovatelům, kteří si s jeho tvrdohlavostí dokážou o něco snadněji poradit.
• Jako hlídač je nepřekonatelný. Většinou na vše, co se mu nezdá, upozorňuje velmi hlasitým štěkotem. Chce to proto tolerantní sousedy, případně se pokusit štěkot omezit na přijatelnou míru (což se povede spíše zkušenějšímu chovateli).
• K cizím lidem bývají hodně nedůvěřivý, chce to od štěněte pracovat na socializaci. I když není appenzellský salašnický pes vyloženě obr, přesto nejde ani o žádného drobečka. Pokud chcete předejít problémům v budoucnosti, se psem pracujte od malinka jak na základní poslušnosti, tak i na socializaci.
• Sice jde o poměrně odolného psa vůči nepříznivému počasí, přesto se nehodí k celoročnímu pobytu venku. Ke své rodině se velmi upíná, a proto ocení pravidelný přístup do domu.
• Má velmi silný ochranitelský instinkt, což může být v určitých situacích nevhodné. Občas dokáže nějakou maličkost vyhodnotit jako hrozbu a může být zaděláno na velký problém. I proto je třeba na tomto se psem od štěněte intenzivně pracovat a připravit ho na různé situace, se kterými se během svého života může setkat.

Historie appenzellského salašnického psa

Appenzellský salašnický pes patří mezi čtveřici salašnických psů původem ze Švýcarska. Historie plemene patrně sahá až do středověku, jeho původ je ovšem nejasný. Roku 1853 bylo plemeno poprvé popsáno, konkrétně v knize Život zvířat ve světě Alp. Jako mnoho dalších salašnických psů mezi jeho předky patří římští honáčtí psi. Roku 1906 vznikl první chovatelský klub a následně i plemenná kniha. FCI plemeno uznalo v roce 1989. Název plemene je prostý, je odvozen od oblasti ve Švýcarsku, kde bylo původně plemeno chováno.

Povaha appenzellského salašnického psa

Jeho přirozená nedůvěřivost vůči cizím lidem z něj dělá perfektního hlídače. I když se takový hlídač na vlastní zahradě hodí, patrně toužíte také po klidných procházkách bez konfliktů. Je tak třeba psa od štěněte učit, kdy může dle libosti hlídat a kdy jeho ostražitost není třeba. Podcenit socializaci se prostě u tohoto psa nemusí vyplatit. Pokud chcete mít po boku vyrovnaného psa, seznamujte ho odmala s různými lidmi i situacemi. Appenzell ocení především pána s přirozenou autoritou, který dokáže být laskavý a psovi jasně ukázat hranice. Na hranicích je třeba důsledně trvat, aby vám váš nový parťák nepřerostl přes hlavu.

Svému člověku a celé jeho rodině je appenzellský pes velmi oddaný a miluje jí z celého srdce. Jde o aktivního psa, který potřebuje utahat a zaměstnat hlavu. Ocení dlouhé procházky přírodou a ideálně kolem vodních toků, miluje totiž vodu. Miluje také aport, což je vlastnost, kterou lze využit při výcviku – namísto pamlsků psa po splnění povelu můžete odměnit právě aportem. V zásadě jde o přizpůsobivého psa, který se velmi rád a snadno učí nové věci. Jde o sportovně založeného psa, který zvládne různorodé sportovní disciplíny. Je tak jen na vás, do čeho se se svým čtyřnohým parťákem vrhnete.

Vzhled appenzellského salašnického psa

Appenzellský salašnický pes patří mezi středně velké psí plemeno s téměř kvadratickou stavbou těla. Hlava má lehce klínovitý tvar a poměrově odpovídá zbytku těla. Oči jsou menší a mají mandlový tvar. Trojúhelníkové uši jsou vysoko a široce nasazené, neseny bývají sklopené a přiléhají k hlavě. Krk je kratší a plynule přechází do kompaktně stavěného trupu. Tělo psa je velmi dobře osvalené, středně dlouhý a silný ocas je nasazený vysoko a bývá nesen nad úrovní zad. Srst je hustá a lesklá, nechybí kratší podsada. Tradiční zbarvení appenzela je tříbarevné, základní barvou je černá a je doplněna hnědočervenými a bílými znaky. Kohoutková výška plemene se pohybuje mezi 48 a 58 cm, hmotnost mezi 25 a 32 kg.

Ke komu je appenzellský salašnický pes vhodný

Appenzellský salašnický pes je sportovně laděné plemeno, které miluje pohyb přírodou. Je tak vhodný především na venkov, na kraj města nebo do menšího města, do centra velkoměsta se nehodí. Jeho velkou devízou je krátká a samočisticí srst, která nejenže nevyžaduje zvláštní péči, ale je i vhodnou volbou do bytu. Bez ohledu na to, zda pořídíte toto psí plemeno do bytu či k domku se zahradou, je třeba se mu pravidelně věnovat. Pouze pobíhání na zahradě mu stačit nebude, a pokud s ním nebudete pravidelně cvičit a sportovat, začne se nudit a přerovná vám byt i zahradu. Je tak vhodný především do sportovně laděné rodiny, která s ním bude chodit na dlouhé procházky či se věnovat důslednému výcviku a ideálně i některému ze psích sportů.

Appenzellský salašnický pes v bodech

Velikost:

• Kohoutková výška plemene se pohybuje mezi 48 a 58 cm.
• Hmotnost mezi 25 a 32 kg.

Srst:

• Srst je hustá a lesklá s kratší podsadou.

Zbarvení:

• Tříbarevné: základní barvou je černá a je doplněna hnědočervenými a bílými znaky.

Jak dlouho žije:

• Appenzellský salašnický pes se dožívá 12 až 14 let.

Odkud pochází:

• Švýcarsko

Pro koho se hodí:

• Jde o středně velkého aktivního psa, který bude spokojený v sportovně založené rodině.
• Velmi dobře vychází s dětmi, se kterými dokáže dovádět hodiny.
• Appenzellský salašnický pes je nedůvěřivý k cizím lidem, což z něj dělá perfektního hlídače. Pokud toužíte po psovi, který ochrání rodinu i majetek, nesáhnete vedle.
• Je to pes vhodný na různé sportovní aktivity. Spokojený bude především při dlouhých procházkách přírodou, neopovrhne ale ani možností věnovat se různým psím sportům.
• Miluje přírodu a je vhodný především na vesnici či do menšího města.
• Toto plemeno trpí především záchvaty tvrdohlavosti, z různých pasteveckých a ovčáckých plemen jde tak o jedno z plemen, které se necvičí až tak snadno jako ostatní. Je proto doporučován spíše lidem, kteří už nějaké zkušenosti s výcvikem psů mají a se záludnostmi povahy appenzellského salašnického psa si poradí.

Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva