Australský silky teriér je malý neohrožený hlídač

Australský silky teriér na první pohled připomíná yorkšírského teriéra. Tato podoba není náhodná, jde o blízké příbuzné. I když tito drobnější pejsci působí elegantním a křehkým dojmem, nenechte se zmást, jde totiž o teriéry každým coulem.

Lovecké instinkty jsou v australském silky teriérovi pevně zakořeněné, a to navzdory tomu, že se již několik generací chová především jako elegantní (a zároveň aktivní) společník. Pokud mu před čumákem proběhne zajíc, kočka nebo i srnka, zpravidla neváhá a vyráží za ní. I když jde povahově o drsného teriéra, přesto se jedná o psa určeného k chovu v bytě. Tento pejsek dokáže zaujmout elegantní pózu na pohovce a strávit tak hodiny, zároveň ocení a zvládne dlouhou procházku nebo možnost věnovat se některému ze psích sportů. Snadno se přizpůsobí životnímu stylu nebo momentální situaci svého pána. I když na první pohled vypadá jako plyšová hračka, jde o neohroženého hlídače. S dětmi vychází zpravidla dobře, pokud na něj nejsou příliš drsné. Když se mu nelíbí hra, nemá problém se ozvat. Jde o psa, který špatně snáší delší samotu, je tak vhodnou volbou pro někoho, kdo má možnost trávit s ním větší část dne, například pro seniory nebo lidi, kteří mají možnost brát si tohoto kouzelného pejska s sebou do práce.

Důvody, proč si pořídit australského silky teriéra

• Elegán každým coulem. Drobnější pes, který na první pohled vypadá jako plyšová hračka.
• Tito pejsci matou vzhledem. I když působí na první pohled jako gaučáci, milují pohyb. Ocení alespoň jednu delší procházku denně nebo možnost věnovat se sportům typu agility nebo dogdancing.
• Bývají to dobří hlídači, na většinu věcí, které se jim nezdají, většinou reagují štěkotem.
• Jde o ideální volbu pro aktivnější seniory.
• Dobře se cvičí, přeci jen jde o velmi chytré pejsky. Při výcviku je ovšem třeba být velmi důslední, jako správní teriéři mají svou hlavu a mají tendenci rozhodovat se podle sebe.
• Pokud jste hodně na cestách a chcete brát svého psího parťáka s sebou, je australský silky teriér tou správnou volbou. Tito pejsci cestují zpravidla rádi a rádi vám budou na cestách dělat společnost. Navíc se díky drobnějšímu vzrůstu snadno vejdou do přenosky či tašky.
• Jde o perfektní psy do městského bytu. Díky drobné velikosti se snadno vejde i do garsonky.
• Silky teriér je vhodnou volbou i do rodiny s dětmi, se kterými si velmi rád hraje.

Důvody, proč si NEpořídit australského silky teriéra

• Jejich elegantní vzhled není zadarmo. I když existuje řada plemen, u kterých je péče o srst ještě o něco náročnější, u těchto pejsků je třeba počítat s pravidelným česáním a koupáním.
• Sice se učí poměrně snadno, většina majitelů bojuje s záchvaty tvrdohlavosti těchto drobných pejsků. Při výcviku je třeba být trpěliví a 100% důslední.
• Hodně a nahlas štěkají. Výhodou jsou tolerantní sousedi, a pokud se vám podaří naučit povel „ticho“, tak si velmi usnadníte život.
• Australského silky teriéra určitě nelze chovat celoročně na zahradě. Zpravidla se velmi upíná na svého majitele. Navíc díky drobné postavě by i v zateplené boudě v zimě snadno prochladl.
• I když je doporučován do rodin s dětmi, tak většinou ke starším dětem, které chápou, jak se správně k psovi chovat. Pokud je ze strany dětí hra příliš drsná a psovi se nelíbí, v lepším případě se ozve štěkotem, v horším se občas i ožene.

Historie australského silky teriéra

Prvopočátky australského silky teriéra sahají do roku 1890, kdy australští chovatelé začali křížit yorkšírského teriéra s místními teriéry. Mnoho potomků vypadalo jako jorkširští teriéři, jiní jako původní místní plemena, další jako silky teriéři. Právě ti, co vypadali nejvíc jako dnešní silky teriéři, byli vybírání do dalšího chovu. Až v roce 1929 byl poprvé definován přesný rozdíl mezi yorkšírem, australským a silky teriérem, protože štěňata všech tří ras mohla být součástí jednoho vrhu.

V roce 1955 byl název plemene změněn na dnešní název, původní název byl Sydney silky teriér. Zhruba koncem druhé světové války se plemeno rozšířilo do Anglie a Ameriky, následně do zbytku světa. Dnes je chován především v anglicky mluvících zemích. U nás se australský silky teriér těší stabilní oblibě, v poslední době jejich popularita roste, v současnosti jejich chov zaštituje Klub chovatelů teriérů. Především díky jejich nápadné podobě s jorkširským teriérem se doporučuje vybírat jedince s PP.

Povaha australského silky teriéra

Australský silky teriér je malý elegantní pejsek, ve kterém se ovšem teriér nezapře. Je velmi činorodý, ostražitý a horlivý a potřebuje unavit psychicky i fyzicky. Tito pejsci po správném utahání vydrží chrupat několik hodin v pelíšku či na gauči, ale to jen pokud psa adekvátně unavíte. Ocení alespoň jednu delší procházku denně nebo možnost věnovat se některému ze psích sportů. Jde o chytré a učenlivé pejsky, kteří zvládnou alespoň základní výcvik levou zadní. Výcvik musí být důsledný, silky teriéři jsou velmi inteligentní a mají tendenci si tvořit vlastní pravidla. Jako mnoho dalších drobnějších pejsků, i silky teriéři rádi a často štěkají. Jde je naučit povel „ticho“, zpravidla na něj ale reagují dle svého uvážení. Toto plemeno je velmi odvážné a jedinci z něj jsou skvělí hlídači.

Svého člověka velmi miluje, rád tráví v přítomnosti svého pána co nejvíce času. Nemá problém s cestováním, pokud nechcete či nemůžete trávit s pejskem většinu času, můžete ho při svých cestách snadno brát s sebou. Toto psí plemeno si vedle aktivních seniorů často pořizují i rodiny s dětmi. S nimi pejsci vychází zpravidla velmi dobře, je ovšem třeba děti poučit, jak se k těmto drobnějším psům správně chovat. Silky teriér nemá rád drsnější zacházení, a pokud se mu některá z her nelíbí, nemá problém se ozvat, a to nejen štěkotem. S dalšími zvířaty zpravidla vychází dobře, pokud je na ně od mala zvyklý. Je třeba mít se na pozoru, především pokud chováte drobnější hlodavce, ti mohou být pro silky teriéra snadnou a žádanou kořistí. Je třeba ho odmala socializovat s většími psy, aby na ně zbytečně ze strachu neštěkal – nejeden australský silky teriér přišel kvůli většímu psovi zbytečně k úhoně.

Vzhled australského silky teriéra

Jak již bylo zmíněno, jde o psa velmi podobného yorkširskému teriérovi. Australský silky teriér je středně dlouhý, nízký pes s kompaktnější stavbou těla. Zpravidla je o něco delší než vyšší. Na hlavě, která poměrově odpovídá tělu, se nachází menší tmavé oči mandlového tvaru. Uši s krátkou srstí jsou vztyčené a drobné. Hřbet je rovný a je rovnoměrně pokrytý dlouhou hedvábnou srstí. Srst se na zádech rozděluje a visí rovně dolů po stranách těla. Mezi tradiční zbarvení patří všechny odstíny modré a tříslové barvy. Šedé a bílé zbarvení je nepřípustné. Ocásek je vysoko nasazený, v zemích, kde je povoleno kupírování, je kupírován. Kohoutková výška plemene se pohybuje okolo 23 cm, váha se pohybuje mezi 3 a 5 kg.

Ke komu je australský silky teriér vhodný

Podle vzhledu lze snadno odhadnout, že australský silky teriér je především bytový pejsek. Miluje své lidi a rád s nimi tráví co nejvíc času. Je třeba s ním od štěněte důsledně trénovat občasný samostatný pobyt doma, ale i tak je třeba počítat s tím, že není vhodný do rodiny, kde velkou část dne není nikdo doma. Jeho dlouhá hedvábná srst potřebuje pravidelnou péči, ale není až tak náročná jako u jiných pejsků s podobnou srstí. Je třeba ji kartáčovat párkrát za týden a zhruba jednou za měsíc psa vykoupat.

Australský silky teriér

Velikost:

• Kohoutková výška plemene se pohybuje okolo 23 cm.
• Váha se pohybuje mezi 3 a 5 kg.

Srst:

• Dlouhá, hedvábná

Zbarvení:

• Všechny odstíny modré a tříslové barvy

Jak dlouho žije:

• Australský silky teriér se dožívá 12 až 15 let. 

Odkud pochází:

• Austrálie

Ke komu je vhodný:

• Elegantní pejsek s hedvábnou dlouhou srstí je hvězdou psích výstav, lázeňských promenád i městských parčíků. Jde prostě o psího fešáka, kterým zaujmete na první pohled.
• I když vypadá jako plyšová hračka, nenechte se zmást. Jde o aktivního pejska, který vyžaduje zaměstnat hlavu i tělo. Ocení alespoň jednu delší procházku denně, hravě zvládne i delší túru nebo některý ze psích sportů (agility, dogdancing).
• Jeho vzhled lázeňského šviháka není zadarmo. Existuje řada plemen, kdy je péče o srst ještě náročnější, přesto je při pořízení tohoto pejska počítat s pravidelným vyčesáváním a koupelemi.
• Rád štěká. Hodně a často. Lze ho naučit na povel „ticho“, ale jako mnoho dalších teriérů má svoji hlavu a tento pokyn splní, jen když uzná za vhodné.
• I když jde o aktivního psa, je určen výhradně k chovu v bytě. Je to zároveň společník a delší odloučení od rodiny mu nedělá nejlépe.
• Je vhodný k lidem, kteří mají možnost trávit s ním velkou část dne. Tedy například k aktivním seniorům nebo lidem, kteří mají možnost brát ho s sebou do práce.

Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva