Bergamský ovčák působí jako neudržovaný chundeláč

Bergamský ovčák je pracovitý a inteligentní pes, který patří mezi věrné a trpělivé opatrovníky stád. Dnes je ale i vhodnou volbou do rodiny s dětmi, které z celého srdce miluje a bude je chránit. Je ideální volbou na prostornou zahradu, a především k stádu či jiné práci. Je to velmi chytrý pes, kterého je třeba zaměstnat, jinak se velmi snadno začne nudit.

Bergamský ovčák zaujme na první pohled hustou a často zplstnatělou srstí, která s dlouhých provazcích často sahá až k zemi. Zaujme tak nejen nadšené pejskaře, ale i řadu nepejskařů. Zkušenější pejskař v něm může nalézt podobu s komodorem. Pokud toužíte po pozornosti kamkoliv se psem vydáte, s tímto plemenem nesáhnete vedle. Je ovšem třeba pamatovat na to, že jde o aktivního psa, který vyžaduje nejen velké množství pohybu, ale i pořádnou dávku práce.

Důvody, proč si pořídit bergamského ovčáka

• Jde o věrného a oddaného psa. Svého majitele a jeho rodinu miluje z celého srdce. Se svou rodinou navazuje silné pouto.
• Je to skvělý pastevec. Plemeno bylo vyšlechtěno k práci s ovcemi a dodnes má silné pastevecké instinkty. Pokud se chcete pasení věnovat jako sportu nebo máte vlastní farmu s ovcemi, bude pro vás tato psí rasa skvělou volbou.
• Je velmi vytrvalý a odolný. Má energii na rozdávání a vydrží pracovat mnoho hodin v kuse. Je tak vhodnou volbou k aktivním lidem, bez ohledu na to, zda se psem chcete věnovat pasení nebo některému ze psích sportů.
• Bergamský ovčák patří mezi velmi chytré psy a učí se velmi snadno a rychle. Je tak vhodnou volbou i k složitějším obedience disciplínám.
• Nadšení a ochota pro práci patří mezi typické vlastnosti psího plemene. Ať se budete věnovat se psem ovcím nebo nějakému sportu, tento ovčák bude nadšený.
• S dětmi si velmi rád hraje a dovádí. Nejen děti, ale celou rodinu miluje z celého srdce. Své lidi bude i chránit, bývá z něj dobrý hlídač.

Důvody, proč si NEpořídit bergamského ovčáka

• Jde o středně velké až velké psy, kteří vyžadují svůj prostor. Budou tak spokojenější v domku se zahradou nebo prostornějším bytě. Do městské garsonky ideální nebudou, už i kvůli možnostem vyžití v okolí. Přeci jen tento pes nejen díky velikosti, ale i své ovčácké intuici vyžaduje velkou dávku pohybu a zaměstnání, které mu spíše poskytnou ti, co bydlí na vesnici nebo alespoň na kraji města v blízkosti přírody.
• Pohyb, pohyb a hodně práce. Je to pes s velkou dávkou energie, kterou ze sebe potřebuje dostat.
• Je také velmi chytrý, potřebuje zaměstnat i hlavu. Ideální je pro něj vymyslet nějaké zaměstnání, ať už v podobě pasení ovcí nebo věnovat se nějakému sportu. Pokud dopředu tušíte, že na psa nebudete mít dostatek času, raději se poohlédněte po psovi s odlišnou povahou. Pokud se pes bude nudit, může se u něj vyvinout destruktivní chování.
• Bývají rezervovaní vůči cizím lidem a dalším zvířatům. Je vhodné psa dostatečně socializovat na různorodé situace, aby se zbytečně neděsili kvůli drobnostem a byli připraveni na různé prostředí.
• I když jde o velmi chytré plemeno, jejich výcvik může být pro začátečníky lehce komplikovaný díky záchvatům tvrdohlavosti, kterými plemeno občas trpí.
• Srst plemene je velmi hustá a pro lidi, kteří se neradi o srst starají bude péče náročná. S péčí o srst je potřeba počítat dopředu a buď se s ní smířit nebo se raději poohlédnout po krátkosrstém plemeni.

Historie bergamského ovčáka

Bergamský ovčák patří mezi velmi stará plemena. Předci tohoto psa pracovali v italských horách Bergamo ještě před vznikem Římské říše. V současnosti se plemeno stále velmi často využívá při práci se stádem ovcí. Plemena, která se na vzniku této rasy podílela, nejsou přesné známé, ale nepochybuje se, že mezi předky patřil briard a další ovčácká plemena. Jako mnoho dalších plemen, i bergamský ovčák měl během světových válek namále, především 2. světová válka málem zapříčinila zánik plemene.

V průběhu 2. světové války bylo pastevectví využíváno výrazně méně než před ní, tudíž nebyli zapotřebí příslušní psi. Po válce tito ovčáci zaujali řadu chovatelů a farmářů, díky kterým byl navýšen počet jedinců a plemeno bylo zachráněno. V současnosti jde i v zemi svého původu o něco vzácnější psí rasu, naštěstí se ale nedá říct, že by rasa byla na pokraji vyhynutí. Až roku 1989 byl uznán první plemenný standard plemene. V České republice se plemeno již objevilo, ale v současnosti v řádu nižších desítek kusů.

Povaha bergamského ovčáka

Bergamský ovčák patří mezi chytré, silné a poslušné psy. Je velmi pracovitý a vytrvalý, je tak perfektním pracovním psem, a to jak k hlídání, tak i ovládání stád. Tento pes má skvělou paměť a patří mezi klidné a vyrovnaná psí plemena. Je i velmi statečný, stádo (ale i svou rodinu), bude chránit před různorodými útoky. Oproti řadě dalších ovčáckých plemen dokáže být lehce tvrdohlavý, ale s trochou trpělivosti se vše zvládne naučit. Díky skvělé paměti si naučené pokyny dokáže dlouho pamatovat. Na majitele se silně upíná, je jí z celého srdce oddaný a svou rodinu velmi miluje. Rád se nechá pohladit a pomazlit, přesto se nedá říct, že by byl vtíravý.

K cizí lidem bývá odtažitý, což z něj dělá dobrého hlídače. Nebývá příliš hravý, zajímá ho spíše práce a pohyb. Cizí zvířata zpravidla ignoruje i toleruje. Děti svého majitele velmi miluje a pokud jsou v ohrožení, probudí se jeho ochranářský instinkt a brání je. Je tak třeba být na pozoru, pokud si vaše děti hrají s někým cizím. Je třeba, aby pes rozlišoval, co je hra a kdy jsou jeho „svěřenci“ v nebezpečí. Občas se totiž stane, že drsnější hru vyhodnotí jako ohrožení a může proti cizím dětem neadekvátně zakročit.

Vzhled bergamského ovčáka

Bergamský ovčák patří mezi středně velké psy s hustou a dlouhou srstí. Má kvadratickou stavbu těla, tedy délka těla je stejná jako kohoutková výška. Velikost hlavy proporčně odpovídá tělu. Tlama má stejnou délku jako mozkovna. Nozdry psa jsou široce otevřené a mají černou nosní houbu. Kaštanově zbarvené oči jsou poměrně veliké. Mezi zajímavosti patří velmi dlouhé řasy, které do značné míry brání dlouhé husté srsti ve vnikání do očí. Trojúhelníkovité oči jsou poloklopené a vysoko nasazené. Silný a tlustý ocas se směrem k špičce zužuje. Ocas je v klidu nesen šavlovitě.

Srst je lehce vlnit, přiléhavá a jemná po celém těle. Je také bohatá a velmi dlouhá. Srst má zpravidla podobu plstěných prstenců různé délky a síly, což se odvíjí od věku psa. Mezi tradiční zbarvení patří šedá se skvrnami nebo jednobarevná šedá. Občas se objevuje i izabelová barva, výjimečně i ve velmi tmavé až černé variantě. Kohoutková výška plemene se pohybuje v rozmezí 54-62 cm u psů, výška fen se pohybuje v rozmezí 56-60 cm. Váha se pohybuje v rozmezí 26-38 kg u psů a u fen v rozmezí 22-32 kg.

Ke komu je bergamský ovčák vhodný

Bergamský ovčák je sice přátelský pes, který rád tráví čas v blízkosti své rodiny, přesto není ideální volbou do bytu. S ohledem na jeho střední velikost a hustou srst, která bývá občas cítit (především když pes navlhne) není ideální volbou do menšího bytu. Je ideální na rozlehlý pozemek, nejvíce spokojený bude na vesnici, někde na farmě, kde bude mít na starosti stádo ovcí. Pokud se se psem nechcete či nemůžete věnovat ovcím, pak je třeba psa zabavit jinak. Vhodný je nejen na delší procházky, ale i na řadu psích sportů, včetně různorodých náročnějších poslušnostních disciplín. Celoroční pobyt venku a procházky v různorodém počasí zvládne díky jeho dlouhé, husté srsti, která ho velmi dobře chrání. Pokud se rozhodnete k chovu psa venku, měli byste mu i tak pořídit kotec, kde se může schovat před velkými mrazy nebo silnou průtrží.

Péče o srst může být relativně náročná, pes tak není vhodnou volbou k lidem, kteří se náročnější péči o srst věnují opravdu neradi. Psa lze nicméně klasicky kartáčovat pouze do cca roku psa, poté srst začne plstnatět, čemuž se doporučuje nechávat volný průběh. Vaší prací pak bude ve vyšším věku psa ručně rozdělovat plstnaté plotny, které pak vytvoří menší provázky.

Bergamského ovčáka příliš nebaví klasický výcvik, i když zvládne i náročnější poslušnost. Chce to přijít na správný přístup, jak psa zaujmout a být při výcviku o něco více kreativní než u řady jiných psů. Výcvik musí být citlivý, ale i velmi důsledný a je dobré se obrnit trpělivostí. Plemeno má totiž sklony k tvrdohlavosti. Je třeba psa důkladně socializovat na cizí psy a lidi, stejně tak je dobré ho od mala zvykat na různé situace. Především je vhodné, aby pes uměl vyhodnotit případné rizikové situace, jinak by jako správný ochranář mohl v určitých situacích nevhodně zasáhnout vůči „imaginárnímu“ nepříteli.

Bergamský ovčák v bodech

Velikost:

• Kohoutková výška plemene se pohybuje v rozmezí 54-62 cm u psů, výška fen se pohybuje v rozmezí 56-60 cm.
• Váha se pohybuje v rozmezí 26-38 kg u psů a u fen v rozmezí 22-32 kg.

Srst:

• Srst je lehce vlnit, přiléhavá a jemná po celém těle. Je také bohatá a velmi dlouhá. Srst má zpravidla podobu plstěných prstenců různé délky a síly, což se odvíjí od věku psa.

Zbarvení:

• Šedá se skvrnami nebo jednobarevná šedá. Občas se objevuje i izabelová barva, výjimečně i ve velmi tmavé až černé variantě.

Jak dlouho žije:

• Bergamský ovčák se dožívá 13 až 15 let. 

Odkud pochází:

• Itálie

Ke komu je vhodný:

• Bergamský ovčák je pracant každým coulem. Byl vyšlechtěn jako ochránce a pastevec ovčích stád a dodnes se k tomuto účelu využívá. Pokud se chcete věnovat sportovnímu pasení nebo dokonce vlastníte či plánujete farmu s ovcemi, budete z bergamského ovčáka a jeho schopností nadšení.
• Miluje pohyb a je velmi inteligentní. Je tak perfektní na různorodé psí sporty, kde bude nejen dlouho na nohou, ale i občas použije hlavu.
• Netradiční vzhled mu dodává dlouhá, hustá a především plstnatá srst. Pokud tak toužíte po psovi, který zaujme na první pohled, je bergamský ovčák správnou volbou. Punc exkluzivity mu dodává také fakt, že jde o vzácnější plemeno, které není snadné sehnat.
• Je vhodnou volbou k celoročnímu pobytu venku. Hravě zvládne i velmi špatné počasí, a to díky husté, plstnaté srsti. Právě díky této srsti není ideální do bytu, protože je tato srst cítit o něco více než u jiných plemen.
• Svou rodinu, včetně dětí, miluje z celého srdce. Je ovšem vhodné psa důkladně socializovat na různorodé situace, protože má i silný ochranářský instinkt. Pokud vyhodnotí, že je jeho rodina v nebezpečí, bude jí chránit. Je tak třeba ho naučit, aby uměl rozlišovat reálné nebezpečí od domnělého.

Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva.com