Briard miluje pasení ovcí a dlouhé túry

Vousatý a chundelatý pes, který z celého srdce miluje svou rodinu. Briard je velmi oddaný svému pánovi, zároveň je nezávislý a má velkou osobnost. Jde o inteligentního psa, který rád pracuje. Máte dojem, že ho odněkud znáte? Do briarda se měnila čarodějnice Berta z pohádky Kačenka a strašidla. Briard je také rodinným psem v sitcomu Ženatý se závazky.

Briard je původně pastevecký pes, který se učí relativně snadno a vyžaduje velké množství pohybu. Věnovat se s ním můžete nejen pasení, ale i řadě psích sportů (agility, stopování, poslušnosti či flyballu). I když jde o psa odolného vůči nepříznivému počasí a se svou hustou srstí by zvládl celoroční pobyt venku, není k tomu vhodný svou povahou. Na svou rodinu a svého primárního pána se upíná a tráví rád co nejvíce času v jeho přítomnosti. Zahradu tak určitě ocení, ale ideálně s přístupem do domu. Svého pána se drží i během venčení a téměř postrádá lovecké instinkty. Pokud psovi dopřejete alespoň základní výcvik, nebude vám utíkat za srnkami či zajíci. Svou rodinu briard velmi miluje, k cizím lidem bývá ostražitý. Je doporučován ke zkušenějším chovatelům, kteří budou při výcviku důslední a budou disponovat alespoň špetkou přirozené autority.

Důvody, proč si pořídit briarda

• Briard je staré francouzské ovčácké plemeno, se kterým se rozhodně nebudete nudit. Dodnes se využívá k pasení ovcí či koz, můžete se tak věnovat se svým psem pasení. Stejně tak nadšený bude z dlouhých túr nebo agility.
• Jde o psa, který dobře hlídá.
• Velmi dobře vychází s dalšími zvířaty, především pokud je na ně od malinka zvyklý. Je třeba ho důsledně socializovat s dalšími psy, jinak se snadno s nimi dostane do křížku.
• I když jde o středně velkého psa, k dětem bývá velmi jemný a opatrný.
• Jeho srst je tvořena z delší hrubší srsti a podsady. Do jisté míry je i samočisticí. Je velmi odolný vůči nepříznivému počasí, na dlouho procházku vás tak vytáhne i během sychravého podzimu.
• V řadě situací má sice tendenci rozhodovat se samostatně, přesto rád a ochotně spolupracuje se svým majitelem. S troškou trpělivosti a důslednosti z něj snadno vychováte poslušného pracáka.
• Vůči cizím lidem je přirozeně nedůvěřivý, ale není agresivní. Při běžném venčení ve větším „davu“ se tak nemusíte bát, že se bude nadšeně vrhat na každého, koho minete.
• Bývá aktivní a hravý do vysokého psího věku. Pokud nebude mít větší zdravotní problémy, můžete se těšit na delší procházky i ve vyšším věku psa.

Důvody, proč si NEpořizovat briarda

• Jde o středně velkého psa, který zabere poměrně dost místa. V garsonce se s ním budete patrně mačkat.
• Jako mnoho dalších pasteveckých a ovčáckých psů je i briard velmi aktivní. Je třeba ho důkladně unavit jak psychicky, tak fyzicky. Pohyb na zahradě nebo pár koleček kolem baráku mu rozhodně stačit nebude. Jde o časově náročné plemeno, s čímž je před jeho pořízením počítat.
• Není vhodným psem pro začátečníky. Sice jde o inteligentního psa, který základní výcvik zvládne levou zadní, ale pod zkušeným vedením. Má například sklony k samostatnosti a jako hlavního pána uznává člověka s větší špetkou přirozené autority. Je tak vhodný k člověku, kterého nebude mít od puberty na háku.
• Jeho sklony k samostatnosti jsou jistou výhodou při pasení ovcí, vhodné rozhodně nejsou, když se vám pes někam zaběhne a „ohluchne“.
• Briarda je třeba odmalinka velmi důsledně socializovat s dalšími psy. Jinak v dospělosti může mít s jinými psy, především samci, problémy.
• Jde o většího psa, u kterého jsou nároky na žrádlo poměrně velké, především pokud jste se psem i hodně fyzicky aktivní. Je tak třeba počítat s vyššími náklady na kvalitní žrádlo v relativně velkém množství.
• Zdravá briardí srst nelíná, ale neustále se obnovuje, podsada sama nevypadavá, proto je nutné ji pravidelně vyčesávat, jinak se začne cuchat.
• Jeho kožich je velmi funkční a psa ochrání před nepříznivým počasím. Přesto péče o srst není moc jednoduchá, psa je třeba vyčesávat. A také je třeba počítat s tím, že po návratu z rozbláceného lesa bude mít váš pes polovinu bláta z lesa v kožichu. Pouhé vytření tlapek do ručníku vám tak stačit nebude.

Historie briarda

Starobylé francouzské pastevecké plemeno, to je briard. S velkou pravděpodobností se první briardi na území Francie objevili během středověku, a to díky nájezdníkům z východu. V počátcích tohoto plemene existovali ovčáci jak se vzpřímenýma, tak i svěšenýma ušima, bez ohledu na délku srsti. Tito pastevečtí psi byli postupně kříženi s dalšími psy a vzhled i podoba se vyvíjely. Na obrazech z 9. století s podobiznami Karla Velikého se objevují psi podobní briardovi. Předky těchto psů vlastnil údajně i Napoleon. Po dlouhou dobu se briardi vyskytovali ve dvou typech, u stáda se zpravidla využívaly oba typy. Jeden typ plnil funkci ovčáckého psa, který obíhal a hlídal stádo. Jeho úkolem bylo udržet stádo pohromadě a přesunout ho z místa na místo. Zároveň ho měl ochránit před predátory. Tento typ byl poměrně samostatný, což se hodilo především v momentě, kdy byl tento pes v blízkosti stáda a zároveň ve velké vzdálenosti od svého pána.

Druhý typ psa byl o něco drobnější a jeho hlavním úkolem bylo zahnat občasnou zaběhlou ovci zpět k stádu. Tento pes se pohyboval tradičně v těsné blízkosti svého pána a reagoval na jeho konkrétní pokyny. Oby tyto typy byly brány jako jedno plemeno, i když se od nich očekával trochu jiný styl práce a odlišná povaha. Až později se začali tito psi využívat i k dalším účelům, například k hlídání nemovitostí, tahání nákladů atd. Jednotlivé typy psa tak začaly být kříženy a postupně vznikli univerzální psi. Briarda chovali jako pracovního psa především rolníci a pastevci. Nikoho nezajímala fyzická podoba psa, důležitá byla povaha, kříženi byli jen ti nejlepší ovčáčtí psi.

Většina kynologů se shodne na tom, že mezi předky briarda patří lovecký pes barbet, mnoho z nich se shodne i na dlouhosrsté kolii. Další psí plemena, která do podoby a povahy dnešního briarda zasáhla, jsou záhadou.

Briard byl během první světové války využíván francouzskou armádou jako služební pes. Například doručoval zprávy mezi jednotkami a sloužil i k vyhledávání raněných. Dnes je často využíván jako služební pes policií nebo záchrannými složkami. Mnoho chovatelů ho má jako aktivního rodinného společníka. Mezi slavné chovatele patřil i Thomas Jefferson (několik let působil ve Francii jako americký velvyslanec, kde se s tímto plemenem seznámil), díky kterému se patrně toto plemeno dostalo poprvé do Ameriky.

Povaha briarda

Briard je k své rodině velmi laskavý a má vůči ní ochranitelské sklony. K cizím lidem bývá ostražitý a rezervovaný, což z něj dělá dobrého hlídače. Pořízení s ním může být značně komplikované a je třeba mu dát najevo, kdo je v společné domácnosti pánem. Není proto doporučován začátečníkům, ale spíše zkušenějším chovatelům s přirozenou autoritou, aby nepřezvali v domácnosti vedení. Potřeba je také briarda od štěněte důsledně socializovat a naučit ho alespoň základní poslušnost, pak z něj bude ovladatelný a příjemný společník. Sice se briard učí relativně pomalu, má ovšem dobrou paměť a co se naučí, to nezapomíná. I dnes má silné pastevecké pudy, které je třeba dostat v běžném životě pod kontrolu, aby vám pak nepásl cyklisty či auta. Jeho přirozená ostražitost a potřeba chránit své teritorium je dodnes využívána policií či armádou. Briard bude spokojený u aktivního pána s přirozenou autoritou, který mu kromě základního výcviku dopřeje každodenní dlouhé procházky nebo možnost věnovat se pokročilé poslušnosti, flyballu, agility anebo pastevectví.

Vzhled briarda

Briard patří mezi větší psy s obdélníkovou stavbou těla. Tělo je osrstěné dlouhou, vlnitou srstí s lehčí podsadou. Je preferované tmavé zbarvení srsti, ale poměrně běžně se vyskytuje v černé, šedé, béžové nebo plavé variantě. Hlava je silná a dlouhá, nechybí úzký čenich zakončený tmavou nosní houbou. Dlouhé chlupy na hlavě vytváří typický vzhled briarda, tedy bradku a kníry. Vysoko nesené uši se dříve kupírovaly, dnes to ve většině zemí není možné. Hrudník má dobře vyvinutá žebra, trup má rovný hřbet. Ocas je dobře osrstěný a stejně jako uši se dříve kupíroval, což se dnes nedělá. Kohoutková výška plemene se pohybuje mezi 56 a 68 cm, váha okolo 34 kg.

Ke komu je briard vhodný

Briard je velmi přizpůsobivý pes, se správným vyžitím zvládne pobyt ve městě i na vesnici. I když má odolnou srst, není vhodný k celoročnímu pobytu venku. Je vázaný na svého majitele, se kterým rád tráví co nejvíce času. Doma dokáže odpočívat a nebývá vtíravý, ovšem za předpokladu, že mu každý den dopřejete důkladnou procházku či možnost věnovat se některému ze psích sportů. Pokud se začne nudit, mívá destruktivní sklony. Jeho srst je relativně náročná na péči, je třeba ji pravidelně, ideálně denně, kartáčovat. Také je třeba psa pravidelně koupat, ideálně v rozmezí 6-8 týdnů.

Briard v bodech

Velikost:

• Kohoutková výška plemene se pohybuje mezi 56 a 68 cm.
• Váha se pohybuje okolo 34 kg.

Srst:

• Středně dlouhá, vlnitá s podsadou

Zbarvení:

• Je preferované tmavé zbarvení srsti, ale poměrně běžně se vyskytuje v černé, šedé, béžové nebo plavé variantě.

Jak dlouho žije:

• Briard se dožívá 10 až 12 let.

Odkud pochází:

• Francie

Pro koho se hodí:

• Briard je původně pastevecké plemeno, které má dodnes vyvinuté pastevecké instinkty. Lze ho tedy využít k pasení, ale i k dalším sportům jako agility nebo flyball.
• Je vhodnou volbou ke zkušenějším chovatelům s přirozenou autoritou. U člověka bez zkušeností snadno převezmou vedení v domácnosti.
• I když se učí trochu pomaleji, má vynikající paměť, žádné naučené pokyny nezapomíná.
• Jde o přizpůsobivého psa, který se správným vyžitím zvládne pobyt ve městě i na vesnici.
• Jeho delší vlnitá srst vyžaduje pravidelnou péči, ideálně každodenní vyčesávání a také je zpravidla potřeba koupel zhruba jednou za 2 měsíce.
• Jde o většího psa, který je vhodnější do bytu než k celoročnímu pobytu venku. V bytě bývá klidný a nevtírá se, na svého psa je ovšem upnutý a celodenní samostatný pobyt na zahradě mu nedělá nejlépe.
• Má ochranitelské pudy, uplatní se proto i jako služební pes k ochraně majetku.

Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva