Československý vlčák rozhodně není pes pro každého

Historie a genetická výbava tohoto psa je vskutku zajímavá, mezi jeho předky patří vlk a německý ovčák. Co v 50. letech minulého století začalo jako experiment, se později změnilo v regulérní chov unikátních psů. Díky tomu vznikl odolný a věrný pes.

Jde o mladé psí plemeno, za jehož vznikem stojí Ing. Karel Hartl. Vznik tohoto plemene je velmi pečlivě zaznamenán, na rozdíl od dalšího známého českého psího plemene, které sloužilo k laboratorním účelům – českého strakatého psa. Toto plemeno potřebuje aktivního, a především zkušeného chovatele s přirozenou autoritou. Je velmi důležitá včasná socializace a konzistentní a důsledný výcvik. Vlčí předci tohoto plemene dali do vínku těmto psům nejen vzhled velmi podobný vlku, ale i řadu vlčích vlastností. Například má vynikající čich, je vytrvalý, zdravý, velmi se fixuje na svého pána a hlasově se nejčastěji projevuje táhlým vytím. Je vhodný především na zahradu, do bytu není moc doporučován, pokud nejste ochotni trávit každý den mnoho hodin se psem venku. Pokud se hodláte alespoň občas pohybovat se psem po větším měst či ho přímo v městě chovat, dvakrát si to rozmyslete. Na ruch velkoměsta jsou tito psi kvůli vlčím předkům velmi citliví a málokterý typické město psychicky zvládá, a to i když psa zvykáte odmala. Jeho vzhled je kouzelný,a právě díky němu po něm touží mnoho lidí. Povaha těchto psů ovšem může být poměrně komplikovaná a nejde o psa pro každého.  

Důvody, proč si pořídit československého vlčáka

• Českoslovenští vlčáci jsou velmi inteligentní. Nejraději se učí pouhým pozorováním.
• Jsou velmi vytrvalí, a to i v extrémních podmínkách.
• Blízká příbuznost s vlky se u tohoto plemene nezapře. Kromě odolnosti vůči nepříznivému počasí a vytrvalosti podědili i velmi bystré smysly, a to jak zrak, sluch i čich.
• Velmi rádi tráví co nejvíce času v přítomnosti člověka. Jejich hustá srst a houževnatost jim nicméně umožňuje celoroční pobyt venku. Pokud se těmto psům budete dostatečně věnovat nebo jim umožníte přístup do domu, budou spokojení ve venkovním kotci.
• Péče o jejich srst je velmi snadná. Stačí je koupat jen v případě potřeby. Pravidelné česání není nutné, snad jen v době línání je třeba je česat o něco častěji.
• Jsou velmi všestranní. Dlouhé túry, plavání a různé psí sporty - s tímto plemenem psů můžete dělat téměř cokoliv. Budou spokojení, když budou moci trávit velkou část dne venkovní aktivitou ve vaší přítomnosti.
• Navzdory jejich divokým předkům pouhých pár generací nazpět může jít o skvělého pracovního psa nebo psa, se kterým se můžete vrcholově věnovat různým sportovním disciplínám. Stačí jen vědět, jak na ně.
• Svým výrazem dokáže vyjádřit téměř cokoliv. Jejich mimika vás nepřestane udivovat.

Důvody, proč si NEpořizovat československého vlčáka

• Při výchově tohoto psa je třeba být trpěliví i sebevědomí, ale i mít pochopení, a především nebýt vůči vlčákovi agresivní. Pokud byste vůči němu byli přehnaně tvrdí nebo i agresivní, tento pes by nemusel mít problém být agresivní i vůči vám.
• Jde o velmi aktivní psy, kteří ocení velkou zahradu, ale rozhodně jim k vyžití nestačí. Pokud neplánujete se svým novým parťákem každý den hodiny pracovat a chodit na dlouhé procházky, poohlédněte se jinde.
• Je zvyklý pobývat často v přítomnosti svého pána. Nejvíc tak ocení pobyt na zahradě s přístupem do domu. Pokud byste chtěli toto plemeno mít celoročně pouze v kotci nebo na zahradě, kde by samostatně hlídal objekt, bude trpět.
• I pro zkušenější kynology může být vlčák oříškem. Chce to nejen notnou dávku přirozené autority, ale i specifický přístup. Tito psi dokáží být velmi tvrdohlaví a není jednoduché jim nabídnout řádnou motivaci.
• Kromě bystrých smyslů a odolnosti podědilo toto plemeno po vlcích i zvukové projevy, což neocení sousedi. Tito psi mají tendenci dlouze a hlasitě výt. Pokud nemáte trpělivé sousedy či nebydlíte na samotě, může dojít dříve či později ke konfliktu se sousedy.
• Jde o plemeno, které relativně často trpí separační úzkostí. Je tak vhodné do domácnosti, kde je „neustále“ někdo doma a občasný samostatný pobyt doma důsledně odmalinka trénovat. V případě rozvinuté „separačky“ můžete počítat s menšími destruktivními sklony.
• Mnoho jedinců tohoto plemene mívá problémy navázat přátelské vztahy s cizími lidmi. Jsou často k cizím lidem nedůvěřiví a chvíli jim trvá, než si zvyknou.
• Asi málokoho překvapí, že mají díky vlkům silný lovecký pud. Nejsou tedy úplně nejvhodnější k dalším domácím mazlíčkům ve stejné domácnosti, ve volné přírodě bez perfektního přivolání ani nepomýšlejte na to, že byste je pustili z vodítka.
• Jsou to víceméně samotáři a společnost cizích psů moc nevyhledávají. Řada zástupců tohoto plemene nebývá moc přátelská vůči cizím psům, se správnou socializací od štěněte se na tom dá pracovat. Ovšem nepočítejte moc s tím, že budete s vlčákem korzovat po parku ve společnosti dalších pejskařů.
• Je to ideální pes na zahradu, kterou je ovšem třeba důkladně zabezpečit. Tito psi bývají často notoričtí útěkáři, a pokud nemáte pořádný plot, který nelze podhrabat a přeskočit, může docházet k častým útěkům.

Historie československého vlčáka

Asi se najde minimum lidí, kteří by nevěděli, že předky dnešních psů jsou domestikovaní vlci, i když u plemen jako francouzští buldočci či mopsíci se tomu dá dnes již těžko věřit. Možná i proto mnoho chovatelů v minulosti i současnosti fascinuje myšlenka vrátit se při chovu psů ke kořenům a spojit domestikovaného psa s divokým vlkem. V druhé polovině 20. století vznikl v Československu vědecký experiment, který se zabýval křížením vlka a psa, z čehož se později zrodila myšlenka vyšlechtit nové plemeno. Toto plemeno by v sobě snoubilo přednosti psa i vlka a vhodné by bylo především pro pohraniční stráž. V roce 1958 se narodili první kříženci německého ovčáka a karpatské vlčice a později došlo i k spojení vlka a feny německého ovčáka. V padesátých letech šlo stále jen o experiment, až koncem 60. let se začalo s cíleným šlechtěním nového plemene. Plemeno bylo oficiálně schváleno v roce 1989 a postupně vznikly čtyři vývojové linie, které tvoří genetický základ československého vlčáka.

Povaha československého vlčáka

Československý vlčák se většinou naváže na jednoho člověka a svou „smečku“. Pokud má změnit majitele, snáší to poměrně obtížně. Má poměrně silné smečkové cítění a potřebuje žít v blízkosti svého majitele. Toto plemeno ocení velký pozemek, ale také přístup do domu. Svou nelibost nad dlouhou samotou občas projevuje destruktivními sklony, nejčastěji hlasitým vytím. Vyje rád, dlouho a hlasitě, občas i když je majitel doma. Na druhou stranu téměř neštěká.

Mezi další typické vlastnosti patří silné lovecké pudy. Pokud nemáte opravdu 100% přivolání, nad pouštěním psa na volno mimo oplocený pozemek zapomeňte. Vlčáky je také třeba od malička socializovat, a to jak s různými lidmi, se psy, ale i jinými zvířaty a různými situacemi. Především pokud bydlíte ve městě a psa, byť jen občas, budete brát s sebou do centra, je třeba ho s tímto prostředím důsledně seznamovat. Vlk se v tomto plemeni nezapře a tradiční ruch velkoměsta těmto psům nedělá většinou moc dobře. Vhodný tak je především na vesnici či do menšího města, kde bude moci trávit hodiny venku.

Vliv vlka se u tohoto psího plemene nezapře ani v rámci jeho vnímání hierarchie ve smečce. Je třeba, aby jeho pánem byl sebevědomý člověk s notnou dávkou přirozené autority a snad ještě větší dávkou trpělivosti. Rozhodně nejde o psa vhodného pro začátečníka, ale pouze do rukou zkušenějšího chovatele (ale ne nutně profi kynologa). Pes musí mít od štěněte jasně dané hranice a musí vycítit, kdo je doma pánem. Svého majitele bude bezmezně milovat a respektovat.

Vzhled československého vlčáka

Československý pes je větší pes, který vhledem připomíná vlka. Obdelníkové tělo je pevně stavěné. U většiny jedinců je na první pohled snadné rozpoznat psa od feny. Hlava je souměrná a tvoří tupý klín, stop je mírně vyjádřený. Jantarové oči jsou úzké a šikmé. Uši mají trojúhelníkový tvar a jsou stojaté a pohyblivé. Krk plynule přechází v trup. Dlouhé a pevné končetiny umožňují psovi lehký klus. Silné tlapy jsou velké, disponují tmavými drápy a výraznými polštářky. Ocas je spuštěný dolů a vysoko nasazený. Vrchní, krycí srst je žlutošedá až stříbrošedá, pod ní je kratší a hustá podsada. Kohoutková výška plemene je okolo 60 cm, váha se pohybuje lehce nad 20 kg.

Ke komu je československý vlčák vhodný

Venkov a spousta přírody, to je ideální prostředí pro československého vlčáka. Vydrží téměř jakékoliv počasí a při častém kontaktu se svým majitelem mu nebude činit problém být celoročně venku. Je to aktivní a vytrvalý pes, kterému je třeba každý den zaměstnat hlavu a pořádně ho utahat i fyzicky. Je vhodnou volbou na různé psí sporty, čím dál častěji se dokonce objevuje i na stupních vítězů. Vhodný je díky své vytrvalosti například na caniscross, bikejöring, skijöring, na triatlon nebo dogtrekking.

Není nutné psa koupat často, stačí jen v případě nutnosti (například když si pořídí nějaký fajnový odér, který vám vonět nebude). Srst stačí občas vyčesat během línání, jinak není nutná větší péče. Je doporučováno občas kontrolovat oči a uši, jestli se v nich netvoří zánět, na což mají vlčáci občas tendenci trpět. Jinak jde o zdravé psy, se kterými pravděpodobně nebudete trávit mnoho času na veterině. Jen čas od času se může vyskytnout dysplazie kyčelního kloubu a lokte nebo trávicí problémy.

Československý vlčák v bodech

Velikost:

• Kohoutková výška plemene je okolo 60 cm.
• Váha se pohybuje lehce nad 20 kg.

Srst:

• Středně dlouhá vrchní srst se spodní kratší hustou podsadou

Zbarvení:

• Žlutošedá až stříbrošedá

Jak dlouho žije:

• Československý vlčák se dožívá 13 až 16 let.

Odkud pochází:

• Československo

Pro koho se hodí:

• Jde o inteligentního a aktivního psa, který vyžaduje pevnou ruku, důsledný výcvik a pravidelnou fyzickou aktivitu.
• Vlčák je vhodný do zkušených rukou. Nutností je přirozená autorita a trpělivé jednání.
• Je vhodný na různé psí sporty, kde využije svou vytrvalost. Miluje dlouhé túry, je vhodný ke kolu nebo na běh.
• Vhodný je především na vesnici či do menšího města. Ruch velkoměsta mu většinou nedělá moc dobře.
• Ocení celoroční pobyt venku s možností přístupu do domu. Je velmi odolný vůči nepříznivému počasí, ale zároveň miluje častou přítomnost svého pána. Pokud se mu budete dostatečně věnovat, na dobře zabezpečeném pozemku bude spokojený.

Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva