Český horský pes je vytrvalý horský záchranář

Český horský pes je velmi nenáročný a odolný pes, kterému nečiní potíž špatné počasí, zároveň je silný, vytrvalý a rychlý. Je tak perfektní volbou do horského terénu, kde se často uplatní jako horský záchranář, jako lavinový, ale i jako pastevecký pes.

Český horský pes rozhodně není pes na pohovku, ale velmi aktivní pes. Jde o psa vhodného na různorodé psí sporty v přírodě, včetně dogtrekkingu, ale i na závody psích spřežení. Zároveň jde o perfektního rodinného, ale i hlídacího psa.

Důvody, proč si pořídit českého horského psa

• Patrně se jedná o nejodolnějšího českého psa, který nejenže zvládne levou zadní nepříznivé počasí, ale je i velmi aktivní.
• Český horský pes je velmi věrný a má silný ochranářský instinkt, je tak velmi dobrým ochranářem.
• Jde o velmi zdravé plemeno, za které s velkou pravděpodobností nenecháte miliony na veterině.
• Má velmi rád další zvířata a děti. Ocení možnost být ve smečce, pobyt ve velké rodině pro ně není problém.
• Jde o univerzální aktivní plemeno. Může z něj být skvělý hlídač nebo záchranář, ale i sportovec, který zvládne řadu psích sportů.
• Je velmi sebevědomý a odvážný, ale nebývá agresivní. I při řešení krizových situacích bývá velmi klidný.
• Má velmi dobrou paměť a je inteligentní. Rychle a snadno se učí nové cviky a dlouho si je pamatuje.
• Čechohoráci jsou opravdu velmi aktivní a vhodní tak jsou nejen k horské boudě či k záchranářům, ale i do aktivní rodiny, která se bude denně věnovat některému ze psích sportů a/nebo dlouhým procházkám.
• Jde o přátelského psa, který je rád v blízkém kontaktu se svým člověkem, přesto není vlezlý. Dokáže být i do značné míry samostatný, pokud se mu budete důkladně věnovat, nebude mu činit problém zůstat pravidelně několik hodin sám doma.

Důvody, proč si NEpořizovat českého horského psa

• Toto plemeno je opravdu velmi, velmi aktivní. Pokud se nehodláte psovi velmi intenzivně věnovat několik hodin denně, a to i pokud máte zahradu, pak se raději poohlédněte jinde.
• Jde o psa, který byl vyšlechtěn do horského prostředí a jde tak o velmi odolné a otužilé plemeno. Hravě zvládne celoroční pobyt venku a v bytě opravdu nadšený nebude (pokud tedy neplánujete trávit větší část dne venku se psem).
• Podzim i zimu zvládá levou zadní, horké léto naopak snáší poměrně špatně. Je prostě stvořen především pro chladnější horské počasí a rozpálené velkoměsto opravdu není nic pro něj. Pokud bydlíte v lokalitě, kde bývá přes léto opravdu velké vedro, budete muset vymyslet způsob, jak psa důkladně zchladit.
• I když jde o velmi inteligentní psy, kteří se snadno a rychle učí, nejde o plemeno vhodné pro úplné začátečníky. Jsou poměrně sebevědomí a je třeba jim odmala určit pevné hranice. Při výchově psa je tak třeba větší špetka přirozené autority a při výcviku být důslední.
• Společníka na gauči při čtení knihy či sledování filmu vám patrně český horský pes dělat nebude. Je to opravdu aktivní pes a z celodenního povalování na gauči moc nadšený nebude.
• Vysoká inteligence a dobrá paměť je i u něj, jako u řady jiných plemen, určitou nevýhodou. Kromě vyžadovaných cviků si dobře pamatují i lumpárny a často si dokáží postavit hlavu a budou se snažit trvat na svém – pokud nebudete mít u psa dostatek přirozené autority, pak s ním v takové situaci nehnete.
• Téměř celý rok ze psa padají chlupy, línání je nejsilnější na jaře. Pokud psovi umožníte vstup do domu, můžete počítat s nánosy chlupů, kam se podíváte. Také je třeba, především v době línání, psa důkladně vyčesávat.
• Bývá nedůvěřivý k cizím lidem, což z něj sice činí dobrého hlídače, ovšem je třeba u něj nepodcenit socializaci s cizími lidmi. Odmala je třeba psa připravovat na to, že ne každý člověk, který se pohybuje po jeho pozemku, je automaticky „nepřítel“.

Historie českého horského psa

Vznik tohoto českého psího plemene lze vysledovat do 70. let 20. století. V té době nebylo v tehdejším Československu dostatečné množství psů vhodných do saňových sportů. Tým Petra Hanzlíka v té době dělal pokusy například s německými ovčáky, ti se ovšem k tomuto účelu nehodili. Výsledkem bylo rozhodnutí o vyšlechtění vhodného českého psa k mushingu. Již roku 1977 se narodil první vrh předků českého horského psa, a to v Třeboni v chovatelské stanici Kopeček. Matka prvního vrhu byla fena slovenského čuvače Galka a otcem byl Leif, tažný pes dovezený z Athabasky (Kanada), jehož rasa je dodnes zahalena tajemstvím.

Zhruba dalších deset let dochází k příbuzenské plemenitbě, protože základ chovu byl velmi malý – základem byli pouze zmínění rodiče prvního vrhu. Časem vzniklo plemeno vhodné do tahu v horských oblastech. Plemeno bylo zároveň velmi chytré a dobře ovladatelné. Nespornou výhodou tohoto nového plemene už od počátku byla jeho všestrannost, a to i pro každodenní práci. I když jde stále o méně známé plemeno, již roku 1984 bylo uznáno jako národní české plemeno, mezinárodně zatím uznané není.

Povaha českého horského psa

Český horský pes je přátelský jak k lidem, tak i k ostatním psům a zvířatům. Toto plemeno je vhodnou volbou do rodiny s dětmi, které milují a zároveň nebývají vůči nim agresivní, a to i pokud se psovi něco nelíbí – většinou z nekomfortní situace psi odejdou. Jde o sebevědomé plemeno, které má téměř na vše vlastní názor, mnoho lidí má s nimi pak potíže při výcviku. Což ovšem neznamená, že by nebyli cvičitelní, prostě jen musíte přijít na trochu specifický přístup, který jim vyhovuje. Nejsou tak moc vhodní pro začátečníky, ale spíše pro zkušenější chovatele, kteří si snadněji poradí s jejich povahovými „záludnostmi“.

Jde o energické plemeno, které bude spokojené v aktivní rodině. Českému horskému psovi je třeba vymýšlet různé aktivity, a to velkou část dne. Každý den, a to i pokud disponujete prostornější zahradou. Jestliže se vám vašeho čtyřnohého přítele podaří řádně unavit, bude se s vámi večer spokojeně povalovat na gauči. Nicméně pohyb je hlavní doménou tohoto českého plemene. Jde o plemeno vhodné především na dlouhé horské túry a náročnější běh. Český horský pes byl ovšem vyšlechtěn primárně do tahu, bude tak nejspokojenější, pokud mu tuto zábavu alespoň přes zimu za pomoci sáněk či běžek dopřejete. Nad ránem ho i na jaře či v létě ho můžete zapřáhnout i za koloběžku (ale pozor na vyšší teploty, abyste si psa zbytečně neodrovnali).

Na své lidi se velmi fixuje. I když jde navenek o drsňáka, nemá rád křík a „klasický vojenský dril“. Nicméně poměrně rád jí a dobře zvládá pozitivní výcvik za pomoci dobrot. Pokud své známé na svůj pozemek pozvete, bude je nadšeně vítat. Nezvané hosty ovšem dokáže docela svižně prohnat, zpravidla toto plemeno velmi dobře hlídá.

Vzhled českého horského psa

Český horský pes je větší atletický pes obdélníkového až téměř kvadratického tělesného formátu. Dobře osvalené dlouhé nohy s většími oválnými tlapkami jsou pevné. Srst je delší, nicméně nenáročná na péči. Barevný podklad je čistě bílý a na něm jsou černé nebo hnědé plotny různých velikostí a tvarů, zpravidla i v různých odstínech. V zimě má toto plemeno hustou podsadu, která ho chrání před špatným počasím. Ocas je hustě osrstěný, nesený svisle dolů nebo mírně prohnutý, a nasazený v linii zad. V pohybu nebo afektu jde ocas nad linii hřbetu do srpovitého tvaru. Úměrně velká hlava k tělu má poměrně širokou mozkovnu s pozvolným, ale zřetelným stopem. Oválné středně velké oči mají hnědé a tmavohnědé zbarvení. Vysoko posazené uši trojúhelníkovitého tvaru jsou daleko od sebe a převislé. Kohoutková výška plemene se pohybuje v rozmezí 58 a 70 cm, váha pak mezi 28 a 40 kg.

Ke komu je český horský pes vhodný

Péče o srst je velmi snadná, stačí pravidelně vyčesávat (především v době línání). Koupat psa je třeba především v momentě, kdy si pořídí nějaký zajímavý odér, o který vy nestojíte. Klopené uši mohou občas dělat problémy, snadněji se v takovýchto uších drží kvasinky či různé infekce, za pomoci pravidelných kontrol a včasného zachycení případného problému bude vše v pořádku. Jinak jde zpravidla o zdravé psy, za které byste neměli na veterině nechat majlant.

Za pomoci husté podsady bez potíží zvládne celoroční pobyt venku, a to za každého počasí. Ideálním prostředím je pro českého horského psa venkov, úplně nejlépe mu bude přímo na horách. Jde zároveň o společenského psa, který uvítá možnost chodit do domu za svou rodinou. Je třeba pamatovat na to, že jde o aktivního a společenského psa, kterému je třeba se velmi aktivně věnovat, a to i v případě velkého pozemku, na kterém pes tráví čas. Pokud se nudí a cítí se osaměle z nedostatku pozornosti, bude nešťastný a zpravidla se můžete těšit i na destruktivní sklony.

Český horský pes v bodech

Velikost:

• Kohoutková výška plemene se pohybuje v rozmezí 58 a 70 cm.
• Váha se pohybuje mezi 28 a 40 kg.

Srst:

• Delší s hustou podsadou

Zbarvení:

• Bílý základ s černými nebo hnědými plotnami různých velikostí a tvarů, zpravidla i v různých odstínech

Jak dlouho žije:

• Český horský pes se dožívá 11 až 12 let.

Odkud pochází:

• Československo

Pro koho se hodí:

• Jde o aktivní psy, kteří milují přírodu. Zároveň se jedná o větší a velmi odolné psy, kteří hravě zvládnou celoroční pobyt venku i za špatného počasí.
• Toto psí plemeno bylo vyšlechtěno k tahu a hravě tuto úlohu zvládne i dnes. Ať budete chtít tahat na saních, na běžkách nebo na koloběžce, s českým horským psem nesáhnete vedle.
• Jde o velmi aktivní plemeno, které je třeba unavit. Pokud tak neučiníte, a to i pokud má pes k dispozici velkou zahradu, dá vám svou nelibost jasně najevo.
• Jde o dobrého hlídače. S cizími lidmi po seznámení vychází dobře, pokud psovi ale vlezou bez povolení vejdou na pozemek, ze psa se stane velmi dobrý hlídač.

Hledáte psího parťáka na běh nebo túry? Pak se podívejte na sportovní psí plemena, která milují pohyb. Řada z nich se hodí i na psí sporty jako lov, agility, flyball, pasení nebo záchranařinu. Hledáte spíše malá psí plemena do bytu? Nebo chcete raději psí plemeno vhodné k dětem?

Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva