Dobrman je psí dobrák se špatnou pověstí

Dobrman je inteligentní a energický pes, který je často řazen do škatulky služebních psů, tedy je využíván především policií a armádou. V současnosti je čím dál častěji využíván i jako sportovně založený společník a dobrý hlídač.

I když má toto psí plemeno pověst ostřejšího psa, který pro kousnutí nejde daleko, jde o poměrně citlivého a laskavého hafana, který bude ochotně bránit svou rodinu a její majetek. Jde o psy, kteří vyžadují alespoň výcvik základní poslušnosti, který ovšem zvládnou levou zadní. Jsou to aktivní psi, které je třeba utahat. Zároveň jde o velmi inteligentní plemeno, takže je dobré jim unavit i hlavu. Pokud se dobrman začne nudit, začne vymýšlet lumpárny. Občas mívá záchvaty tvrdohlavosti, je u něj třeba být důslední při výcviku a přijít na ideální způsob, jak na ně. Díky své krátké srsti poměrně snadno prochladne, není tak vhodný k celoročnímu pobytu venku. Zpravidla při správné socializaci velmi dobře vychází s dětmi, se kterými rád vymýšlí rošťárny. K cizím psům bývá ostřejší, je tak třeba nepodcenit socializaci a počítat s tím, že se psy, se kterými se nebude znát od štěněte, se moc kamarádit nebude.

Důvody, proč si pořídit dobrmana

• Jde o sportovně založeného psa, který je energií přímo nabitý. Dobrman je tak vhodnou volbou do sportovně založené rodiny.
• I když se to řadě lidem může zdát zvláštní, jde o psy vhodné k dětem. Svou rodinu milují a její členy nerozdělují na děti a dospělé.
• Díky krátké srsti je to pes vhodný do bytu, i když samozřejmě přístup na zahradu ocení. Pokud se psovi budete dostatečně věnovat, bude nicméně v bytě více než spokojený.
• Při správném přístupu jde o perfektního pracovního psa. Je velmi inteligentní a vytrvalý.
• Péče o srst je v případě dobrmana nesmírně jednoduchá. Čas strávený vyčesáváním je minimální a mýt ho je třeba jen v případě potřeby.
• Dobrmani jsou skvělí hlídači. K hlídání objektu je patrně i nejčastěji využíván ve službě, ale tuto vlastnost ocení i běžná rodina.
• Další jeho skvělou vlastností je nadstandardně dobrý čich, neexistuje moc psích plemen, která by byla ještě o chlup lepší než dobrmani. Je dobrý na vyhledávání předmětů i lidí, běžní chovatelé budou spokojení s výkony dobrmana například při noseworku.
• Jeho elegantní vzhled a hrdě vztyčená hlava upoutá pozornost. Je ovšem třeba počítat s tím, že nejde o žádného drobečka a rozhodně je nutné tomuto plemeni dopřát alespoň základní výcvik, abyste neměli zbytečné nepříjemnosti.
• Je minimálně cítit oproti většině jiných psů. Což je pro ně další devízou jakožto perfektního psa do bytu.

Důvody, proč si NEpořizovat dobrmana

• Jde o opravdu náročné plemeno na pohyb, péče o ně vám tak zabere několik hodin denně. Nejde o plemeno, kterému by stačily tři či čtyři kraťoučké procházky po okolí. Pokud víte, že nebudete mít dostatek času se psovi věnovat, raději se poohlédněte po méně aktivním plemeni.
• Dobrman je velmi inteligentní, kromě fyzické aktivity je třeba zaměstnat mu i hlavu. I pokud disponujete rozsáhlým pozemkem, na kterém se pes bude moci z části „vyřádit“, je třeba počítat s tím, že se psovi budete muset věnovat každý den. Jinak se začne nudit a bude vymýšlet lumpárny.
• Důsledná výchova je nutností. Pokud vám má tendenci přerůstat přes hlavu i drobnější pes typu yorkšír, raději si pořiďte jiné plemeno. Tito psi vyžaduji větší špetku přirozené autority a nutnost cvičit a cvičit. Jinak vám velmi snadno přeroste přes hlavu, a to s ohledem na jeho velikost nemusí dopadnout dobře.
• Jde sice o skvělého hlídače, ale především kvůli krátké srsti nejde o vhodného psa k celoročnímu pobytu venku.
• Líbí se vám společné psí venčení ve větších skupinkách? Pak se raději poohlédněte po jiném plemeni. Pokud cizího psa dobrman nezná odmalička, patrně se s ním kamarádit nebude.
• Řada dobrmanů je nedůvěřivá i k cizím lidem. Se správnou socializací a výcvikem se ovšem nestane, že by pes bez zjevného důvodu a přímého pokynu svého pána zaútočili.
• I když jde vcelku o zdravé plemeno, v poslední době se u nich relativně často objevuje dilatační kardiomyopatie, která bývá bohužel i často příčinou úmrtí.
• Velmi se fixují na svého pána a celou rodinu a odloučení nesnáší příliš dobře.
• Dobrmani nemívají mezi širší laickou veřejností díky nedůsledné výchově některých lidí příliš dobrou pověst. Je tak třeba počítat s občasnými nedůvěřivými pohledy ostatních lidí, a o to spíše se snažit o důslednou výchovu těchto krásných a chytrých psů.

Historie dobrmana

Dobrman byl vyšlechtěn v průběhu 19. století v Německu. Louis Dobermann, podle kterého toto plemeno nese jméno, pocházel konkrétně z Apolda v Durynsku. Živil se jako výběrčí daní a jeho práce byla poměrně nebezpečná, především kvůli banditům, kteří ho mohli během cest napadnout. Na svých pracovních cestách proto potřeboval ochránce. Měl ideální představu psa, který by v sobě kombinoval rychlost, inteligenci, sílu, vytrvalost, divokost a věrnost. Toto nové psí plemeno vzniklo díky kombinaci anglického greyhounda, dogy, rotvajlera, německého pinče, výmarského ohaře a durynského pasteveckého psa. Konkrétní poměr jednotlivých ras není znám. Název plemene vznikl na počest prvního chovatele tohoto plemene a původní název zněl Dobermann pinč.

Koncem 19. století, po smrti Louise Dobermanna, se pokračovalo v šlechtění tohoto plemene tak, aby vznikl „superpes“. Do dalšího chovu byli vybíráni ti nerychlejší, nejstatečnější, nejchytřejší a nejtěžší psi. Důsledné trvání na těchto vlastnostech se posléze ukázalo jako nevhodný nápad, dobrmani se stávali čím dál agresivnější a příliš tvrdohlaví. Hlavním šlechtitelem tohoto plemene se stal Otto Goeller, který z dobrmana nakonec udělal plemeno tak, jak ho známe dnes. Dobrmani jsou tak spolehliví i laskaví. Zároveň dokáží ochránit rodinu, ale i dům. Roku 1900 byl dobrman v Německu uznán jako samostatné plemeno. Již kolem roku 1908 bylo plemeno dovezeno do USA, kde v roce 1921 vznikl Doberman pinch of America. Od označení pinč se u tohoto plemene opustilo v Německu v polovině minulého století, později se tak stalo i ve zbytku Evropy. V současnosti se při psaní názvu plemene mohou psát jak dvě n, tak jen jedno.

Povaha dobrmana

Dobrman má pověst ostřejšího psa. Mnoho lidí má i dojem, že jsou často agresivnější a zlí. Přitom jde o výborného strážce, ale zároveň svou rodinu velmi miluje a chová se k ní jemně. Pokud je třeba, dokáže svou rodinu i dům ochránit, ale rozhodně cíleně nevyhledává trable. Díky krátké srsti a velké lásce ke své rodině nejde o vhodné plemeno psů k celoročnímu pobytu venku. I kvůli jeho pozitivním vlastnostem nejde o psa pro každého. Dobrman je energický pes, kterého není jednoduché unavit. Zároveň je i velmi inteligentní, je tak třeba psa unavit i psychicky. I pokud váš dobrman bude trávit hodně času na zahradě, je ho třeba velmi aktivně zaměstnat. Dobrman se velmi snadno cvičí, a to díky své přirozené inteligenci. Chce to být při výcviku velmi důslední a mít i větší špetku přirozené autority, aby vám tento pes nepřerostl přes hlavu. V zásadě jde o velmi disciplinované psy, kteří většinou nemají problém s „vojenským drilem“. Zároveň se rád mazlí a se svou rodinou tráví velmi rád co nejvíce času.

Vzhled dobrmana

Atletická, štíhlá a dobře osvalená postava, to je typický vzhled dobrmana. Jeho postoj je velmi elegantní a má hrdé držení těla. Dobrman má dlouhý krk, na kterém je hrdě vztyčená velká hlava s širokou mozkovnou. Uši jsou svislé a dříve se kupírovaly, což se v současnosti v Čechách nesmí. Srst je lesklá, černá s hnědým pálením s odstíny čokolády nebo kaštanu. Zároveň je velmi krátká, hustá a tvrdá a hladce přiléhající po celém těle. Kohoutková výška plemene se pohybuje mezi 63 a 72 cm, váha mezi 32 a 45 kg.

Ke komu je dobrman vhodný

Dobrman je obratný a velmi aktivní. Poměrně dobře snáší horko, ale kvůli krátké srsti hůře snáší větší chlad a není tak vhodný k delšímu pobytu venku. Je možné chovat ho i v městském bytě, nutnou podmínkou je ovšem důkladně ho unavit, a to jak psychicky a fyzicky. Velmi spokojený bude samozřejmě i na zahradě, ale s přístupem do domu, a to alespoň přes zimu. I dobrman, který tráví velkou část dne na zahradě, potřebuje nějakým způsobem zaměstnat, jinak vám zahradu velmi rychle přerovná. Zároveň dobrmani nesnáší delší odloučení od své rodiny. U tohoto plemene je velmi důležitý alespoň základní výcvik a měl by být samozřejmostí. Pokud sami nemáte již zkušenost s podobným typem psa, je dobré poradit se některým zkušeným trenérem. Kvůli podcenění výchovy některých lidí mají tito psi pošramocenou pověst, je tak třeba to mít na paměti a smířit se s občasným nedůvěřivým pohledem na vašeho čtyřnohého parťáka.

I když má dobrman krátkou srst, je třeba ji pravidelně vyčesávat. Zpravidla celoročně líná, pokud tak budete mít psa v bytě, je třeba počítat s velkým množstvím chlupů. Není třeba psa častěji koupat, téměř postráda typický psí „zápach“, stačí tak psa vykoupat především v momentě, kdy si pořídí nějaký fajnový odér.

Dobrman v bodech

Velikost:

• Kohoutková výška plemene se pohybuje mezi 63 a 72 cm.
• Váha mezi 32 a 45 kg

Srst:

• Krátká, lesklá, hustá, tvrdá a hladce přiléhající po celém těle

Zbarvení:

• Černá s hnědým pálením s odstíny čokolády nebo kaštanu

Jak dlouho žije:

• Dobrman se dožívá 10 až 12 let. 

Odkud pochází:

• Německo

Pro koho se hodí:

• Vhodný je do aktivní rodiny, kterou bude milovat, ale i důsledně chránit.
• Je velmi aktivní a ideálně potřebuje nějaké zaměstnání. Nejen profíci, ale i běžní chovatelé jsou s těmito psy za hvězdy obedience disciplín, včetně obran.
• Jde i o vhodného pracovního psa, který je ideální především na ochranu osob a majetku.
• Svou rodinu má velmi rád, k cizím lidem je nedůvěřivý.
• Dobrmanovi je třeba dopřát alespoň základní výcvik. Je třeba být velmi důslední a zároveň ideálně disponovat přirozenou autoritou, aby vám pes nepřerostl přes hlavu.

Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva