Erdelteriér je králem teriérů. Vytrvalý a hravý pes

Erdelteriérovi se často přezdívá „král teriérů“, a to především kvůli jeho výšce. Je totiž z teriérů nejvyšší. Jedná se o velmi všestranného psa s velkým množstvím energie. Je také velmi vytrvalý a hravý.

Toto plemeno je poměrně specifické i tím, že dospívá relativně pomalu a i ve vyšším věku je velmi hravé až rozpustilé. Erdlové jsou i ostražití, neohrožení a odvážní. Plemeno bylo jako jedno z prvních využíváno jako služební u policie, a to především ve Velké Británii a v Německu. Jsou to totiž perfektní hlídací psi bez známek agrese. Původně šlo o lovecké psy, kteří se dnes chovají především jako rodinní nebo služební psi. Mají tendenci být dominantní především vůči ostatním zvířatům a je tak jen na majiteli, aby zvládl ukočírovat správnou hirearchii ve smečce. Svou rodinu mají velmi rádi a milují děti. Špatně snáší delší samotu, je proto nutné je od štěněte na občasnou samotu důsledně zvykat. Je perfektním psem pro sportovně založenou rodinu.

Důvody, proč si pořídit erdelteriéra

• Erdlové jsou velmi inteligentní a hravě zvládnou nejen základní poslušnost, ale i složitější povely.
• Chlupatá energie - tak by se dal erdel také nazvat. Má až neskutečné množství energie, kterou je třeba vyčerpat. Velmi tak ocení řadu psích sportů, ve kterých svou energii vypustí. Vhodný je například na coursing, dogfrisbee, ale i flyball nebo agility.
• Je schopen podat dobré výkony v téměř jakémkoliv počasí. Jde o velmi odolné plemeno a déšť, kroupy ani sníh absolutně neřeší. Spíše naopak, právě v nepříznivém počasí jakoby ožije a jde o neřízenou střelu.
• Erdelteriér je velmi všestranný. Zvládne dlouhé procházky či kolo, různé psí sporty, je ale i skvělý služební pes či záchranář. To vše zvládne levou zadní.
• Miluje děti. A to jak ty „domácí“, tak ty cizí. S dětmi dokáže dovádět hodiny a je s nimi velmi trpělivý.
• Zbožňují svou rodinu a jsou k ní loajální. Pokud cítí, že je rodina v nebezpečí, nemají potíže ji bránit.
• I když jde o středně velké psy, nevyžadují moc prostoru. Nejspokojenější erdel je, když může být v přítomnosti svého člověka, v jakém prostoru se nachází, už moc neřeší. Je velmi učenlivý a přizpůsobivý, hravě tak zvládne i městský byt, pokud se mu budete dostatečně věnovat.
• Jde o poměrně zdravé plemeno, které nemívá problémy s dědičnými chorobami, jež by se táhly po generace. Také se dožívá poměrně vysokého psího věku.

Důvody, proč si NEpořizovat erdelteriéra

• Erdl má poměrně specifické požadavky na péči o srst. Srst se nečeše, ale je třeba ji trimovat (protrhávat). S trimováním vám pomohou v psím salonu. Ovšem i v domácím prostředí se lze trimování s trochu snahy naučit.
• Jde původně o lovecké plemeno, které jako řada jeho loveckých příbuzných trpí občasnými záchvaty tvrdohlavosti. Je zároveň velmi inteligentní a dokáže si zdůvodnit, proč zrovna nemá poslouchat.
• Velmi psychicky trpí, když mají trávit delší čas o samotě. Pokud mají trávit delší čas samotní, dávají to řádně najevo. Trénink pobytu v bytě o samotě je tak třeba provádět o něco intenzivněji než u jiných plemen. A ideálně tohoto psa pořídit do domácnosti, kde je často někdo doma a pes tak bude trávit minimum času o samotě.
• Erdly je třeba zaměstnat jak fyzicky, tak psychicky. Jsou to inteligentní psi, kteří se snadno začnou nudit. Pokud k tomu dojde, mají tendenci vymýšlet lumpárny, jež se nejčastěji projevují destrukcí.
• I když se v posledních letech k lovu využívá spíše výjimečně, stále v něm dřímají lovecké pudy. Nehodí se proto moc do domácnosti s dalšími zvířaty typu králík či morče. I v případě, že se k sobě pes a další zvířata dostanou minimálně a pod dozorem, erdl se často neudrží a alespoň si zkusí zalovit.
• Jde o poměrně uštěkané plemeno. Jednou z jejich nejoblíbenějších zábav je pobíhat podél plotu a štěkat na vše, co se v okolí i jen mihne.
• Jde o středně velkého a poměrně silného psa, který si je své velikosti velmi dobře vědom. Má tak poměrně často tendenci dokazovat svému okolí dominanci. Je třeba důslednost při výchově v kombinaci s dávkou autority, aby pes pochopil své místo ve smečce, a především při setkávání s dalšími psy.
• Aktivní plemeno, které potřebuje pohyb a zaměstnat hlavu. Pokud chcete především psa na zahradu a chodit na procházky jen občas, poohlédněte se raději jinde.

Historie erdelteriéra

Erdlové byli vyšlechtěni během 19. století ve Velké Británii, konkrétně v hrabství Yorkshire. Snahou bylo vyšlechtit lovecké plemeno určené pro lov vyder, větších krys a potkanů, kteří žili na toku řeky Aire a jejich přítocích. První psi tohoto plemene byli hbití a uměli skvěle plavat. První název plemene zněl Waterside teriér nebo Bingley teriér. V roce 1864 došlo k prezentaci tohoto psího plemene na tehdejší výstavě v údolí řeky Aire, kde získalo posouzení jako „mimořádně dobré“. Plemeno zaujalo a začala diskuse nad jeho názvem. V průběhu první světové války se využívalo k nošení zpráv a pošty vojákům za nepřátelskou linií. Také přenášeli potraviny nebo munici a pomáhali hlídat během nočních hlídek. Již tehdy se začali využívat i jako záchranářští psi, pomáhali především Červenému kříži při vyhledávání raněných vojáků na bojišti. První jedinci tohoto plemene se do USA dostali v roce 1890 a již v roce 1900 byl založen první klub tohoto plemene. Již po první světové válce se stalo toto plemeno velmi populární, a to především díky historkám, které se začaly šířit o jejich statečnosti a široké využitelnosti během války. Na vrcholu popularity bylo plemeno především v Americe v roce 1949, kdy se umístilo na 20. místě ze 110 tehdy uznaných plemen AKC. Dnes je jejich oblíbenost o něco menší, v mnoha směrech ho totiž nahradili němečtí ovčáci. Přesto má i v současnosti mnoho stabilních obdivovatelů.

Povaha erdelteriérů

Erdlové jsou temperamentní, ale i velmi inteligentní a hodně aktivní. Jsou zvyklí na samostatné rozhodování, takže se prostě občas rozhodnou tak, jak je to pro ně nejvýhodnější - navzdory momentálnímu přání majitele. Jako mnoho jiných teriérů i toto plemeno miluje honění, štěkání a hrabání. Dlouhou samotu snáší velmi špatně, a to kvůli své navázanosti na majitele, tak i kvůli tomu, že se poměrně rychle začnou nudit. A když se nudí, mívají většinou destruktivní sklony. Poměrně špatně snáší dril, křik a tresty, mnohem více ocení pozitivní výcvik. Jde o výborného hlídače, který ochrání rodinu i dům. K neznámým lidem bývá zpočátku ostražitý, ale rád a rychle se spřátelí. S dětmi vychází velmi dobře, rád s nimi bude vymýšlet jednu lumpárnu za druhou. Určitým zádrhelem u tohoto plemene může být jejich relativně pomalé dospívání. I do vysokého věku se dokáží chovat jako rozjívená štěňata. Jejich přátelská a veselá povaha, neustálá touha si hrát a dovádět z nich dělá perfektního rodinného společníka. Zároveň jsou odvážní a mají přirozené sklony chránit lidi i svěřený majetek, což z nich činí skvělé služební psy. Uplatnění najdou i při různých psích sportech nebo jako záchranáři.

Vzhled erdelteriéra

Erdelteriér je energický pes s kvadratickou stavbou těla. Vrchní srst je téměř drátovitá a hodně tuhá, podsada je měkká. Povolené zbarvení je světle hnědé s černým sedlem na zádech, uši bývají o něco tmavší než zbytek těla. Uši mají trojúhleníkový tvar a jsou lehce sklopené dopředu. Oči jsou kulaté, menší a tmavé. Hlava je úzká a dlouhá. Trup erdela je rovný s úzkým a hlubokým hrudníkem. Vzpřímený a vysoko nasazený ocas je dlouhý a dříve byl zkracován, což se někde dělá dodnes (v ČR zakázáno). Kohoutková výška plemene je 55-62 cm, váha se pohybuje mezi 20 a 30 kg.

Ke komu je erdelteriér vhodný

Původně především lovecké a pracovní psí plemeno je z podstaty věci velmi aktivní a vyžaduje hodně pohybu. Do vyššího věku si rád hraje, je tak možné ho utahat za pomoci nějaké aktivní hry, třeba aportováním. Erdelové mají rádi vodu a především v teplém počasí ocení možnost si pravidelně zaplavat. Toto plemeno rádo běhá, je tak vhodným parťákem na jogging nebo ke kolu, většinou nemá při této činnosti problém řádně utahat svého majitele. Nejspokojenější bude v domku se zahradou, na které se bude moci vyřádit. Nicméně jde o inteligentní a velmi akční psy, takže i při častém pobytu na zahradě jim je třeba každý den vymyslet nějakou činnost, jinak se začnou snadno nudit. A nudící se erdel znamená kompletně rozvrtaná a rozebraná zahrada na prvočinitele. Pokud psa řádně utaháte, bude nicméně spokojený i v bytě. Erdelteriéra je třeba od malinka důsledně cvičit, aby vám nepřerostl přes hlavu. Nemá rád křik a tvrdost, nejlépe na něj funguje výcvik pozitivní metodou. Drátovitá srst potřebuje zhruba 2x ročně trimovat, což s trochu cviku zvládnete i doma, jinak počítejte s pravidelnými návštěvami psího salonu.

Erdelteriér v bodech

Velikost:

• Kohoutková výška plemene je 55-62 cm.
• Váha se pohybuje mezi 20 a 30 kg.

Srst:

• Středně dlouhá, tvrdší (drátovitá), s měkkou podsadou

Zbarvení:

• Světle hnědé s černým sedlem na zádech, uši bývají o něco tmaví ne zbytek těla.

Jak dlouho žije:

• Erdelteriér se dožívá zhruba 13 let.

Odkud pochází:

• Velká Británie

Pro koho se hodí:

• Je perfektní volbou do aktivní rodiny. S dětmi si bude velmi rád hrát na zahradě, s dospělými si rád půjde zaběhat, na kolo nebo se rád zúčastní některého psího sportu.
• Je vhodný pro lehce zkušené chovatele, kteří se nezaleknou jeho tvrdohlavosti a „typického“ loveckého chování.
• Je perfektní volbou jako služební pes či pro záchranařinu. Přirozeně zvládá hlídat, a je proto často využíván k ochraně lidí í majetku.

Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva