Finský špic vypadá jako liška, co štěká

Finský špic je menší a velmi energický pes, který byl využíván k lovu menší zvěře, především ptactva. Na severu Evropy je nadále využíván velmi často jako lovec, ve zbytku světa čím dál častěji plní roli aktivního rodinného společníka. I při běžném fungování ovšem nezapře svůj lovecký temperament.

Finkie vyžaduje spoustu pohybu. Není radno u něj podceňovat kvalitní a důslednou výchovu. Je vhodnou volbou k lidem s větší špetkou přirozené autority. Při výcviku je třeba být důsledný a trpělivý, ale i pozitivní. Křikem a trestem u tohoto psího plemene moc nedosáhnete. Svou rodinu miluje a je rád součástí všech rodinných aktivit. Svou rodinu v případě potřeby bude i bránit. Jde o přizpůsobivého psa, který dokáže žít kdekoliv, tedy i v centru města, pokud se mu budete dostatečně věnovat. K pobytu v městském bytovém domě může být určitou nevýhodou tendence štěkat, štěkat a štěkat. Od štěněte byste proto se psem měli pracovat na povelu typu „ticho“ a i tak trochu doufat v tolerantní sousedy.

Důvody, proč si pořídit finského špice

• Patří mezi středně velká plemena, poměrně snadno se tak poskládá i do menšího bytu nebo menšího domku. Je dostatečně malý tak, aby se vešel do většiny prostor, ale i dostatečně veliký a robustní, aby zvládal (a často i vyžadoval) aktivní životní styl.
• Jde o velmi chytré a oddané psy, kteří jsou skvělými společníky. Patří mezi veselá a hravá plemena, která milují pozornost ze strany majitele.
• Finský špic patří mezi skvělé hlídače. I v případě ohrožení bývá málokdy agresivní. Své majitele miluje a bude je chránit.
• Tato psí rasa má kratší srst, která se poměrně snadno udržuje. Srst stačí pročesat čas od času (více je třeba se jí věnovat v době línání). Psa stačí koupat v momentě, kdy si pořídí nevábný odér.
• Je vhodnou volbou k aktivním lidem, kteří mají rádi pohyb a chtějí k běhu nebo k dlouhé procházce chlupatou společnost.
• Patří mezi zdravější plemena, které není zatížené vážnějšími zdravotními komplikacemi. S trochou štěstí budete chodit na veterinu pouze na očkování.

Důvody, proč si NEpořídit finského špice

• Finský špic vyžaduje velkou dávku fyzické aktivity. Pokud dopředu tušíte, že na psa nebudete mít čas několik hodin denně, pak se raději poohlédněte po méně aktivní psí rase.
• Vyžaduje společnost a přítomnost svých majitelů miluje. Je tak vhodnou volbou k lidem, kteří mají možnost trávit s ním velkou část dne. Je potřeba psa od štěněte důsledně zvykat na samostatný pobyt doma (přeci jen psa nemůžete brát s sebou úplně všude).
• Především pokud se nudí nebo je nejistý, tak má tendenci štěkat. Pokud žijete v tichém sousedství nebo v bytovém domě, může to být tak trochu problém. Je proto třeba od štěněte štěkání omezovat a psa naučit povel typu „ticho“.
• Mnoho jedinců plemene je vůči cizím lidem a zvířatům nedůvěřivý, je proto třeba psa od mládí socializovat. Na druhou stranu z něj tato vlastnost dělá dobrého hlídače. Pokud jste ovšem sami velmi společenští a i se psem chcete chodit mezi lidi nebo máte doma časté návštěvy, tak se buď poohlédněte po společenštějším plemeni nebo psa důsledně socializujte.
• Patří sice mezi zdravější plemena, ale občasné zdravotní problému se ani finskému špici nevyhýbají. Problémům do značné míry můžete předejít tím, že si vyberete psa z chovatelské stanice, která dělá oběma rodičům všechna potřebná zdravotní vyšetření.

Historie finského špice

Asi málokoho překvapí, že tento špic pochází z Finska. Plemeno se zde vyvíjelo po svém kurzu, s minimálním zásahem vnějšího světa, a tedy i dalších plemen. Jedná se o jedno z nejstarších plemen světa, plemeno začalo vznikat zhruba před 9 000 lety. Pes byl využíván jako společník a lovecký pes. Jeho hlavní rolí bylo chránit domy a hospodářství, ale i pomáhat při lovu drobné zvěře, jako jsou lišky. Plemeno bylo oblíbené především pro schopnost přizpůsobit se drsnému klimatu a podmínkám severní Evropy. Vyvinuli si hustou srst, která je chránila před chladem a vlhkostí, což jim umožnilo pracovat i v zhoršených klimatických podmínkách. Plemeno bylo chováno i kvůli přátelské povaze a oddanosti rodině.

Během 19. století došlo v celé Evropě, včetně Finska, k velkému rozvoji dopravy a lidé začali více cestovat. Lidé na cesty často brali své psy, které se pak s místními rasami nadále křížily. Díky tomuto „náhlému“ křížení málem zaniklo původní plemeno špiců. Hugo Sandberg a Hugo Roos jsou muži, kteří se podíleli na záchraně této rasy v téměř původní podobě. Záchraně plemene se věnovali na přelomu 19. a 20. století. První standard plemene byl přijat již v roce 1892, kdy vznikl i první chovatelský klub ve Finsku. Zasadili se o zachování čistoty plemene, o cílený chov a i o vytvoření prvního oficiálního standardu. Plemeno bylo v roce 1979 uznáno finským národním plemenem.

Povaha finského špice

V severských zemích bylo tohle psí plemeno chováno především jako lovec a hlídač. Po rozšíření plemene do světa se začal chovat i jako aktivní společník. Jde totiž o veselé a aktivního psa, který svou rodinu miluje a v případě potřeby jí bude chránit. Má velmi rád děti, ale o trošku lépe vychází s těmi staršími, které-é již vědí, jak se k psovi správně chovat. Finský špic moc nemá rád křik a hluk, zpravidla také nenese nejlépe pošťuchování těch nejmenších dětí. Na svou rodinu se velmi váže a rád se účastní všech rodinných aktivit.

Jako mnoho dalších špiců i Finkie hodně a hlasitě štěká. Občas štěká, když je nejistý nebo se nudí, zpravidla štěká i na pohyb a zvuky z chodby či blízkého okolí. Je tak dobrým hlídačem, na vše co se mu nezdá, upozorní zpravidla právě štěkotem. Přesto v bytovém domě jeho pronikavý štěkot může být problém. Je proto třeba jeho štěkot korigovat a psa naučit povel typu „ticho“. Než se vám podaří jeho štěkot trochu zkorigovat, bude se hodit i určitá dávka tolerance sousedů. Vůči cizím lidem bývá odtažitý, ale nebývá agresivní. Má silný lovecký instinkt, který se projevuje při procházkách přírodou. Pokud váš pes nemá perfektní přivolání, měl by se při venčení pohybovat pouze na vodítku, nebo alespoň na stopovačce. Patří mezi psí rasy, které dospívají kolem třetího roku věku, je tak třeba se obrnit trpělivostí.

Vzhled finského špice

Finský špic je menší pes s kvadratickou stavbou těla. Hlava poměrově odpovídá tělu. Tlama je úzká a směrem k čenichu se zužuje. Mandlově tvarované oči bývají tmavé. Uši jsou vysoko nasazené, vztyčené a špičaté. Krk je středně dlouhý a plynule přechází ve svalnaté tělo. Kulaté až kočičí tlapky najdeme na svalnatých končetinách. Zadní končetiny jsou lehce delší než přední. Ocas je stočený přes hřbet směrem dozadu. Krycí srst je o něco delší než velmi hustá podsada. Finský špic se objevuje v červenohnědé nebo zlatohnědé barvě. Kohoutková výška plemene se pohybuje v rozmezí 39-50 cm. Váha psa se pohybuje v rozmezí 7-13 kg.

Ke komu je finský špic vhodný

Jde o velmi přizpůsobivého psa, který si zvykne na venkově i ve městě. Tak jako tak je třeba se psovi dostatečně věnovat a vyrážet s ním na dlouhé procházky nebo se s ním pustit do některého ze psích sportů. Pokud se psovi nebudete dostatečně věnovat a neunavíte ho, bude se nudit a bude mít prostor na vymýšlení lumpáren. Velmi často pes z nudy ničí vše, co mu přijde pod čumák. Především pokud psa budete chovat v bytě, je třeba zapracovat na dobrých sousedských vztazích – toto plemeno bývá totiž velmi uštěkané. Je tak třeba na jeho štěkání pracovat od štěněte a zavčas jeho štěkání usměrnit. Jde sice o chytrého psa, přesto jeho výcvik není pro každého.

Je třeba být trpělivý a důsledný, se psem si o trošku lépe poradí člověk se špetkou zkušeností a s troškou přirozené autority. Tento špic je totiž sebevědomý a nezávislý, ale i citlivý. Je tak třeba být nejen důsledný, ale zároveň se snažit nekřičet. Mnohem větší efekt má, když člověk k výcviku špice přistupuje pozitivně a citlivě. Špic je vhodnou volbou do chladnějšího klimatu, proti chladnému počasí a chladu ho chrání velmi hustá srst.

Finský špic v bodech

Velikost:

• Kohoutková výška plemene se pohybuje v rozmezí 39-50 cm.
• Váha psa se pohybuje v rozmezí 7-13 kg.

Srst:

• Drsnější krycí srst a hustá kratší podsada.

Zbarvení:

• Červenohnědé nebo zlatohnědé.

Jak dlouho žije:

• Finský špic se dožívá 12 až 14 let. 

Odkud pochází:

• Finsko

Ke komu je vhodný:

• Finský špic je malý chundelatý rošťák, který vás jen tak nenechá v klidu. Potřebuje velkou dávku pohybu, jinak se bude nudit. A nudící se finský špic se snadno změní v chodící skartovačku. Pokud nebude mít dostatek pohybu, bude v pokušení zničit vše, co mu přijde pod čumák. Je tak ideální volbou k aktivním lidem, kteří se mu budou dostatečně věnovat.
• Je vhodnou volbou k lovu, ke kterému byl vyšlechtěn. V severských zemích se k tomuto účelu nadále hojně využívá. Ve zbytku světa je z něj především aktivní společník. Kromě dlouhých procházek pes ocení například různorodé psí sporty jako agility, hoopers, canicross, dog puller nebo dog frisbee.
• Je poměrně přizpůsobivý, zvykne si ve městě i na vesnici. Stejně tak se dokáže přizpůsobit různým sportovním aktivitám, většinu psů jedince bude bavit téměř jakákoliv aktivita, do které půjde s nadšením jeho majitel.
• Většina jedinců dokáže být tvrdohlavá a sebevědomá, jejich výcvik tak není pro každého. Zpravidla se doporučuje zkušenějším chovatelům se špetkou přirozené autority.

Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva.com