Irský vlkodav je něžný psí obr, který rozumí dětem

Klidný a přátelský pes s lehce netradičním vzhledem a názvem, to je irský vlkodav. Tito obrovští psi jsou velmi přátelští, tedy v ostrém protikladu ke svému názvu a podobě. Jde o citlivé a něžné psy, kteří dobře vychází s celou rodinu a zpravidla přátelsky vítají i všechny návštěvy.

Irský vlkodav není ovšem psem pro každého, a to především s ohledem na jeho mohutnou postavu. Například je třeba počítat s vysokými náklady na stravu, které tento pes spořádá velké množství. Strava navíc musí být velmi kvalitní a obohacena o prvky, které pečují o pohybový aparát takto velkého psa. Také jde o psy náročné na pohyb, a to především u mladých psů. Jako mnoho dalších velkých psích plemen i vlkodavové velmi rychle rostou. Je tak třeba nejen pořídit kvalitní výživu, ale být i opatrní na množství a náročnost pohybu, aby se psovi správně vyvíjely klouby. Tito psi jsou zvyklí ze své domoviny na nepříznivé počasí, bude jim tak vyhovovat celoroční pobyt na zahradě.

Důvody, proč si pořídit irského vlkodava

• Vlkodav je přátelský pes, který vyjde téměř s každým. Svou rodinu velmi miluje a dobře vychází jak s cizími lidmi, tak i zvířaty. Pokud se omylem připlete ke rvačce, není určitě jejím iniciátorem.
• Dobře si rozumí s dětmi. I když jde o velké psy, vůči dětem je něžný a opatrný. Pokud se mu nelíbí nějaké chování dětí, z nepříjemné situace odejde.
• Při pořízení zateplené boudy či kotce hravě zvládne celoroční pobyt venku.
• Je to společenský pes, který dobře vychází jak se psy, tak i dalšími zvířaty. Velmi ocení další psí parťáky.
• Je dobrým hlídačem. Za vlkodava hlídá především jeho mohutný zjev.
• Dobře a snadno se učí. Základní výcvik je s ohledem na jeho velikost nutností, on ho ovšem s přehledem zvládne. S troškou trpělivosti zvládne i náročnější pokyny.

Důvody, proč si NEpořizovat irského vlkodava

• Především kvůli velikosti není nejlepší volbou do menšího městského bytu. Tito psi jsou opravdu hodně velicí.
• Je třeba mu dopřát alespoň základní výcvik. Vlkodav si dokáže postavit hlavu, a pokud neovládá alespoň základní pokyny, bude se vám s ním opravdu těžko domlouvat prakticky na čemkoliv.
• I když jde na první pohled přirozeně rozježeného psa, je třeba o jeho srst pravidelně pečovat. Je potřeba ho pravidelně kartáčovat a také mu dopřát pravidelné trimování, především uší.
• Základem pro dobrý vývoj takhle velkého psa je velmi kvalitní strava bohatá na látky podporující správný růst obřích psích plemen. S ohledem na velikost vlkodava si asi i laik dokáže představit velké množství krmiva, který tento pes zkonzumuje. Při pořízení vlkodava je tak třeba počítat s vysokými náklady na krmení.
• Je třeba tyto psy unavit. Jinak se začnou nudit, což se zpravidla projevuje destruktivními sklony.
• Poměrně hodně slintají. Je s tím třeba počítat, především pokud se chcete s tímto obříkem mazlit.
• Tito obří psi se dožívají bohužel velmi nízkého věku. Průměrné dožití je pouze 7 let.
• Jako mnoho dalších velkých plemen trpí řadou zdravotních potíží. Mezi tradiční trable patří problémy s klouby nebo torze žaludku.

Historie irského vlkodava

Irský vlkodav patří mezi nejstarší psí plemena světa. Podle některých pramenů se měl v Irsku vyskytovat vlkodav již v roce 273 př.n.l. Nicméně se spíše předpokládá, že se dostal do Irska spolu s Kelty, kteří se sem stěhovali v průběhu 1. století př.n.l., a to poté, co podlehli Římanům. Irský vlkodav od počátku budí svým vzezřením respekt i obdiv. Z počátku vlkodava mohla vlastnit pouze šlechta a přímí potomci královské rodiny. Pravidla chovu byla poměrně přísná, například počet psů odpovídal tomu, jak moc prestižní postavení daný šlechtic měl. Základním pravidlem bylo, že čím prestižnější a významnější šlechtický titul a společenské postavení daný člověk měl, tím více mohl chovat vlkodavů. Zároveň byl vlkodav velmi cenným darem mezi členy evropských královských rodin. Možnost vlastnit vlkodava bylo velmi prestižní záležitostí, z vlkodavů se stal ceněný obchodní artikl a psi se začali vyvážet do celého světa. Obchod s irskými vlkodavy se rozmohl natolik, že byl vývoz těchto psů ze země v 17. století zakázán.

Popularita plemene postupně klesala. V Irsku a Skotsku byl postupně vyhuben vlk a v polovině 19. století propukl hladomor a málokdo si mohl dovolit krmit takto velkého psa. Irský vlkodav se tak v zemi svého původu ocitl na pokraji vymření. Díky skotskému důstojníkovi Georgu Grahamovi bylo nakonec plemeno obnoveno. Jeho popularita postupně v Irsku i ve světě začala narůstat a dnes jde o plemeno psů se stabilním počtem fanoušků. V roce 1902 se stal irský vlkodav maskotem Irské královské gardy a od té doby patří mezi tradiční doprovod bubeníků a dudáků při výměně stráží u Buckinghamského paláce.

Povaha irského vlkodava

Jméno tohoto plemene může řadu lidí lehce vyděsit. Ovšem nejde o žádného agresivce, který roztrhá každého, kdo se na něj jen podívá, ale o přátelského a milého psa. S dětmi vychází velmi dobře, je k nim velmi citlivý a jemný. Zpravidla dobře vychází i s jinými zvířaty, a to jak těmi domácími, tak i těmi cizími – a to včetně koček. V domácnosti bývá velmi mírný a klidný, ovšem při ochraně majetku dokáže být odvážný a neohrožený. Na druhou stranu není zpravidla typickým hlídačem, málokdy totiž štěká na poplach a nebývá agresivní. Zpravidla případného vetřelce odradí pouze svým zjevem a velikostí. Takto velkému psovi je třeba poskytnout alespoň základní výcvik. Nejlepších výsledků u tohoto psa dosáhnete především za pomoci dobrot a pozitivního výcviku. Pokud se u vlkodava pokusíte o dril a budete hodně křičet, psa defacto znechutíte a vyřeší tuto situaci po svém – začne vás ignorovat.

Vzhled irského vlkodava

Pro irského vlkodava je typický majestátní vzhled i chování. Hlava je dlouhá a vysoko nesena. Oči jsou tmavé, malé uši stočené. Hlava je nesena na dlouhém, silném a svalnatém krku. Hrudník s dobře klenutými žebry je hluboký. Ocas je mírně stočený do oblouku. Dlouhé končetiny jsou svalnaté a rovné. Středně dlouhá srst je hrubá a drátovitá. Mezi tradiční zbarvení patří šedá, černá, červená, žíhaná, bílá nebo žlutá. Feny mívají minimálně 71 cm v kohoutku, psi pak minimálně 79 cm. Minimální váha fen je 40,5 kg, psi mají mít minimální váhu 54,5 kg.

Ke komu je irský vlkodav vhodný

Jde o přátelského psa, který rád tráví velké množství času v těsné blízkosti svého člověka. Není nejvhodnější volbou psa do malého městského bytu, spokojenější bývá v domku se zahradou. Nicméně k celoročnímu pobytu na zahradě také není ideální volbou. Velmi tak ocení trávit velkou část dne na zahradě, ovšem ideálně s přístupem do domu. Zároveň ocení, když se bude moc dostat do domu bez schodů, pravidelné chození do většího množství schodů nedělá dobře jeho kloubům. Tak jako tak jde o aktivního psa, který potřebuje větší množství pohybu.

Ovšem ani větší množství pohybu u vlkodava není jednoduché – nesmí se příliš namáhat krátce po jídle, jinak mu hrozí přetočení žaludku. S množstvím pohybu je třeba být opatrní již u štěňat. I ta potřebují unavit, ale je třeba je nepřetěžovat, protože jako u řady větších psů je růst vlkodavů velmi rychlý a při nadměrné zátěži může dojít ke špatnému vývoji kloubů a šlach. Než štěně fyzicky dospěje, mělo by štěně vlkodava co nejméně chodit do schodů a co nejméně by mělo běhat na tvrdém pohybu. Zpravidla vlkodavové dospívají mezi 18 a 24 měsíci.

Irský vlkodav má velmi rád dlouhé procházky, po kterých ocení povalování na gauči. Vlkodavové mají silný lovecký pud, mimo oplocený pozemek je lepší mít je na vodítku nebo mít perfektní přivolání. Jinak vám budou odbíhat nejen na zajíci a srnkami, ale i za cyklisty nebo auty. Vlkodav je dnes především aktivním společníkem. Může se uplatnit i jako výstavní pes nebo zvládne i pokročilejší obedience disciplíny nebo coursing.

Irský vlkodav v bodech

Velikost:

• Feny mívají minimálně 71 cm v kohoutku, psi pak minimálně 79 cm.
• Minimální váha fen je 40,5 kg, psi mají mít minimální váhu 54,5 kg.

Srst:

• Středně dlouhá, drátovitá, hrubá

Zbarvení:

• Šedá, černá, červená, žíhaná, bílá nebo žlutá

Jak dlouho žije:

• Irský vlkodav se dožívá 8 let.

Odkud pochází:

• Irsko

Pro koho se hodí:

• Je vhodnou volbou pro milovníky velkých psů, kteří rádi chodí na dlouhé procházky.
• Vlkodav působí vzhledem jako drsňák, jde ale o přátelského a milého psa, který vyjde téměř s každým.
• Není příliš vhodnou volbou do menšího městského bytu. Ideální pro něj bude zahrada s přístupem do domu.
• U vlkodava je třeba počítat s vyššími náklady na krmivo, přeci jen jde o psího obra, který spotřebuje opravdu velké množství. U výběru krmení je navíc třeba dbát na velmi kvalitní stravu, která bude udržovat v dobrém stavu jeho klouby a kosti.
• I když jde o aktivního psa, je třeba jeho pohyb korigovat. Především u štěňat je třeba dbát na to, aby moc nechodila do schodů a neběhala po tvrdých površích kvůli správnému vývoji kloubů. Také je třeba si dát pozor na to, aby psi nebyli moc aktivní těsně po žrádle, jinak hrozí torze žaludku. 

Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva