Italský chrtík je pes, co chovala už Kleopatra

Italský chrtík je menší, elegantní a atletický pejsek, který pravděpodobně pochází z Egypta a přes Itálii se dostal do zbytku Evropy. V současnosti jde o společenského aktivního pejska, který je velmi oddaný svému pánovi.

Italský chrtík špatně snáší delší odloučení od člověka a je rád ve středu pozornosti. Na svém pánovi dokáže být až závislý, je tak ideální volbou především pro lidi, kteří mají možnost trávit s tímto psem velkou část dne. Svou rodinu velmi miluje, k cizím lidem bývá ovšem nedůvěřivý. Je vhodnou volbou i do rodiny s dětmi. Děti má rád a rád s nimi dovádí. Péče o jeho krátkou srst je velmi snadná, do chladného a deštivého počasí je ovšem potřeba psa vybavit oblečkem.

Důvody, proč si pořídit italského chrtíka

• Italský chrtík velmi miluje svou rodinu, se kterou si záhy vytváří silné pouto.
• Jde o jedno z nejstarších plemen světa, začalo vznikat zhruba před 2 000 lety. Předky této psí rasy chovala prý i Kleopatra.
• Chrtíci jsou velmi energičtí psi. Potřebují pohyb, pohyb a zase pohyb. Jsou tak ideální volbou pro aktivní lidi a milovníky různorodých, především psích, sportů.
• Toto plemeno má rád teplo, oproti jiným plemenům snáší velmi dobře vyšší teploty. Naopak deštivý a chladný den rád stráví na gauči a nebude trvat na delší procházce.
• Za pomoci pozitivní motivace by alespoň základní povely měl s chrtíkem zvládnout i začátečník. Jde totiž o chytré a vnímavé pejsky.
• Péče o srst chrtíka je poměrně snadná. Srst je téměř bezúdržbová a nespornou výhodou je i to, že pes není téměř cítit.
• Toto plemeno má nejen aristokratické vzezření, ale i chování. Ani není divu, během své dlouhé historie se běžně pohyboval po boku šlechticů.
• I když jde o velmi staré plemeno, patří chrtíci mezi zdravější psy. I s troškou štěstí nebudete s chrtíkem trávit příliš času na veterině.
• Další nespornou výhodou je, že se toto plemeno dožívá poměrně vysokého psího věku. Mnoho jedinců tohoto plemene se dožívá zhruba 15 let.

Důvody, proč si NEpořídit italského chrtíka

• Italský chrtík má předky v Egyptě a v Itálii, je tak zvyklý na teplé počasí. Chlad a déšť mu nedělá příliš dobře. V českých podmínkách je tak třeba počítat s tím, že bude muset bydlet v bytě, na zahradě by mrzl již začátkem podzimu.
• Jak název napovídá jde o psa patřícího pod chrty, tedy lovecké psy. Dodnes jde o rychlé a energické psy, kteří mají silný lovecký pud. Při venčení je potřeba být na pozoru a mít psa plně pod kontrolou, a to v přírodě i ve městě. Má totiž tendenci lovit nejen srny a zajíce, ale i auta nebo cyklisty.
• Svou rodinu velmi miluje, což má paradoxně i své nevýhody. Při delším odloučení totiž psychicky trpí. Je tak vhodnou volbou pro lidi, kteří mají možnost trávit s ním co nejvíce času. Psa nicméně nemůžete brát všude s sebou a je potřeba ho od malinka trénovat na samostatný pobyt doma.
• Má poměrně křehkou konstituci. Je tak potřeba na něj být opatrní. Nebývá i z tohoto důvodu doporučován k těm nejmenším dětem, které by mu mohly nechtěně ublížit.
• Základní výcvik zvládne poměrně snadno, ale s pokročilejším výcvikem u tohoto psího plemene moc nepočítejte. Přeci jen jde o loveckého psa, který má sklony k tvrdohlavosti a nezávislosti. Při výcviku je potřeba být trpěliví a důslední.
• Psa je potřeba od štěněte důsledně cvičit a určit mu mantinely. Většinou nesnáší křik a dril, nejlépe na něj funguje pozitivní motivace (a zmíněná trpělivost). Alespoň základní výcvik je opravdu potřeba, jinak se může tento drobný pejsek pokusit převzít velení v rodině.

Historie italského chrtíka

Italský chrtík patří mezi nejstarší plemena světa. Rytiny a malby jeho předků se začaly objevovat zhruba před 2 000 lety a pocházejí ze starověkého Egypta. Tito menší a elegantní pejsci byli oblíbení později i v Řecku a Římě. Italský chrtík byl vyšlechtěn ze psů, kteří nebyli vhodní pro lov a postupně se z tohoto psa stalo aktivní společenské plemeno. I když má počátky v Egyptě, své jméno dostal podle Itálie, přes kterou se dostal do zbytku Evropy. Do Itálie se dostal v 5. století před naším letopočtem a velmi rychle pronikl mezi oblíbená plemena. Během 15. století se začal objevovat na malbách známých šlechtických a královských rodů, například Stuartovců a Tudorovců.

Plemeno bylo populární natolik, že byla snaha vyšlechtit jeho co nejmenší verzi, což se negativně projevilo na zdraví plemene. V důsledku těchto snah mělo plemeno namále, kolem roku 1890 bylo ve své původní podobě zachráněno. Během 60. let minulého století se první chrtíci dostali do tehdejšího Československa a první vrhy na našem území mělo toto plemeno v 70. letech.

Povaha italského chrtíka

Italský chrtík patří mezi přátelské a energické pejsky, kteří milují z celého srdce svého majitele. Na svém člověku dokáží být až závislí. Zpravidla jim chvíli trvá, než se svým majitelem navážou kontakt, pak se od něj nehnou ani na krok. Případnou nutnou změnu majitele snáší velmi špatně. K cizím lidem pak bývají nedůvěřiví, a pokud se s cizím člověkem nesetkávají pravidelně, budou vůči němu pravděpodobně vždy lehce odtažití. Vůči svému majiteli a jeho blízkým lidem bývá mazlivý, nicméně se většinou nevtírá. Delší samostatný pobyt mu moc dobře nedělá a je potřeba ho od malinka důsledně trénovat. Stesk po majiteli si pak zpravidla kompenzuje důkladnou demolicí bytu. Bývá často doporučován do rodin s dětmi. Děti má rád a dobře s nimi vychází a rád s nimi dovádí. S ohledem na drobnost a křehkost chrtíků je potřeba být při hrách opatrní a je trošku lepší se vyvarovat drsnějším hrám. Především pokud si bude hrát chrtík s menšími dětmi, je nutné mít hru pod dozorem a kontrolou. Menší děti by totiž v zápalu hry mohly psovi nechtěně ublížit.

Italský chrtík je povahově spíše solitér, s cizími lidmi i dalšími zvířaty nevychází nejlépe. Pokud chcete, aby chrtík žil bezkonfliktně v jedné domácnosti s dalšími zvířaty, zvykejte ho od štěněte. K dalším psům má tendenci být ostražitý, bez důkladné socializace může být někdy i agresivní. Pokud je zvyklý odmala, na život ve stejné domácnosti si s dalšími zvířaty zvykne, nejlépe snáší jedince stejného plemene. I když jde o drobnějšího psa, svého člověka má tendenci si přivlastňovat. Také má sklony svému člověku velet, je potřeba mu odmala určit hranice, pokud chcete do budoucna předejít problémům. S velkou pravděpodobností s ním nedocílíte pokročilejších cílů v obedience disciplínách, alespoň základní výcvik je u něj potřeba. Při výcviku je potřeba být velmi důslední a trvat na vysloveném povelu. I když mají tito psi sklony k dominanci, při výcviku je potřeba být citliví a využívat technik pozitivních metod. Chrtík totiž poměrně špatně snáší křik a tresty. I když doma dokáže být klidný, venku má energie na rozdávání.

Vzhled italského chrtíka

Chrtík působí elegantním i atletickým dojmem, jeho tělo je štíhlé a má kvadratický formát. V zásadě jde o zmenšenou variantu chrta. Délka těla je téměř stejná nebo jen lehce menší než jeho kohoutková výška. Chrtík má poměrně dlouhou hlavu, může dosahovat až 40 % kohoutkové výšky. Svaly na hlavě by neměly být nápadné. Lebka je velmi dobře modelovaná. Stop je mírně patrný. U nosní houby musí být tmavé zbarvení, ideální je černé. Oči jsou výrazné a velké, duhovka je tmavě zbarvená a pohled směřuje kupředu. Uši jsou nasazené vysoko a uši mají jemnou chrupavku.

Krk je viditelně oddělený od kohoutku a je zhruba stejně dlouhý jako hlava. Ocas se zužuje směrem ke špičce, je také nízko nasazený a je jemný. Srst chrtíka je krátká a hedvábně jemná, jeho kůže je velmi jemná. Kůže dobře přiléhá k tělu a u loktů bývá volnější. Zbarvení chrtíka je černé, šedé nebo izabelové ve všech odstínech. Bílé zbarvení je tolerované pouze na tlapách a hrudníku. Kohoutková výška plemene se pohybuje mezi 32 a 38 cm. Váha se pohybuje okolo 5 kg.

Ke komu je italský chrtík vhodný

Italský chrtík je menší pejsek nabitý energií. Přeci jen jeho předci byli určení k lovu a on je stále řazen mezi chrty, i když dnes jde spíše o společenské psí plemeno. Kromě toho, že dokáže vyvinout velkou rychlost, má stále velmi silné lovecké instinkty. Během venčení je potřeba mít psa 100% pod kontrolou - buď mít perfektní přivolání, nebo ještě lépe mít ho pojištěného alespoň stopovačkou. Mnoho plemen, především těch loveckých, na podzim a v zimě ožívá, italský chrtík to má obráceně. Není příliš nadšený z deště a chladu a i se zatepleným oblečkem mu v horším počasí stačí spíše kratší procházka.

Jeho hebká kratičká srst je nenáročná na péči, stačí ji čas od času pročísnout, především v době línání. Ve zbytku roku budete mít byt téměř bez chlupů. Mnoho lidí ocení i to, že tito pejsci téměř nejsou cítit.

Italský chrtík v bodech

Velikost:

• Kohoutková výška plemene se pohybuje mezi 32 a 38 cm.
• Váha se pohybuje okolo 5 kg.

Srst:

• Krátká, hladká

Zbarvení:

• Černé, šedé nebo izabelové ve všech odstínech. Bílé zbarvení je tolerované pouze na tlapách a hrudníku.

Jak dlouho žije:

• Italský chrtík se dožívá cca 15 let.

Odkud pochází:

• Egypt

Ke komu je vhodný:

• Malý akčňák, to je italský chrtík. Má energie na rozdávání, lovečtí chrtí předci se v něm nezapřou. Je tak vhodnou volbou k lidem, kteří s ním aktivně budou sportovat.
• Jako jedno z mála plemen má rád teplo, v momentě, kdy většina psů uléhá v důsledku vyšších teplot do stínu, tento pejsek ožívá. V českých podmínkách ho tedy nelze chovat celoročně venku. Při procházkách pak na podzim a v zimě potřebuje zateplený obleček.
• Je vhodnou volbou na různé psí sporty, například na coursing, canicross, psí závody nebo běh u kola.
• Svého člověka miluje z celého srdce, dokáže na něm být až závislý. Je tak vhodnou volbou k lidem, kteří mají možnost s ním trávit velkou část dne.
• Jeho krátká srst minimálně líná a téměř není cítit, o důvod víc ho chovat v bytě.

Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva