Labradorský retrívr je přátelský a učenlivý dobrák

Labradorský retrívr je přátelské a učenlivé plemeno, což jsou vlastnosti, které ho předurčují k oblíbenosti mezi běžnými chovateli, ale je čím dál oblíbenější i jako pracovní pes. Labrador miluje všechny lidi bez rozdílu, hodí se do rodin s dětmi, ale i jako asistenční pes nebo na canisterapii.

Díky této vlastnosti se naopak vůbec nehodí jako hlídací pes. Na procházející lidi a psy za plotem si sice občas štěkne, ale téměř kohokoliv, kdo mu vnikne na zahradu, následně přivítá jako nejlepšího přítele. Labradoři jsou přátelští a usměvaví společníci, které hravě zvládne i začátečník. Jak název plemena napovídá, jde o původně lovecké plemeno, které se ke svému původnímu účelu, tedy lovu kachen, dnes používá málokdy. Nicméně jde tím pádem o aktivního psa, kterého je třeba náležitě utahat psychicky i fyzicky.

Důvody, proč pořídit labradorského retrívra

• Labradoři jsou přátelští a společenští psi. Zpravidla milují všechny lidi bez rozdílu. Vhodní jsou tak jak do rodiny s dětmi, tak i k aktivním seniorům.
• Patří mezi inteligentní psy. A také velké milovníky jídla. Při tréninku čehokoliv jsou schopni se pro pamlsky doslova roztrhnout.
• Díky přátelské povaze, vysoké inteligenci a lásce k jídlu je vhodný i pro začátečníka.
• Jde o původně lovecké plemeno určené k donášení ulovených kachen z rybníku. Jde tedy o aktivní psy, u kterých je třeba počítat s tím, že potřebují velké množství pohybu. Jestli se rozhodnete věnovat se loveckému výcviku, chodit na dlouhé procházky, věnovat se některému psímu sportu nebo cvičit psa jako canisterapeutického pomocníka, s labradorem nesáhnete vedle.
• Pokud se rozhodnete pořídit si labradora, můžete vybírat z několika barevných variant – zlaté, černé, zrzavé nebo čokoládové.
• Jak díky přátelské povaze a empatii, tak genetické schopnosti vše aportovat jsou z nich perfektní asistenční psi.

Důvody, proč si NEpořizovat labradorského retrívra

• Jde o psa vhodného především do bytu. Je tak třeba počítat s velkým množstvím chlupů, které se dokáží dostat na netušená místa.
• Lásku k jídlu lze u labradorů sice pozitivně využít při výcviku, má to ovšem i stinnou stránku. Ne nadarmo se o labradorech občas mluví jako o popelnicích. Tito psi jsou schopni sežrat prakticky cokoliv, co jim přijde pod čumák. Nejenže vám jsou schopni vybílit odložený talíř s jídlem, ale povrtají se nadšeně i v odpadkovém koši a venku při cestě sezobnou téměř cokoliv, co leží v blízkosti cesty. Je třeba být stále na pozoru.
• Mají sklon k nadváze. A s tím často souvisí i problémy s klouby. Je tak třeba labradory držet zkrátka, co se jídla týče.
• Labrador je opravdu hodně přátelský pes. A tak se nehodí jako hlídač. Čas od času si sice na kolemjdoucí na zahradě štěkne, ale při případném vniknutí na pozemek by téměř kohokoliv cizího přivítal s širokým „úsměvem“ a vrtícím ocasem.
• Jde sice o většího psa, ale nehodí se na celoroční pobyt na zahradě. Především díky své lásce k lidem špatně snáší samotu a delší odloučení od lidí.
• Je třeba dbát na výběr vhodného chovatele, který pečlivě testuje své chovné psy na různá genetická onemocnění a soustředí se především na stav kloubů. Labradoři často trpí na dysplazii kyčelních kloubů, před uchovněním labradora je třeba zaměřit se především na ně.
• Jejich ocas je uzpůsobený k plavání, což v určitých situacích může být problém. Svým ocasem totiž dokážou smést vše v jeho dosahu, v krajním případě si ho může i poranit.

Historie labradorského retrívra

Jak již název plemene napovídá, jde původně o loveckého psa, který aportoval zastřelenou zvěř. Mezi předky labradorského retrívra pravděpodobně patří novofundlandský pes. Na Novofundlandských ostrovech se chovaly dva typy psů, labradoři patrně byli vyšlechtěni z menší a krátkosrsté varianty tamního psa. Původně tyto psy využívaly rybáři, kteří vozili předky těchto psů s sebou na lodích. Psi pak přinášeli zastřelené mořské ptáky z vody, tahali rybářské sítě a čas od času působili i jako záchranáři při vytahování tonoucích z vody. Rybáři toto psí plemeno rozšířili do zbytku Evropy v průběhu 19. století.

Mezi první chovatele v Anglii, ze které se postupně rozšířili tito psi do zbytku Evropy, patřili Lord Mlmesbury a Major Radclyfe. Tito pánové milovali lov vodních ptáků a labrador byl skvělým pomocníkem. V roce 1895 vešel v platnost zákon o karanténě nově přivezených psů, který téměř znemožnil dovoz dalších chovných psů ze zahraničí. Labradorský retrívr byl v té době v Anglii již rozšířen, tato psí rasa se mohla nadále šlechtit bez omezení. Postupně v Anglii začaly vznikat různé barevné varianty této populární rasy. Toto plemeno postupně získávalo na popularitě i mezi členy královské rodiny. Například král Jiří VI. se stal čestným předsedou Britského klubu labradorů, po jeho smrti tento čestný titul převzala jeho dcera Alžběta II.

Povaha labradorského retrívra

Labradoři jsou přátelští a snadno cvičitelní psi. Díky jejich skvělé povaze si mnoho lidí myslí, že není třeba u těchto psů důkladnější výcvik, což samozřejmě není úplně pravda. Pořád jde o původně loveckého psa, který potřebuje nastavit pravidla, aby se z něj nestala dobrácká neřízená střela. Tito psi se díky své inteligenci a lásce k člověku cvičí velice snadno. Pokud toužíte po labradorovi jako domácím společníkovi, počítejte s nutností alespoň základního výcviku, který díky nadšení těchto psů bude bavit vás i je. Výcvikem snadno zbavíte psa tahání na vodítku a eliminujete šanci, že převládne lovecký pud tohoto plemena. I důsledný začátečník si bude moc časem v bezpečných podmínkách moci dovolit tyto psy pustit na volno a nebát se, že se mu nový kamarád zatoulá.

Tito psi mají hustou a voděodolnou srst, z fyzického hlediska jsou tak předurčeni k častému pobytu venku. S ohledem na jejich přátelskou povahu a lásku k lidem se k celoročnímu pobytu na zahradě nicméně nehodí, při delším odloučení od lidí trpí a mají pak destruktivní sklony.

S ohledem na své původní poslání, tedy aport ulovené zvěře, rád přináší věci dodnes. Hodí se tak ke psím sportům, které fungují na principu aportu, například frisbee. Zároveň je tato vlastnost předurčuje k tomu, aby z nich byli skvělí asistenční psi handicapovaných, kterým nadšeně budou podávat vše potřebné. Skvěle poslouží i jako vodicí psi nevidomých nebo canisterapeutičtí psi. Labradory využijí i záchranáři, a to především díky jejich skvělému čichu. 

Labradoři nejsou díky své přátelské povaze vhodní jako hlídači. Na podezřelý pohyb za plotem sice mají tendenci upozorňovat štěkotem, při případném překonání plotu mají tendenci se z nich stávat přátelští plyšáci. Labradoři milují jídlo, často se o nich mluví jako o popelnicích psí říše. Je tak třeba opravdu důkladně hlídat jejich stravu, mají totiž i tendenci snadno přibírat. Toto plemeno mívá problémy především s kyčelními klouby, tito psi milují a vyžadují fyzickou aktivitu, ale je třeba být opatrní právě s ohledem na klouby.

Vzhled labradorského retrívra

Labradoři jsou středně velicí psi, kteří mají mohutnou až robusní stavbu těla. Mají vyvinutý hrudník s klenutými žebry a širokou hlavu. Nohy jsou pevné s blánami mezi prsty (pozůstatek původního účelu tohoto plemene), díky čemuž tito psi dodnes vodu milují. Ocas mají pevný a dlouhý. Feny bývají výrazně drobnější než psi. Kratší hustá srst je jednotně zbarvená. V tuto chvíli převažuje zlaté (žluté), černé a hnědé zbarvení. Nedávno byli vyšlechtěni jedinci s tzv. zbarvením fox, které je ale stále spíše výjimečné. Kohoutková výška je 54-57 cm, váha v dospělosti se pohybuje mezi 32 a 40 kg.

Ke komu je vhodný labradorský retrívr

Labradoři se hodí především k lidem, kteří jsou ochotni a schopni trávit dlouhé hodiny s tímto psem venku a v jeho společnosti. Psi se navzdory husté a odolné srsti a robusní postavě nehodí k celoročnímu pobytu venku. Nadšení budou v domku se zahradou s přístupem dovnitř. Při zajištění dostatečného pohybu a zábavy budou naprosto spokojení i v bytě v časté přítomnosti lidí. Určitou nevýhodou je časté línání, je tedy třeba počítat s pravidelnou likvidací chlupů.

Těmto psům je třeba dopřát dostatek pohybu nejen z důvodu, že jde o původně lovecké psy, kteří pohyb vyžadují, ale i proto, že mají tendenci snadno tloustnout. Labradorský retrívr je skvělým společníkem pro aktivní rodinu. V současnosti se často využívá jako služební pes mezi záchranáři nebo při hledání drog díky skvělému čichu. Díky přátelské povaze a inteligenci se často využívá jako asistenční pes handicapovaných a nevidomých.

Labradorský retrívr v bodech

Velikost:

• Kohoutková výška je 54-57 cm, váha v dospělosti se pohybuje mezi 32 a 40 kg.

Srst:

• Kratší a hustá

Zbarvení:

• Zlatá (žlutá), černá a hnědá. V posledních letech vzniklo nové zbarvení fox (tmavě zrzavá), které ale ještě není moc běžné.

Jak dlouho žije:

• Labradorský retrívr se dožívá 10 až 12 let.

Odkud pochází:

• Kanada a Spojené království

Pro koho se hodí:

• Labradoři se hodí k aktivním lidem, kteří budou rádi trávit většinu volných chvil se svým čtyřnohým parťákem. 
• Tito psi milují lidi z celého srdce, vůbec se tak nehodí jako hlídači a suverénně zvládají i pobyt v bytě – prostě co nejblíž k svým lidem.
• Jsou vhodní i k důsledným začátečníkům, kteří dopředu počítají s velkým množstvím chlupů po celém bytě.
• Labradoři pohyb potřebují, a to nejen s ohledem na svou loveckou minulost , ale i aby se předešlo tloustnutí, ke kterému mají sklony.
• Vhodní jsou pro milovníky dlouhých procházek, fanoušky dogfrisbee, ale i jako canisterapeuti, záchranáři nebo asistenční psi.

Existuje velké množství psích plemen, některá jsou perfektní volbou do rodiny s dětmi, jiná plemena se k dětem naopak vůbec nehodí. Poznejte psí plemena, která jsou vhodná k dětem a jejich přítomnost si budou užívat. Nebo hledáte spíše malá psí plemena do bytu? A co třeba sportovní psí plemena, která s vámi budou držet krok při běhu i na dlouhé túře?

Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva