Norfolský teriér se hodí k dětem i seniorům

Norfolský, nebo-li norfolk teriér je malý energický společník vhodný k dětem, k osamělým seniorům nebo do aktivní rodiny. Je velmi podobný norvičskému teriérovi, není tak divu, že mnoho lidí tato plemena zaměňuje. Jejich podoba není náhodná, mají totiž společné předky a v minulosti byla tato plemena považována za jedno. Dnes jde o aktivního společníka, který miluje svou rodinu.

Norfolský teriér byl v minulosti využíván především k lovu krys a dalších hlodavců. Dnes jde především o energického pejska, který vyžaduje častou společnost svého člověka a dlouhé procházky. Svou rodinu miluje z celého srdce a bude jí nadšeně chránit. Zároveň je citlivý a oproti jiným teriérům poměrně špatně snáší tvrdší zacházení a křik.

Důvody, proč si pořídit norfolského teriéra

• Jde o přátelské a společenské psí plemeno, které se rádo zapojí do rodinného života.
• Je to menší, byť velmi aktivní pejsek. Pokud toužíte po skladném aktivním parťákovi, bude norfolk teriér tím pravým. Snadno se vejde i do menšího bytu nebo ho snadno sbalíte do kenelky nebo do tašky při cestách.
• Norfolský teriér je chytrý pes, který se snadno a rád učí. Minimálně základní poslušnost zvládne levou zadní, nedělají mu problémy ani různorodé „cirkusové“ kousky.
• I když jde o menšího přátelského psa, je dobrým hlídačem. Pokud se v okolí domu či bytu děje něco podezřelého, dá vědět většinou štěkotem.
• Kratší hrubší srst je nespornou výhodou. Psa stačí pravidelněji pročesávat především v době línání, jiná zvláštní péče o srst není nutná. Pokud tedy nepatříte mezi fanoušky dlouhého krášlení psa, pak je pro vás toto plemeno vhodnou volbou.
• I když jde o menšího psa, je to pořád teriér, tedy pes plný energie. S pouhým oběhnutím baráku si nevystačí. Alespoň jedna delší procházka denně nebo věnování se nějaké sportovní aktivitě je u tohoto pejska nutností.
• Norfolský teriér je rodinný pes se vším všudy. Děti má velmi rád a rád s nimi dovádí.
• Jde o dlouhověké plemeno. Svou roli v tom hraje jeho menší velikost a fakt, že jde o zdravější plemeno.
• Hrubší srst s hustou podsadou psa velmi dobře chrání před špatným počasím. Pokud vy sami rádi vyrážíte na dlouhé procházky přírodou i během podzimního a zimního počasí, bude vám norfolk dělat rád společnost.

Důvody, proč si NEpořídit norfolk teriéra

• Je to pes plný energie, tedy i když jde o menšího psa, není jednoduché ho unavit. Pokud toužíte spíše po městském pejskovi, kterému bude stačit korzovat nejbližším parkem, raději se poohlédněte jinde.
• Je to teriér každým coulem, má tedy silné sklony k samostatnosti. Nevyhýbají se mu ani záchvaty tvrdohlavosti. I když je inteligentní, není jednoduché ho cvičit. Je tak doporučován k lidem s alespoň trochou zkušeností s teriéří povahou. Při cvičení tohoto psa je potřeba obrnit se trpělivostí a být důslední, pak budete mít doma pohodového parťáka.
• Další typickým teriéřím rysem je štěkot. Je proto dobré od štěněte pracovat na povelu typu „ticho“, abyste předešli případným problémům se sousedy.
• Vůči své rodině jsou velmi přátelští, s cizími lidmi a zvířaty bez řádné socializace mohou mít problémy. Je potřeba psa od štěněte socializovat, pokud chcete do budoucna předejít problémům při každém venčení.
• Pevné vedení a konzistentní pravidla jsou u tohoto psa nutností. U budoucího majitele se hodí i alespoň špetka přirozené autority. I když jde o menšího psa, není to plemeno pro každého.
• Norfolského teriéra je potřeba unavit psychicky i fyzicky. Pokud se totiž začne nudit, má tendenci k destruktivnímu jednání.
• I když jde o zdravější plemeno, někteří jedinci trpí na problémy s očima nebo na problémy s klouby. Je potřeba si pečlivě vybírat vhodnou chovnou stanici, která dělá všechny potřebné testy obou rodičů, abyste zvýšili šanci, že nebudete na veterině jak doma.
• Především v době línání je potřeba psa pravidelně kartáčovat. Jiná zvláštní péče o srst není třeba.
• O něco snadněji toto psí plemeno snáší chladné a deštivé počasí než vysoké teploty. Přesto jde o menšího psa s krátkou srstí, pokud tedy panují extrémní mrazy, je doporučováno psa chránit oblečkem. Při vysokých teplotách je doporučováno vyrážet za sportem spíše ráno a během dne dopřát psovi dostatek vody.

Historie norfolského teriéra

Předci norfolského teriéra byli chováni již ve středověké Anglii a to v hrabství Norfolk. V minulosti byli tito psi využívání především k lovu lišek a k hubení hlodavců. Současná podoba a povaha psa se určuje od roku 1930. V té době se zjistilo, že za pomoci křížení psů s různě postavenými oušky vznikají psi, jejichž ušní boltec je napůl vztyčený a napůl převislý. Z počátku bylo postavení uší jediným způsobem, jak od sebe rozeznat norfolského a norvičského teriéra. Od roku 1957 bylo rozhodnuto, že se chov norfolského a norvičského teriéra rozdělí a bude se pokračovat v samostatných chovech obou plemen.

Zpočátku s tímto rozdělením nesouhlasil anglický Kennel Club a změnu zpočátku neumožnil. Až roku 1964 bylo rozdělení plemen v Anglii oficiálně umožněno. S rozdělením nicméně nadále nesouhlasily kynologické organizace v Americe a v Kanadě. Díky dřívějšímu rozdělení těchto psích ras v Anglii postupně došlo k výraznějším odchylkám ve vzhledu a lehce i v povaze. Pod vlivem těchto změn byla roku 1977 v Kanadě i v Americe tato plemena oficiálně rozdělena.

Povaha norfolského teriéra

Norfolský teriér patří mezi klidnější a mírnější teriéry. I tak jde o energického psa, který potřebuje unavit. Je to citlivější pejsek, který hůře snáší křik a drsnější zacházení. Je doporučován do rodin s dětmi. Stále je to ovšem teriér, který nemá problém se ozvat, pokud se mu něco nelíbí. Je tak doporučován spíše k starším dětem, které již vědí, jak se správně k psovi chovat. S těmi nejmenšími dětmi občas nemá trpělivost. Svou rodinu velmi miluje a když jde do tuhého, dokáže jí bránit. Je rád své rodině na blízku, v kombinaci s krátkou srstí je tak ideálním plemenem do bytu. Pokud chcete psa chovat s dalšími zvířaty v jedno domácnosti, je potřeba psa zvykat ideálně od štěněte.

Tato psí rasa má stále silný lovecký instinkt, pokud není zvyklý na další zvířátka, mohou být především menší zvířata typu králíčci či morčata v ohrožení. Při venčení přírodou je potřeba mít psa pod kontrolou, ideálně na vodítku nebo alespoň na stopovačce, jinak je velká šance, že vám pejsek uteče za první potenciální kořistí. Norfolk je chytrý a rád sleduje okolí. Je to dobrý hlídač, na vše co se mu nezdá, tak štěká. Pokud máte bydlíte v bytovém domě s větším množstvím sousedů, je potřeba dostat včas psí štěkání pod kontrolu.

Vzhled norfolského teriéra

Norfolk teriér patří mezi nejmenší teriéry. Má menší kompaktnější tělo s nízkýma nožkama. Na mírně zakulacené hlavě nalezneme široce postavené uši. Tmavě hnědé nebo černé oči jsou oválně a hluboko uložené. Středně velké uši mají tvar písmene V. Špičky mírně zaoblených uší lehce padají dopředu a přiléhají k lícím. Silný krk je středně dlouhý. Na krátký hřbet navazuje hrudník s dobře klenutými žebry. Středně dlouhý ocas je rovný. Srst je tvrdší, drátovitá a rovná. Na krku bývá srst o něco hrubší a delší, na hlavě a uších je naopak kratší a o něco měkčí. Mezi tradiční zbarvení patří všechny odstíny červené, černé s pálením, pšeničné nebo tzv. „grizzly“. Občas se objevují bílé znaky, které jsou přípustné, ovšem nejsou žádoucí. Kohoutková výška plemene se pohybuje okolo 25 cm. Váha plemene se pohybuje mezi 5-6 kg.

Ke komu je norfolský teriér vhodný

Norfolský teriér je vhodnou volbou k aktivním lidem, kteří touží po menším energickém společníkovi. Miluje dlouhé procházky a je vhodnou volbou i k různým sportům. Svého člověka miluje z celého srdce. Je vhodnou volbou do rodiny s dětmi, nebo k osamělým lidem, kterým bude rád dělat společnost, a které vytáhne ven. Jeho výchova není jednoduchá, i když jde o chytrého psa. Je neposedný a tvrdohlavý, při výcviku je potřeba být důsledný a trpělivý. Není vhodné být ovšem na psa příliš ostrý a drsný, je totiž i poměrně citlivý. Jeho srst je potřeba zhruba 2x ročně trimovat a během línání pročesat, jinak není potřeba zvláštní péče o jeho srst.

Norfolk teriér v bodech

Velikost:

• Kohoutková výška plemene se pohybuje okolo 25 cm.
• Váha plemene se pohybuje mezi 5-6 kg.

Srst:

• Srst je tvrdší, drátovitá a rovná. Na krku bývá srst o něco hrubší a delší, na hlavě a uších je naopak kratší a o něco měkčí.

Zbarvení:

• Všechny odstíny červené, černé s pálením, pšeničné nebo tzv. „grizzly“. Občas se objevují bílé znaky, které jsou přípustné, ovšem nejsou žádoucí.

Jak dlouho žije:

• Norfolský teriér se dožívá 12 až 15 let. 

Odkud pochází:

• Anglie

Ke komu je vhodný:

• Norfolský teriér je malý energický pejsek, s kterým se určitě nebudete nudit. Jako řada dalších teriéru je velmi aktivní, vyžaduje alespoň jednu delší procházku denně a neopovrhne ani nějakým psím sportem. Je vhodný například na dog-trekking nebo k jízdě na kole či na koni.
• Je vhodný i do menšího bytu, a to díky jeho menší velikosti a krátké srsti.
• Jako mnoho teriérů má tendenci často štěkat, je dobré mít tolerantní sousedy a pracovat na povelu typu „ticho“.
• Dokáže být tvrdohlavý a rád se rozhoduje samostatně. I když jde o chytrého psa, jeho výcvik díky zmíněným vlastnostem není jednoduchý. Je tak doporučován spíše k zkušenějším chovatelům, kteří si spíše poradí se záludnostmi teriéři povahy. Při výcviku je dobré být důsledný a trpělivý. Zároveň je vhodný pozitivní přístup k výcviku, tento pes je totiž citlivý a hrubší zacházení špatně snáší.

Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva.com