Pomeranian je psí plyšák, co má pořád dobrou náladu

Nadýchaný, huňatý společenský pejsek, který se podobá plyšovému medvídkovi. Pomeranian v posledních letech získává na popularitě, a to jak díky svému roztomilému vzhledu, tak i své přátelské povaze.

Pomeranian je velmi společenský a temperamentní chlupáč, který má extrovertní povahu a rád se předvádí. Má rád lidi, s kterými tráví rád čas. I když jde o drobného psa, nejde o žádného pecivála. Ocení ho i milovníci dálek, díky jeho drobné velikosti ho snadno uložíte do cestovní schránky a navštěvovat můžete s tímto pejskem i vzdálená místa. Dlouhá jízda autem či autobusem ho nerozhází a díky jeho váze (cca 2,5 kg) si ho většinou můžete vzít i na palubu letadla.

Důvody, proč si pořídit pomeraniana

• Jeho drobná velikost okolo 2,5 kg se vejde téměř kamkoliv. Důležité je pro něj být co nejblíže k páníčkovi. Jeho velikost je vhodná i při cestování a možnost si ho vzít i na místa, kam byste s větším psem nemohli.
• Tito pejsci jsou stále dobře naladění. Nezkazí žádnou legraci a nudit se s nimi určitě nebudete.
• Jde o malinkatého akčňáka. Jeho velikost mu určitě nebrání v tom, aby se věnoval různým psím sportům, u kterých využije především svou rychlost a mrštnost. Zvládne i delší výlet, a pokud mu při něm přeci jen dojdou síly, díky jeho drobné velikosti ho snadno do cíle donesete.
• Pomeranian je vhodnou volbou i do rodiny s dětmi, s těmi bude nadšeně dovádět.
• Jde o velmi chytré psy, základní výcvik tak zvládne levou zadní.
• Také je velmi tolerantní a vychází jak s domácími, tak s cizími zvířaty. Jako u jiných malých psích plemen je ovšem nutné nepodcenit socializaci.
• Jeho inteligence a ochota se učit ho předurčuje jako vhodného psa i pro začátečníky.
• Je vhodný i jako ryze městský pes. I když ocení občasnou delší procházku nebo možnost se věnovat psímu sportu, zpravidla mu stačí i pár kratších procházek v blízkém okolí domova.
• Malá velikost pomeraniana je vhodná i z ekonomického hlediska. Sežere poměrně malé množství krmiva, při pořízení tohoto pejska si tak poměrně snadno můžete dovolit i dražší granule.
• Plemeno patří mezi zdravější a dlouhověké psy.

Důvody, proč si NEpořizovat pomeraniana

• Jako mnoho dalších drobných pejsků mají i pomeraniani potřebu poměrně hodně štěkat. Chce to tolerantní sousedy a zároveň na štěkotu odmala pracovat, s trochu snahy ho lze omezit.
• Jeho srst potřebuje péči, třeba je především psa pravidelně vyčesávat.
• Drobná velikost pomeraniana může být i nevýhodou. Má tendenci se svého páníčka držet poměrně natěsno a při nepozornosti člověka tak může často dojít k nechtěnému přišlápnutí a zranění psa. Stejně tak je třeba se mít na pozoru, pokud si budou se psem hrát malé děti, které ještě neznají svou sílu a mohly by psovi nechtěně ublížit. Je také třeba, aby si pejsci zvykli na hru s většími psy – hru je třeba zpravidla kočírovat tak, aby opět nechtěně větší pes drobnému pomeranianovi neublížil.
• I když jde o huňatého pejska, nejde o vhodného kandidáta na celoroční pobyt venku. Zahradu ocení, ale určitě s přístupem dovnitř.
• I u pomeraniana, stejně jako u řady dalších drobných pejsků, má mnoho majitelů tendenci podceňovat výchovu. Ti pak snadno zvlčí a terorizují nejen domácnost, ale i široké okolí. Přitom jde o chytré pejsky, kteří základní výchovu zvládnou hravě.

Historie pomeraniana

Původ pomeraniana sahá nejen do Německa, ale i do Velké Briánie a USA. Jeho název je odvozen od Pomořanska, tedy historické oblasti Německa, která z části zasahuje i do Polska.

I když se to může zdát zvláštní, plemeno vzniklo z vlkošedého pasteveckého psa, který vážil okolo 30 kg a jeho hlavním účelem bylo hlídání ovcí v Pomořansku. Zhruba v polovině 18. století se předci těchto drobných pejsků dostali do anglické královské rodiny. Lord Haarcourt tehdy daroval dva pomeraniany anglické královně Charlott, meklenburské princezně a manželce krále Jiřího III. V doprovodném dopise od Lorda Haardourta se uvádí, že jde o „pomeranian dogs, from Pomerania“ – patrně zde vznikl dnešní název tohoto drobného pejska. Dvojice pejsků, Pheobe a Mercury, se záhy stala součástí rodiny a začali se objevovat i na oficiálních portrétech.

Plemeno bylo oficiálně uznáno anglickým Kennel Clubem v roce 1870 a jeho první oficiální název zněl Spitz dog, tedy špic. Roku 1888 získala tuto psí rasu i královna Viktorie a v témž roce byl první pes tohoto plemene odvezen do USA. Roku 1892 se konala psí výstava New Yorku, kde bylo toto psí plemeno vystaveno a ihned získalo na popularitě. V severní Americe byl pomeranian uznán v roce 1900, oficiální Pomeranian Club byl ovšem uznán až v roce 1909. Již počátkem 20. století šlo o poměrně drahé psy, což platí dodnes. Například v roce 1938 byl dovezen do USA pomeranian jménem Sealand Moneybox, který byl zakoupen ve Velké Británii za cenu 2 500 dolarů. V polovině minulého století byl v Americe pomeranian jedením z nejpopulárnějších společenských psích plemen.

Povaha pomeraniana

Pomeranian je poslušný, společenský a velmi inteligentní pejsek. Tito pejsci krapet matou vzhledem, i když vypadají jako roztomilí plyšoví medvídci, které umístíte na gauč a oni tak zůstanou, není tomu tak. Jsou velmi energičtí a sice milují aport, přesto jim pouhé házení hraček po bytě nestačí. Jsou velmi hraví a ocení možnost učit se různé psí „cirkusové kousky“. Tuto vlastnost využijete při různých psích sportech, například při tréninku dogdancingu. Pomeraniani jsou extroverti, naučené triky tak budou radostně předvádět. Snadno se učí a minimálně základní poslušnost tak zvládnou levou zadní. Ocení možnost učit se i náročnější cviky a triky. Jde o společenské psy, kteří tráví rádi čas se svým člověkem a ocení i společnost dalších psích kamarádů.

Vzhled pomeraniana

Jedná se o jedno z nejmenších psích plemen světa, jejich váha málokdy přesáhne 2,5 kg a kohoutková výška 22 cm. Typický vzhled mu dodává kulatá hlavička, malé uši posazené daleko od sebe, krátký čumák s výrazným stopem, kompaktní kostra a rovnoměrně osrstěné končetiny. Zbarvení může být poměrně různorodé, nejčastěji se vyskytuje od bílé, přes oranžovou, ale i krémovou, modrou, hnědou nebo i černou barvu. Vzhled medvídka mu dodává i huňatá srst, která je samočisticí a téměř nelíná. Srst je třeba pravidelně vyčesávat a ideálně i zhruba každé dva měsíce zastřihnout.

Ke komu je pomeranian vhodný

Tyto drobné chundelaté kuličky nejsou nijak náročné. Srst stačí občas vyčesat, díky své drobnosti toho mnoho nesežerou a jde v zásadě zdravé psy, takže byste neměli nechat na veterině milion. Asi nejdůležitější, co je třeba mít na paměti před pořízením tohoto roztomilého „plyšáka“, je, že jde o ryze společenského pejska, který vyžaduje velmi intenzivní kontakt s člověkem. Tito drobní pejsci nejsou nadšení z delší samoty. Na druhou stranu jejich drobná velikost do značné míry usnadňuje majitelům v ledasčem život. Snadno se vejdou do tašky či přepravky a můžete je vzít na řadu míst, kam byste s větším psem nemohli.

Pomeranian v bodech

Velikost:

• Kohoutková výška cca 22 cm
• Váha okolo 2,5 kg

Srst:

• Středně dlouhá, hustá

Zbarvení:

• Nejčastěji se vyskytuje od bílé, přes oranžovou, ale i krémovou, modrou, hnědou nebo i černou barvu.

Jak dlouho žije:

• Pomeranian se dožívá 12 až 16 let.

Odkud pochází:

• Německo

Ke komu je vhodný:

• Pomeranian má vzhled chundelatého plyšáčka, přesto nejde pouze o módní doplněk, který umístíte na gauč. Jde o malého akčňáka, který ocení občasnou dlouhou procházku nebo možnost věnovat se některému psímu sportu, například agility.
• Jeho drobná velikost vám velmi usnadní manipulaci s ním a často ho budete moci vzít i na místa, kam byste větší pejsky vzít nemohli.
• Jde ryze o společníka, rozhodně nejde o psa vhodného k celoročnímu pobytu na zahradě. Bude absolutně spokojený, pokud vám bude moc dělat společnost od rána do večera. 

Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva