Sealyham teriér je malý, ale odvážný pes do rodiny

Sealyham teriér je menší, odvážný, ale i laskavý a milující chlupatý společník. Jak název napovídá, šlo původně o loveckého psa, dnes jde především o aktivního rodinného kamaráda nebo výstavního fešáka.

Je to sice teriér, tedy lovec, přesto je o něco méně náročný na pohyb než jiní teriéři. Zároveň mívá o něco méně záchvatů tvrdohlavosti, bývá proto doporučován i o něco méně zkušeným pejskařům. V současnosti bývá tento pes využíván sporadicky, přeci jen si v průběhu své historie prošel řadou změn, včetně fyzických proporcí. Přesto si zachoval určitou dávku loveckých pudů, občas si hlasitě zaštěká a patří mezi nadšené „hraboše“. Svého majitele tato psí rasa miluje z celého srdce a rád dělá vše, co mu na očích uvidí. Sealyham teriér patří mezi přizpůsobivé psy, v kombinaci s drobnější postavou je vhodnou volbou i do menšího městského bytu. Patří mezi nenáročné psy, je tak vhodnou volbou i pro zaměstnané lidi.

Důvody, proč si pořídit sealyham teriéra

• Patří mezi menší až středně velké psy, snadno se vejde i do menšího bytu. Spokojený bude nicméně i na vesnici v domku se zahradu, nevyžaduje ovšem větší prostor.
• Jde o odvážného a chytrého psa, který je své rodině oddaný. Je přátelský a svou rodinu velmi miluje. Nadšený bude v početné rodině, ale i u společenských jedinců
• Péče o jeho srst není příliš náročná, zpravidla jí stačí občas pročísnout a čas od času psa vykoupat.
• Jde o psa, který potřebuje pohyb, přesto není až tolik aktivní jako jiní lovečtí psi. Čas od času ocení delší procházku, trénink nějakého psího sportu nebo intenzivní trénink poslušnosti. Přesto se nemusíte bát toho, že by bylo třeba s tímto psím plemenem trávit venku 20 hodin denně. Pokud vyrazíte na jednu delší procházku za den a se psem si trochu pohrajete či potrénujete pár povelů, bude spokojený.
• Patří mezi chytré psy, který na teriéra poměrně rád spolupracuje s člověkem, je tak poměrně snadné ho přesvědčit k výcviku alespoň základní poslušnosti. Pokud budete při výcviku důslední a pozitivní, naučí se nejen základní povely, ale i různorodé „cirkusové“ triky.
• Věrnost až za hrob je jednou z pozitivních vlastností sealhyam teriéra. Rád tráví co nejvíce času ve společnosti svých lidí, je tak vhodnou volbou ke každému, kdo rád tráví velkou část dne v přítomnosti svého chlupatého kamaráda.

Důvody, proč si NEpořídit sealyham teriéra

• Sice je menšího vzrůstu, přesto jde o relativně hodně aktivního psa. Je i velmi chytrý, je ideální mu proto zaměstnat nejen nohy, ale i hlavu. Přesto je oproti řadě dalších teriérů o něco méně aktivní. Půl dne s ním venku nemusíte trávit, ale občasné delší procházce nebo tréninku se nevyhnete. Pokud toužíte po psovi, kterému bude stačit pár minut korzovat v přilehlém parku, budete se muset poohlédnou po ještě o chlup klidnějším psovi.
• Jde o psa, který miluje lidskou společnost a rád tráví co nejvíce času v přítomnosti člověka. Pokud jste hodně zaměstnaní a nemůžete brát psa s sebou, pak se raději poohlédněte jinde. V momentě, kdy trávíte hodně času mimo domov, může pes trpět separační úzkostí. Mívá pak tendenci k destruktivnímu chování.
• Patří sice mezi chytrá plemena, přesto jako jiní teriéři občas trpí na záchvaty tvrdohlavosti. Je tak třeba být při výcviku důsledný, trpělivý a pozitivní. Bývá doporučován k méně zkušeným chovatelům, ale nebývá ideální volbou pro úplné začátečníky.
• Jeho srst je třeba pravidelně pročesávat a občas zastřihnout. Především pokud máte výstavní ambice, musíte se péči o srst věnovat. Pokud nepatříte mezi fanoušky pravidelné péče o srst, i když o něco méně náročné než u dlouhosrstých plemen, pak se raději poohlédněte jinde.
• Při pořizování psa se zaměřte na chovatelskou stanici, která dělá potřebné zdravotní testy rodičům. Plemeno totiž trpí na dermatologické problémy nebo oční choroby.

Historie sealyham teriéra

Plemeno bylo vyšlechtěno na panství Sealyham ve Walesu, podle kterého nese své jméno. Této rase dal základ kapitán John Tucker Edwards, který byl vášnivým lovcem. Toužil po psovi, který bude neústupný norník, a který bude využívaný především k lovu vyder, jezevců a lišek. Při šlechtění tohoto plemene byl velmi důsledný při výběru vhodných psů do chovu, vybíral pouze ty nejdrsnější jedince. Psi, kteří nesplňovali jeho náročné požadavky byli zpravidla utraceni. Kapitán Edwards si nevedl záznamy o chovu, proto neznámé konkrétní předky plemene. Při počátcích chovu se kapitán zaměřil především na pracovní výkon psa, o vzhled se nestaral.

Co se vzhledu týče, upřednostňoval spíše světlé a bílé jedince, kteří byli díky tomuto zbarvení lépe rozeznatelní od divoké zvěře. V roce 1908 vznikl první klub plemene a v roce 1910 první oficiální standard plemene. V momentě, kdy došlo k uznání této psí rasy anglickým Kennel klubem, prudce se o něj zvýšil zájem. Nějakou dobu byl chov módní záležitostí a po první světové válce došlo k postupnému zespolečenštění plemene, což se příliš nelíbilo tehdejším myslivcům. Postupně se změnil vzhled, váha a výška plemene a pes postupem času přišel o svou drsnost, která byla do té doby lovci ceněna. V současnosti jde o společenského a výstavního psa s milou a přátelskou povahou, k lovu se využívá sporadicky.

Povaha sealyham teriéra

Navzdory původním snahám vyšlechtit ostrého a drsného psa, je dnešní Sealyham teriér oproti jiným teriérům o něco méně aktivní, a i je klidnější. Postupně se tak prosadil jako ideální společník k středně aktivním rodinám. Psovi je potřeba se věnovat a dopřát mu alespoň základní výcvik. Stejně tak občas vyžaduje středně dlouhou procházku nebo možnost věnovat se některému ze psích sportů. I když má občas záchvaty tvrdohlavosti, bývá doporučován i méně zkušeným chovatelům. I když v současnosti plní především roli společníka, občas se projeví jeho lovecký pud. Při toulkách přírodou je tak třeba mít se na pozoru a zapracovat na jeho přivolání nebo mít psa pojištěného alespoň stopovačkou, aby vám neutekl za první potenciální kořistí. Zároveň jeho lovecký instinkt může komplikovat vzájemné soužití s dalším domácím zvířectvem typu hlodavci, teriér (především pokud není zvyklý od štěněte) se s nimi nemusí přátelit. K cizím idem bývá nedůvěřivý, je tak třeba se od mala důsledně věnovat správné socializaci. Na druhou strnu z něj bývá, právě i díky vrozené nedůvěře, spolehlivý hlídač. Na vše, co se mu nezdá, zpravidla upozorní hlasitým štěkotem.

Vzhled sealyham teriéra

Jde o menšího teriéra s obdélníkovitým rámcem těla. Hlava je mírně klenutá, čelist je silná s pravidelným nůžkovitým skusem. Oči jsou tmavé, kulaté a středně velké. Vysoko nasazené uši jsou nasazené široce po stranách hlavy, bývají neseny svěšené podél lící. Krk je svalnatý a dlouhý. Široký hrudník je hluboký s dobře klenutými žebry. Nohy jsou krátké, dobře osvalené a rovné. Ocas bývá nesen vztyčený a je nasazen v hřbetní linii. Má delší, tvrdou a drátovitou krycí srst, doplněnou kratší a velmi hustou podsadou. Pes je tak perfektně chráněný proti nepříznivému počasí. Mezi tradiční zbarvení patří všechny odstíny bílé, které mohou být doplněny v oblasti hlavy a uší citrónovými, hnědými nebo modrými znaky. Kohoutková výška plemene by neměla přesahovat 31 cm. Hmotnost plemene se pohybuje v rozmezí 8-9 kg.

Ke komu je sealyham teriér vhodný

Jde o drobnějšího psa, který se snadno vejde do menšího městského bytu. Sealyham teriér je nicméně poměrně uštěkaný pes, což v klasickém bytovém domě může být problém, pes svým častým štěkotem může rušit sousedy. Je tak vhodné psa od štěněte učit na pokyn typu „ticho“. I když šlo původně o lovce, chová se toto psí plemeno čím dál častěji ve městě. Je ale třeba pamatovat na to, že pes potřebuje alespoň jednu delší procházku denně, ocení také možnost proběhnout se na zahradě nebo v lese. Při procházkách přírodou by měl mít perfektně zvládnuté přivolání. Pokud pes neposlouchá, je lepší ho nepouštět z vodítka, občas se u něj totiž projevuje lovecký instinkt. Občas má sklony k dominanci a může být i krapet tvrdohlavý, výcvik tak musí být nejen pozitivní, zároveň se ale psovi musí nastavit mantinely. Psovi se musí dopřát alespoň základní výcvik a nastavené mantinely i dodržovat, jinak se může pokusit převzít velení v rodině. Psi tohoto plemene patří zpravidla mezi žravé psy, za pomoci dobrot tak poměrně snadno dostanete psa tam, kam potřebujete.

Jeho hustá tvrdší srst ho spolehlivě ochrání i od deštivějšího počasí, takže i v průběhu podzimních plískanic můžete počítat s tím, že vás pes vytáhne ven a nebude chtít jen tak zpět domů. Srst stačí občas pročesat a zastřihnout, náročnější péče pak vyžadují především výstavní jedinci.

Sealyham teriér v bodech

Velikost:

• Kohoutková výška plemene by neměla přesahovat 31 cm.
• Hmotnost plemene se pohybuje v rozmezí 8-9 kg.

Srst:

• Delší, tvrdá a drátovitá krycí srst, doplněna kratší a velmi hustou podsadou.

Zbarvení:

• Všechny odstíny bílé, které mohou být doplněny v oblasti hlavy a uší citrónovými, hnědými nebo modrými znaky.

Jak dlouho žije:

• Sealyham teriér se dožívá 12 až 14 let. 

Odkud pochází:

• Wales

Ke komu je vhodný:

• Sealyham teriér je vhodnou volbou k lidem, kteří mají rádi pohyb v přírodě, přesto netouží být venku půl dne. Jde o středně aktivní plemeno, které ocení jednu delší procházku denně nebo občasný trénink poslušnosti nebo nějakého psího sportu.
• Jde o přátelského psa, který svou rodinu miluje z celého srdce. Rád tráví v společnosti svého člověka co nejvíce času, je tak vhodnou volbou k lidem, kteří mají možnost trávit s ním velkou část dne. Při delším odloučení často pes trpí separační úzkostí a má pak destruktivní sklony.
• Je to spíše drobnější pes, který je vhodnou volbou i do menšího bytu.
• Má velmi odolnou srst vůči nepříznivému počasí, takže se můžete těšit na procházky i během podzimních plískanic. Přesto není ideální k celoročnímu pobytu venku, díky jeho navázanosti na člověka.
• I když se k lovu téměř nevyužívá, má stále lovecký instinkt. Při toulkách přírodou je třeba mít psa pojištěného vodítkem nebo mít skvělé přivolání. Nebývá z tohoto důvodu vhodnou volbou do domácnosti s dalším domácím zvířectvem typu králík či morče. Tato zvířata v přítomnosti psa budou většinou v ohrožení.

Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva.com