Tibetská doga je chytrý psí obr, který miluje lidi

Tibetská doga (nebo také tibetský mastiff) je majestátní pes s velkou inteligencí a laskavostí. Svého pána miluje, k cizím lidem bývá ostražitý. Byl využíván především jako hlídací pes a jeho instinkty pro tento typ činnosti jsou velmi silné, proto se využívá k hlídání objektů dodnes. Pochází z chladného Tibetu a chrání jej proto hustá srst, a to jak před horkem, tak i před chladem, což umožňuje chovat toto plemeno celoročně venku.

Tibetské dogy jsou přátelští psi, kteří potřebují častý kontakt se svým člověkem. Jejich velikost a typ srsti sice teoreticky umožňuje celoroční pobyt psa venku, jeho povaha nikoliv. Toto plemeno je citlivé, při výcviku se vám nevyplatí cvičit je křikem a tresty. Sice se jedná o inteligentní psí plemeno, ale zároveň velmi tvrdohlavé. Výcvik tak může být pro ledaskoho oříškem. Toto sebevědomé plemeno většinou trvá na rovnocenném postavení v rodině, je tak vhodný pro majitele s přirozenou autoritou. Jde o ideálního parťáka na venkov nebo do menšího města.

Důvody, proč si pořídit tibetskou dogu

• Dokáže vzbudit pozornost svou velikostí a i díky povaze jde o skvělého hlídače.
• Patří mezi plemena, která milují děti. Je proto vhodným rodinným psem.
• Svého pána bezmezně miluje a vytváří si s ním neobvyklé pouto.
• Jde o velkého psa s huňatou srstí, díky které nemá potíže trávit čas venku za jakéhokoliv počasí. Pokud se mu budete dostatečně věnovat, je vhodným psem pro celoroční pobyt na zahradě.
• Mírně pouští srst celoročně, nejde ovšem o nic strašného. Jen v době línání na jaře a na podzim můžete počítat s velkými nánosy chlupů kvůli husté podsadě. Psa je třeba v době línání pravidelně vyčesávat.
• Jde o inteligentního , ale zároveň docela paličatého psa. Sice velmi rychle pochopí, co po něm chcete, přesto si splnění pokynu dvakrát rozmyslí. Je tak vhodný pro trpělivé lidi s přirozenou autoritou.
• Miluje svou rodinu celým srdcem, ale není vyloženě vtíravý. Rád tráví čas ve společnosti své rodiny, ale nevyžaduje neustálé drbání a hlazení.
• Ačkoli se jedná o starobylé plemeno, jde o poměrně zdravé psy. I když stále častěji se u nich vyskytují různé nemoci, stále toto plemeno patří mezi jedno z nejzdravějších.

Důvody, proč si NEpořizovat tibetskou dogu

• Vysoká inteligence tibetských dog je jejich předností, ale i oříškem. Tito psi se rádi rozhodují sami a jednají sami podle sebe.
• Právě díky své tvrdohlavosti, velikosti a nezávislosti jsou vhodní spíše pro zkušenější pejskaře s přirozenou autoritou. Pokud nemáte zkušenosti s tvrdohlavějšími a většími psy, raději se poohlédněte po jiném plemeni.
• U tibetské dogy je nutný alespoň základní výcvik. Při hlídání svého domu a zahrady můžou být hodně majetnické a za určitých okolností jsou schopné zajít i poměrně daleko. Se správným výcvikem se dá případnému nevhodnému chování při hlídání předejít.
• Před pořízením tibetské dogy je třeba zabezpečit zahradu a disponovat ideálně hodně vysokým plotem. Tito psi si jsou schopni poradit i s vyšším plotem, pokud se rozhodnou pro toulku okolím.
• I když nemají moc silný lovecký pud, není moc jednoduché je naučit perfektní přivolání. Jde prostě o tvrdohlavce, který - když se rozhodne, že nechce přijít - nepřijde.
• Ocení dlouhou procházku, ale není vhodný na různé psí sporty. A to jak kvůli své mohutné postavě, tak i své povaze. Pokud se chcete věnovat sportům typu agility nebo canicross, poohlédněte se po poddajnějším a mrštnějšímu psovi.

Historie tibetské dogy

Tibetská doga je jedno z mnoha plemen, jehož původ je opředen tajemstvím. Za pomoci testů DNA se prokázal genetický vztah mezi tibetskou dogou, leonbergrem, velkým salašnickým psem, rotvajlerem nebo bernardýnem. Oficiální první záznamy ovšem pochází až z 19. století, toto plemeno ovšem existovalo již mnohem dříve. Tibetská doga, jak název napovídá, vznikla v Tibetu, kde bylo její hlavní funkcí hlídání hospodářských zvířat, lidských obydlí a celých vesnic, ale i budhistických chrámů nebo kočovných pastevců. Zpravidla tito psi přes den pospávali přivázaní nebo zavření a hlídali především přes noc.

Mimo Tibet se toto plemeno dostalo poprvé v roce 1847. Dovezeni byli první psi do Anglie, byli darováni královně Viktorii. Během 19. století pak bylo dovezeno do Evropy několik dalších psů a došlo k oficiálnímu celosvětovému uznání tohoto plemene. Původní oficiální název tohoto plemene zněl „velký tibetský pes“ a později byl změněn na tibetský mastif. Jako pro mnoho jiných psích plemen byly kritické obě světové války a chov byl oživen až koncem 20. století, kdy byli přivezeny noví jedinci z Tibetu do Evropy.

Povaha tibetské dogy

Inteligentní a zároveň nezávislý pes, který očekává, že s ním majitel bude zacházet jako se sobě s rovným. Své rodině je věrný a velice ji miluje. Není to s ním ovšem vůbec jednoduché, dokáže být totiž velmi tvrdohlavý. Pořízení tibetské dogy se tak doporučuje především zkušeným pejskařům s přirozenou autoritou, kteří si se zapeklitou povahou těchto psů poradí. Nelze tedy očekávat, že tito psi budou premianty v psích sportech typu obedience nebo agility. Jako strážní pes má tibetská doga vyvinuté silné hlídací instinkty, s kterými je třeba pracovat. Může se totiž snadno stát, že doga vyhodnotí situaci dramatičtěji, než je nutné, a zasáhne vůči narušiteli zbytečně tvrdě. Vůči cizím lidem bývá doga rezervovaná a pečlivě hlídá svůj pozemek. Je velmi důležitá důsledná socializace, pokud vše proběhne v pořádku, jde sice o rezerovaného, ale v zásadě přátelského psa.

Vzhled tibetské dogy

Jde o mohutného a dobře stavěného psa s pevnou kostrou. Působí majestátním a silným dojmem. Středně velké oči jsou posazené daleko od sebe na velké a těžké hlavě. Trojúhelníkové uši jsou převislé a padají těsně podél hlavy. Krk s mírným lalokem je pokrytý hustou a odstávající hřívou. Vyvinutý hrudník je silný a svalnatý. Končetiny jsou silné a dobře osvalené. Středně dlouhý ocas s bohatými třásněmi je nasazený v horní linii zad. Pro tibetské doby je typická rovná, odstávající srst s hustou podsadou. Mezi povolené barvy patří černá, černá s pálením, modrá a modrá s pálením, ale i zlatá, červená nebo sobolí. Kohoutková výška tohoto plemene je nejméně 61 cm u fen a 66 cm u psů. Hmotnost těchto majestátních psů se pohybuje mezi 45 a 75 kg.

Ke komu je vhodná tibetská doga

Tibetská doga je poměrně velký pes, který není nadšený z menších uzavřených prostor. Do menšího městského bytu tedy opravdu není vhodná. Při pobytu dogy na zahradě je třeba počítat s velkým pozemkem, který si nárokuje (a bez potíží ohlídá). Pokud se rozhodnete pořídit doze uzavíratelný kotec, udělejte ho co nejprostornější. Tvrdohlavost je hlavním povahovým rysem tohoto plemene. Přesto se na psa nedoporučuje křičet a snažit se být drsný, toto plemeno je totiž navzdory svému mohutnému vzhledu velmi citlivé. Pokud se „urazí“ kvůli přílišné tvrdosti z vaší strany, „zabejčí“ se a o to hůř se s tímto psem pak domluvíte. Jak kvůli tvrdohlavosti, tak kvůli velikosti je velice důležitá správná a včasná socializace, aby vám doga nepřerostla přes hlavu. Jako mnoho jiných velikých psů, toto plemeno dospívá psychicky i fyzicky poměrně pomalu, plně dospělý bývá kolem 3 let.

Péče o srst je poměrně nenáročná, stačí ji vyčesávat v době línání a jinou zvláštní péči nepotřebuje. Víceméně postrádá typický psí zápach a nemá tendenci plstnatět, stačí tedy psa jen čas od času vyčesat a není třeba ho moc často koupat.

Tibetská doga v bodech

Velikost:

• Velká
• Kohoutková výška tohoto plemene je nejméně 61 cm u fen a 66 cm u psů. Hmotnost se pohybuje mezi 45 a 75 kg.

Srst:

• Středně dlouhá, hustá, s podsadou.

Zbarvení:

• Černá, černá s pálením, modrá a modrá s pálením, ale i zlatá, červená nebo sobolí.

Jak dlouho žije:

• Tibetská doga se dožívá 10 až 14 let.

Odkud pochází:

• Tibet

Pro koho se hodí:

• Pro rodinu s velkým pozemkem, který bude spokojeně hlídat.
• Tibetská doga bude spokojeně chodit na dlouhé procházky a je u ní důležitý alespoň základní výcvik a důsledná socializace.
• Vhodná je pro zkušenější pejskaře s přirozenou autoritou.

Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva