Tibetský španěl je psík s povahou kočky

Tibetský španěl je společenský pejsek s velmi dlouhou historií. Tito pejsci jsou příjemní a nenároční, zvyknou si téměř všude. Svou rodinu mají velmi rádi, k cizím lidem bývají rezervovaní, často jsou dobří hlídači. Na vše, co se jim nezdá, zpravidla upozorňují štěkotem.

Rádi tráví svůj čas v přítomnosti lidí. Zpravidla se je snaží potěšit za každou cenu. Učí se nové pokyny snadno a rychle, ale chce to být při výcviku přesto trpěliví. Mají totiž sklony k tvrdohlavosti a nezávislosti. Jejich povaha je často přirovnávaná k té kočičí. Například stejně jako kočky vyhledává vyvýšená místa, ze kterých rád sleduje dění kolem sebe. Jde o psa vhodného k seniorům, kterým bude spokojeným společníkem a věrným hlídačem. Zpravidla se přizpůsobí svému majiteli, co se pohybové náročnosti týče. Zvládne občasnou dlouhou procházku nebo výlet, ale nevadí mu ani kratší procházky po nejbližším okolí.

Důvody, proč si pořídit tibetského španěla

• Jde o velmi přizpůsobivého pejska, který hravě zvládne dlouhou procházku či celodenní výlet, ale nevadí mu ani posedávání na gauči a krátké procházky po nejbližším okolí.
• Tibetský španěl je dobrým hlídačem, na vše, co se mu nezdá, upozorní štěkotem.
• Je velmi chytrý a i navzdory občasné tvrdohlavosti se poměrně snadno cvičí.
• Tibeťáčka snadno zvládne i trpělivý začátečník.
• Jeho velikost je devízou pro pobyt v menším městském bytě.
• Výhodou, ale i nevýhodou plemene je, že feny (na rozdíl od řady jiných menších plemen) hárají zpravidla jen jednou ročně. Pokud toužíte po fence na chov, budete to mít krapet komplikovanější, pokud toužíte po častých klidných chvílích se svou fenou bez zástupů „ženichů“ u vašich dveřích, pak je tibetský španěl vhodnou volbou.
• Jeho drobná velikost může být výhodou při cestování. Když psa umístíte do přepravky či tašky, můžete ho často vzít i na místa, kam byste většího pejska vzít nemohli.
• I když jde o plemeno s dlouhou historií, jeho zástupci jsou zpravidla velmi zdraví pejsci. Je to i dobrou známkou kvalitního chovatele, který se soustředí na všechny zdravotní testy, jež jsou důležité pro další chov.
• Tibetský španěl zpravidla dobře vychází jak s dalšími zvířaty, tak i s dětmi. Je ovšem třeba nepodcenit socializaci.
• Je třeba ho občas vyčesat, ale péče o jeho srst není příliš náročná. Například stříhat ho není třeba, mýt ho je třeba zpravidla, když je to nutné, například při pořízení nevábného odéru.
• I když jde o malé psí plemeno, rozhodně se neztratí se při různých psích sportech. Kromě tradičních sportů jako agility či dogdancing se využívá dokonce při záchranařině, canisterapii, ale i při canicrossu a zvládá i komplikovanější obedience disciplíny.

Důvody, proč si NEpořizovat tibetského španěla

• I když jde o inteligentního psa, dokáže být slušně tvrdohlavý. Čas od času s ním tedy není úplně jednoduché pořízení. S trochou trpělivosti se ovšem dá jeho výchova zvládnout.
• Péče o jeho srst je středně náročná. Existuje řada psích plemen, u kterých je péče výrazně náročnější, a u řady jiných zase výrazně jednodušší. Tibetského španěla je třeba pravidelně vyčesávat, především v době línání. Pravidelné koupání či stříhání většinou není třeba.
• Hodně štěká. Především v bytě s mnoha sousedy to může být problém. Pejsci zpravidla zvládnou povel typu „tcho“, kterým jejich štěkání utnete.
• Toto plemeno je sice malé vzrůstem, ale velké duchem. Má sklony k dominanci především vůči cizím psům. Je tak třeba ho důkladně socializovat od štěněte, jinak v dospělosti může být i kratší procházka noční můrou, protože váš drobeček bude po všech startovat nebo na ně naskakovat (projev dominance), což se samozřejmě řadě psů nebude líbit.

Historie tibetského španěla

Jako mnoho dalších tibetských plemen je i tamní španěl jedno z nejstarších plemen světa. Pejsky, kteří se podobali malinkatým lvům (díky husté srsti kolem krku a chocholce na ocasu), chovali budhističtí mniši. Lev v budhistické symbolice představuje vítězství nad násilím i agresí. Tito pejsci již v budhistických klášterech fungovali jako spolehliví hlídací psi. Často polehávali na klášterních zdech, pozorovali okolí a na vše, co se jim nezdálo, upozornili štěkotem. Zároveň šlo již před mnoha staletími o společenské pejsky, kteří si rádi přišli pro pohlazení. Údajně je mniši vycvičili i k otáčení modlitebních mlýnků. Nějakou dobu se podobně, jako tibetští teriéři, tito pejsci mohli pouze darovat. Zpravidla se těmito pejsky obdarovávali velvyslanci a další významné osoby. Postupně se tak tibetský španěl rozšířil do Japonska nebo Číny a postupně dále po Asii.

Následně došlo i ke křížení s dalšími starobylými asijskými plemeny, dnes mu v žilách pravděpodobně koluje společná krev s japonským chinem nebo pekingským palácovým psíkem. Až koncem 19. století se první jedinci tohoto plemene dostali do Evropy, konkrétně do Anglie. Tam byl vůbec jako první dovezen pejsek jménem Ching. Záhy vznikl v Evropě první standard plemene a rychle si toto plemeno získalo oblibu. Jako mnoho jiných plemen měl i tibetský španěl během druhé světové války v Evropě namále. Chov se po konci války podařilo obnovit vlastně jen díky nově dovezeným jedinců, především ze země jejich původu. V USA byl odchován první chov v roce 1965, první tamní klub vznikl dokonce až roku 1971. Mezinárodního uznání se tibetský španěl dočkal roku 1983. Do České republiky se toto plemeno dostalo v polovině devadesátých let minulého století. Již v roce 1999 vznikl Klub chovatelů tiberských španělů. Dodnes je u nás i v zahraničí toto plemeno psů spíše vzácnější.

Povaha tibetského španěla

Jde o jedno z plemen, které lehce mate názvem. Tento pes pochází z Tibetu, jak napovídá jeho název, nicméně ve skutečnosti nejde o loveckého psa, jak zase napovídá přídomek španěl. Jeho povaha je často přirovnávána k povaze kočky. Mezi oblíbené činnosti španěla totiž patří lezení po vysokých místech a sledování dění pod sebou z vrchu. Rád také leží na parapetu a sleduje dění na ulici. Zpravidla rád sleduje, i co se děje v celé domácnosti, takže mezi jeho nejoblíbenější místa v bytě patří vysoká židle nebo opěradlo křesla či pohovky. Svou rodinu má zpravidla velmi rád a špatně snáší samotu. Zároveň jde o psy, kteří jsou nezávislí, až tvrdohlaví a rádi na svou pěst zkoumají různorodé nové věci a místa. K cizím lidem bývají rezervovaní, a když se jim něco nezdá, upozorní na to štěkotem.

Mívají tendenci být dominantní vůči cizím psům a zpravidla to bývají oni, kdo vyvolá konflikt. Pokud nemáte pejska 100% vychovaného, především pokud nemáte perfektní přivolání, pak je ideální mít během procházky psa na vodítku. Často je toto psí plemeno doporučováno i do rodin s dětmi, ale ideálně k těm starším. Kromě toho, že jsou kvůli drobnému vzrůstu náchylnější k různým nechtěným zraněním způsobeným malými dětmi, které ještě neznají svou sílu, pak také tito španělé s malými dětmi nemají příliš trpělivosti. Zpravidla dobře vychází se seniory nebo s lidmi, kteří rádi se psem tráví velkou část dne a kterým stačí kratší procházky po okolí. Jde o psy vhodné především do bytu. S trochou trpělivosti zvládnou základní poslušnost.

Vzhled tibetského španěla

Tibetský španěl disponuje harmonickou stavbou těla. Je krapet delší než vyšší. Hlava je v poměru k tělu drobnější, čenich je tupý a krátký a pes má mírný předkus. Oči jsou kulaté a středně velké a daleko posazené od sebe. Uši jsou nasazené na pokraji hlavy, jsou drobné a svěšené. Krátké nohy mají zaječí tlapky. Ocásek je hodně osrstěný a vysoko nasazený, zpravidla bývá stočený nad hřbetem. Disponuje hedvábnou hustou srstí s hustou a jemnou podsadou. V obličeji má kratší srst než na zbytku těla, kratší jí má i na přední straně nohou. Zbarvení může být prakticky jakékoliv, včetně různorodých kombinací. Kohoutková výška plemene dosahuje 26 cm, váha se pohybuje mezi 4 a 7 kg.

Ke komu je tibetský španěl vhodný

Tibetský španěl je po staletí zvyklý pobývat v těsném kontaktu s lidmi, delší osamělost mu nedělá dobře. I když ocení možnost proběhnout se po zahradě, je vhodný do bytu, k celoročnímu pobytu venku vhodný není. Velmi snadno se přizpůsobí životnímu rytmu své rodiny a bez potíží respektuje rodinná pravidla. Poměrně rád štěká, je tak třeba psa od mala učit, kdy štěkat smí a kdy ne. Zároveň je žádoucí psa naučit povel, díky kterému přestane štěkat – a to především v momentě, kdy bydlíte v bytovém domě a netoužíte po tom, aby si u vás neustále stěžovali sousedé.

Tibetší španělé rádi okusují, co jim přijde pod čumák, tento zlozvyk lze eliminovat tím, že budete pejska zásobovat dostatečným množstvím hraček, které bude moci okusovat. Jeho hedvábnou srst lze poměrně snadno udržovat, stačí ji občas vyčesat, především v době línání, jednou za pár měsíců je třeba psa vykoupat.

Tibetský španěl v bodech

Velikost:

• Kohoutková výška plemene se pohybuje okolo 26 cm.
• Váha se pohybuje mezi 4 a 7 kg.

Srst:

• Středně dlouhá, hedvábná, s hustou podsadou

Zbarvení:

• Jakékoliv

Jak dlouho žije:

• Tibetský španěl se dožívá 12 až 15 let. 

Odkud pochází:

• Tibet

Pro koho se hodí:

• Tibetský španěl je drobný společenský pejsek vhodný do bytu.
• Špatně snáší špatně delší samotu, je tak vhodný k lidem, kteří mají možnost trávit s ním velkou část dne.
• I když trpí občasnými záchvaty tvrdohlavosti, poměrně snadno se cvičí.
• Je potřeba počítat se středně náročnou péčí o jeho hedvábnou srst. Tu je třeba pravidelně vyčesávat a jednou za čas vykoupat.
• Má tendenci k dominanci vůči cizím psům, je třeba ho odmalinka důsledně socializovat a při procházkách ho pro jistotu držet na vodítku, aby se předešlo případným konfliktům.
• Hodně štěká. Je to tedy dobrý hlídač, ale občas je třeba jeho štěkot krotit.

Hledáte další malá psí plemena do bytu? Pak se podívejte, na naše tipy. Nebo dáváte přednost sportovním psím plemenům, se kterými se můžete věnovat některému ze psích sportů. Poznejte sportovní psí plemena, která baví běh i túry. A pokud hledáte psího parťáka k dětem, pak by vám neměly uniknout tipy na psí plemena vhodná k dětem. 

Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva