Tibetský teriér býval svatý pes, co nosí štěstí

Tibetští teriéři jsou veselí psi plní energie, kteří milují své lidi z celého srdce. Toto plemeno patří mezi nejstarší na světě a jeho původ sahá do dalekého a tajuplného Tibetu. Přesto je jeho název krapet matoucí, nejde totiž o loveckého, ale pasteveckého (a dnes především společenského) psa.

Má delší hustou srst, kterou je třeba pravidelně česat, jinak velmi snadno zplstnatí (což je ovšem v zemi jeho původu standardem). Toto psí plemeno je skvělou volbou pro aktivní a sportovně založenou rodinu, která se mu bude pravidelně věnovat. Své lidi velmi miluje a nedělá mu dobře delší odloučení. Je tak vhodnou volbou pro lidi, kteří s ním budou nadšeně trávit většinu svého času.

Důvody, proč si pořídit tibetského teriéra

• Jeho původním účelem bylo hlídat stádo jaků či ovcí a na nepřátele upozornit hlasitým štěkotem. Dodnes jde o dobrého hlídače, který na nesrovnalosti upozorní právě štěkotem.
• Je doslova nabitý energií a budí dojmem, že se nikdy nezastaví. Je tak perfektní volbou do sportovně založené rodiny, k aktivním seniorům nebo ke kynologickému nadšenci, který se s ním bude věnovat některému ze psích sportů.
• Je velmi inteligentní a zvládne hravě nejen základní výcvik, ale i disciplíny sportovní kynologie či obedience.
• Hbitost, mrštnost a velká rychlost. To jsou také typické vlastnosti tohoto plemene psa. Vhodný je tak i pro sporty typu canicross, dogdancing nebo agility. Dobrou volbou je i na vytrvalostní sporty jako dogtrekking.
• Je vhodnou volbou i pro začínající pejskaře. Je přátelský a snadno se učí, takže i člověk bez větších zkušeností si s ním poradí.
• Miluje dospělé i děti, je veselý a přátelský. Prostě ideální společenský pes.
• I když jde o jedno z nejstarších plemen světa, nenese si zvláštní genetické zdravotní zatížení. Naopak, jde o jedno z nejzdravějších a dlouhověkých plemen.
• Jako jedno z mála psích plemen téměř postrádá typický psí zápach, a to i když zmokne.
•  Jde o středně velkého, spíše drobnějšího psa, který má většinou lehce přes 10 kg. Je tak velmi skladný a snadno se vejde i do menšího městského bytu.
• Je velmi společenský i co se dalších zvířat týče. S těmi ve stejné domácnosti nemívá problém vůbec a na ty cizí si také velmi rychle zvykne.
• Miluje svou rodinu a není moc nadšený z delší samoty.
• Při správné socializaci z něj bývá často i dobrý canisterapeutický pes.

Důvody, proč si NEpořizovat tibetského teriéra

• Inteligence tibetského teriéra může být paradoxně i nevýhodou. Pokud nejste důslední při výchově, a hlavně pokud psa dostatečně nezaměstnáte, začne se nudit a vymýšlet si zábavu sám. Má také tendenci se osamostatňovat při nedostatečném výcviku a především při venčení nebrat na páníčka příliš ohledy.
• Hedvábná dlouhá srst a vzhled plyšáka může evokovat představu, že jde o psa na gauč. Ve skutečnosti jde o aktivního psa, který pastevecký gen rozhodně nezapře. Jde o aktivního psa, který potřebuje utahat. Pokud toužíte po společníkovi, který bude elegantní a zároveň nadšeně trávit větší část dne na gauči, poohlédněte se jinde.
• Dlouhá srst vyžaduje péči. Především hustá podsada dokáže mnohým majitelům zamotat hlavu - není jednoduché ji rozčesat a hlavně udržovat rozčesanou. Pokud doma nechcete akční dredatou kouli, pravidelnému česání se nevyhnete.
• Hustá a dlouhá srst, která jen tak nepromokne a nečistoty z ní postupně odpadávají, svádí k myšlence, že jde o psa vhodného k celoročnímu pobytu venku. Toto plemeno je ovšem velmi vázané na člověka a při nedostatečném kontaktu trpí. Není tak nejvhodnějším psem na celoroční pobyt venku.

Historie tibetského teriéra

Tibetský teriér krapet mate názvem. Původem je tento pes z Tibetu, nejde ovšem o teriéra. Tibeťáci jsou původně ovčácké plemeno, i když ani v Tibetu se k tomuto účelu již moc nevyužívají. Mezi teriéry bylo toto plemeno zařazeno jen kvůli své velikosti, ale jinak neodpovídá ani povahou, ani svými instinkty. Tibetský teriér byl chován již před 2 000 lety v tibetských klášterech. Byli cenění jako společníci a považováni za „svaté psy“, kteří přinášejí štěstí. Chovali ho i kočovní pastevci, kteří ho také měli v úctě, zároveň jim plnil roli společníka, ale i hlídali stáda koz, jaků a ovcí. Tito psi se nesměli prodávat, jen darovat. V případě prodeje by totiž zúčastnění lidé přišli o štěstí, které se s těmito psy mělo pojit. Kromě získání psa darem šlo získat psa i jako projev úcty nebo uznání.

Tibeťané si toto plemeno dlouho střežili a do světa se proto tito krásní psi dostali až počátkem 20. století. Anglická doktorka Agnes RH Greigová, která vykonávala praxi v severní Indii, dostala z vděčnosti za záchranu života tiberské ženy od jejího manžela fenku tibetského teriéra. Doktorku Greigovou plemeno velmi zaujalo. Po nějaké době se jí podařilo, opět darem, získat psa tibetského teriéra a rozhodla se založit první evropský chov tohoto pozoruhodného plemene. Na Štědrý den roku 1924 se narodila první štěňata tibeťáků v Evropě. Při jedné ze svých cest z Indie do Anglie představila toto plemeno ve své domovině na psí výstavě. Když se vrátila do Anglie natrvalo, vrhla se na chov tibetských teriérů ve velkém. I díky ní se toto plemeno postupně rozšířilo i mimo Evropu. V Česku jsou tibeťáci čím dál známější, ale stále se jedná spíše o vzácnější plemeno.

Povaha tibetského teriéra

Tibeťáci mají vždy dobrou náladu, jsou hraví a vytrvalí. Milují z celého srdce celou rodinu a nedělá jim dobře odloučení. Jsou tak vhodní do aktivní rodiny, ze které na něj bude mít „neustále“ někdo čas. Toto plemeno psa vyžaduje dlouhé procházky nebo aktivní věnování se některému ze psích sportů, přesto se poměrně lehce přizpůsobí svému majiteli. Pokud čas od času není prostor na dlouhou procházku či možnost dojet na cvičák, tibeťák se spokojeně uvelebí na gauči. Je velmi inteligentní a aktivní, velmi snadno se cvičí a díky své mrštnosti zvládne hravě nejen horskou túru, ale i agility nebo dogdancing. Výcvik ovšem musí být důsledný a vedený pozitivní metodou.

V dospělosti bývá k cizím lidem a zvířatům rezervovaný, nikoliv agresivní. Jedním z jeho původních účelů bylo hlídat stáda jaků či ovcí tím způsobem, že začal štěkat v momentě, kdy se přiblížilo nebezpečí například v podobě divokého zvířete, jež si chtělo „smlsnout“ na některém členu stáda. Na upozornění tibetského teriéra se dostavila tibetská doga, která pak problém řešila fyzicky. Dodnes je to dobrý hlídač, na vše, co se mu nezdá, upozorňuje štěkotem.

Vzhled tibetského teriéra

Tibetský teriér je středně velký pes s kvadratickou stavbou těla a dlouhou srstí. Hlava je pokrytá dlouhou srstí a v poměru k tělu. Srst na hlavě spadá dopředu a částečně kryje oči a brání z části výhledu, většinou se majitel nevyhne culíčku. Oči jsou kulaté, tmavé a posazené daleko od sebe. Uši jsou menší, silně osrstěné a ve tvaru písmene V a jsou nasazené vysoko po stranách hlavy. Krk je svalnatý a středně dlouhý, plynule přechází v dobře osvalený a kompaktní trup. Ocas je středně dlouhý a dobře osrstěný, nesen bývá zahnutý nad hřbetem. Srst tibeťáka je dlouhá s jemnou, „vlněnou“ podsadou. Přípustné jsou téměř všechny barevné varianty, výjimkou je jantarová a čokoládová barva. Kohoutková výška plemene je 36-41 cm, váha se pohybuje mezi 8 a 14 kg.

Ke komu je tibetský teriér vhodný

Tibetský teriér je velmi přizpůsobivý pes a zvykne si na téměř jakékoliv prostředí. Bude spokojený v bytě, ale i v domku se zahradou. I když jde o otužilé plemeno s hustou srstí, není vhodný k celoročnímu pobytu venku. Miluje své lidi a špatně snáší samotu. Jde o aktivní a inteligentní psí plemeno, které potřebuje zaměstnat nejen hlavu, ale i tělo. Nicméně nejde o reaktivce, kterého by nestačilo utahat delší procházkou a věnovat se pár minut tréninku povelů či psa zaměstnat nějakým hlavolamem. Srst vyžaduje péči. Není třeba je častěji mýt, je třeba ji ovšem pravidelně vyčesávat. Pokud nebudete psa důkladně a pravidelně česat, pak srst (především podsada) zplstnatí a budete mít doma jeden chuchvalec chlupů namísto dlouhosrstého elegána. Pokud se rozhodnete psa vykoupat, je třeba použít psí kondicionér, aby se vám srst lépe rozčesávala. Doporučuje se vystřihávat srst z uší, jinak se častěji mohou vyskytovat infekce. I když jde o jedno z nejstarších plemen, patří k těm zdravějším. Nicméně občas se objevují onemocnění očí a čas od času se vyskytuje retinální atrofie, luxace čočky, šedý zákal či dysplazie kyčelního kloubu.

Tibetský teriér v bodech

Velikost:

• Kohoutková výška plemene je 36-41 cm
• Váha se pohybuje mezi 8 a 14 kg.

Srst:

• Dlouhá svrchní srst podobná lidským vlasům s hustou a jemnou podsadou

Zbarvení:

• Téměř jakékoliv zbarvení je povolené, nesmí se vyskytovat pouze jantarová a čokoládová.

Jak dlouho žije:

• Tibetský teriér se dožívá 12-15 let.

Odkud pochází:

•  Tibet

Pro koho se hodí:

• Inteligentní a energický pes, který je vhodný do aktivní rodiny nebo k aktivním seniorům.
• Miluje lidi a nerad tráví delší dobu sám. Je tak perfektní volbou k lidem, kteří tráví mnoho času doma.
• Má hustou delší srst, kterou je třeba pravidelně česat. Je nutné počítat s tím, že se o srst budete muset starat.
• Jde o menšího psa do 15 kg, který při aktivním vyžití bude spokojený i v bytě.
• Ocení dlouhou procházku nebo možnost věnovat se některému ze psích sportů, rozhodně není pouze elegantní ozdobou na gauč. Nicméně není až tolik náročný na pohyb jako jiná pastevecká plemena, takže se čas od času spokojí i s kratší procházkou.

Existuje velké množství psích plemen, některá jsou perfektní volbou do rodiny s dětmi, jiná plemena se k dětem naopak vůbec nehodí. Poznejte psí plemena, která jsou vhodná k dětem a jejich přítomnost si budou užívat. Nebo hledáte spíše malá psí plemena do bytu? A co třeba sportovní psí plemena, která s vámi budou držet krok při běhu i na dlouhé túře?

Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva