Jak odnaučit psa štěkat
Štěkání, kňučení a vytí jsou běžné hlasové projevy psa. Štěkotem se do jisté míry psi domlouvají jak mezi sebou, tak za pomoci tónu štěkotu a kňučení komunikují i s lidmi. Existuje i mnoho plemen, která za pomoci štěkotu hlídají. Zpravidla se jedná o menší psy, kteří štěkotem upozorňují na vše, co se jim nezdá. Větší plemena často odstrašují případné vetřelce svým majestátním vzhledem a nemívají „potřebu“ příliš často štěkat.
Štěkání či vytí nemá smysl psovi zakazovat, jedná se o jeho přirozený projev. Přesto určitá dávka štěkání může být pro majitele psa a pro nejbližší sousedy obtěžující. Především pokud bydlíte v panelovém domě, kde se nesou dobře různorodé zvuky, může být příliš časté štěkání obtěžující i pro sousedy. Nadšení z častého štěkání nebývají ani sousedé v hustě zastavěné oblasti rodinnými domky. Pokud máte psa doma od štěněte a zvolili jste některé z plemen, které má o trochu větší sklony k štěkání než jiné, pak je dobré se zaměřit na štěkot již od štěněte. U štěňat a mladých psů se omezí štěkání o něco snadněji než u dospělých psů. Přesto i u dospělého psa můžete štěkot omezit, i když výuka může trvat o něco déle.
Proč pes štěká
Důvodů pro psí štěkot je celá řada. Psi například štěkají, když cítí nebezpečí, chtějí si hrát nebo mají radost. Mezi běžné důvody patří i pocit nebezpečí nebo frustrace. Štěkot může začít ale i z nudy nebo pokud na psa přenášíte vlastní nervozitu. Štěkot a vytí mohou být i projevem separační úzkosti, na kterou trpí mnoho psů při delším odloučení od majitele. Separační úzkost je potřeba řešit postupným zvykáním psa na samostatný pobyt doma. Jak na to si můžete přečíst v dalším našem článku. Štěkote psa při dalších příležitostech lze omezit specifickým výcvikem. Při výcviku psa jde o zastavení štěkání v momentě, kdy je dlouhý štěkot nevhodný, nikoliv psa odnaučit štěkat úplně.
Štěkání v bytě a na zahradě z nudy
Mnoho psů štěká při vašem odchodu z domu či bytu z důvodu separační úzkosti, řada dalších štěká z nudy. Základem je tak psa unavit a zabavit ho. Je potřeba nastavit pravidla v domácnosti, a ještě důležitější pak je nastavená pravidla dodržovat. Mezi poslední základní pravidlo při omezování štěkání je nekřičet. Při křiku totiž psa vlastně vyhecujete k tomu, aby se s vámi začal „překřikovat“ a většina psů štěkot naopak zesílí, namísto aby se štěkotem přestali.
Pes, který má energie na rozdávání a nudí se bude štěkat o dost intenzivněji a déle než pes unavený psychicky i fyzicky. Je tak důležité se psovi pravidelně věnovat a unavit ho ideálně psychicky i fyzicky. Před tím, než odejdete z domu do práce nebo do kina, vyrazte se psem na dlouhou procházku nebo se psem věnujte tréninku některého ze psích sportů a náročnějšímu výcviku. Před vaším odchodem z domu se bude hodit naučený povel typu „zůstaň“ nebo „místo“.
Mnoha psům pomůže i povel typu „přijdu“. U řady povelů tohoto typu nutně nemusí znamenat, že pokaždé opustíte domov. Nácvik povelů by měl být postupný. Zpočátku pouze odejdete do jiné místnosti na pár minut a minuty postupně přidáváte. Pak odejdete z domu za první dveře, opět na pár minut. Pak se postupně vzdalujete od baráku a opět na pár minut. Minuty postupně přidáváte a pes si postupně zvykne, že z domu odcházíte zpravidla na několik hodin, ale že se vrátíte. Pokud bude před vašim odchodem i dostatečně unavený, nebude mít důvod při vašem odchodu štěkat a výt.
I při snaze omezení štěkání si můžete pomoci pamlsky. Pokaždé, když se psem řešíte štěkot a on ztichne, pochvalte ho a dejte mu dobrotu. Pes si postupně zvykne, že dostane dobrotu, když je ticho a ne když štěká o sto šest.
Před odchodem z bytu si můžete pomoci i tím, že psovi nabídnete kousací hračku nebo hlavolam. Mnoho aktivních hraček a hlavolamů lze naplnit dobrotami a psa mohou zabavit i na několik desítek minut.
Štěkot při zvuku zvonku či při pohybu na chodbě
Mnoho psů se rozštěká při zvuku domovního zvonku nebo při zaklepání na dveře. Tato reakce nebývá příliš žádoucí především pokud máte časté návštěvy a tušíte, že někteří vaši hosté se třeba psů i bojí. Štěkot můžete i v těchto případech řešit povely typu „místo“ nebo „zůstaň“. Pes by se neměl hrnout ke dveřím a hlasitým štěkotem vítat příchozího, ale přesunout se do pelíšku nebo zůstat kde je. Až když otevřete dveře a přivítáte příchozího, pak psa propusťte pokynem, až pak pes může přivítat hosta. Pokud vše pes zvládne bez štěkání, psa pochvalte a můžete ho odměnit psí dobrotou nebo hračkou. I tuto situaci můžete cíleně nacvičovat za pomoci ochotných sousedů či kamarádů a nemusíte čekat na náhodnou návštěvu. Pes časem pochopí, že zaklepání nebo zvonek neznamená nebezpečí a že pokud zůstane ticho, může to nést své výhody.
Stejným způsobem můžete postupovat, pokud váš pes štěká na každého průchozího po chodbě bytového domu. Mnoho psů reaguje na každý pohyb či zvuk, který se odehraje i v okolních bytech. Což především v starších domech, které nejsou dostatečně odhlučněné, může nastávat často a řadu sousedů i z tohoto důvodu může obtěžovat štěkot vašeho psa. Nadměrný štěkot v těchto případech lze omezit již zmíněnými způsoby. Psa je dobré unavit delší procházkou či výcvikem, při příchodu domu pak únavou usne a nebude mít potřebu řešit okolní zvuku. V momentě, kdy se prospí a zvuky řešit začne, můžete jeho štěkání omezit opět povely typu „místo“ anebo nacvičit povel „ticho“. V momentě, kdy pes ztichne ho pochvalte a nabídněte mu dobrotu či hračku. Pes si postupně pokyn zafixuje a vy i sousedé budete více v klidu.
Plemena se sklony k častému štěkání
- Čivava
- Špic
- Šeltie
- Německý ovčák
- Jorkšírský teriér
- Foxteriér
- Maltézský psík
- Pekingský palácový psík
- Jack Russell teriér
Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva.com