Kastrace psa a feny: Jake jsou výhody a nevýhody

Kastrace psů mezi pejskaři vzbuzuje vášně mezi pejskaři. Mnoho chovatelů kastraci doporučuje a obhajuje, jiní zarytě bojují proti ní. Kastrace vyvolává řadu otázek nejen u psů, ale i u koček. Pokud psy a kočky chováte již roky, máte patrně názor na kastraci již vytvořený.

Patříte-li mezi chovatele začátečníky, o výhodách a nevýhodách kastrace si patrně teprve zjišťujete potřebné informace. V článku se podíváme na různé typy kastrací, povíme si, jaký je rozdíl v kastraci feny a psa a také si povíme o nejčastěji zmiňovaných výhodách a nevýhodách kastrace.

Kastrace psa vs. kastrace feny – jaký je rozdíl?

Kastrace, ať už u psa nebo feny, znamená odstranění reprodukčních orgánů, což má za následek ztrátu schopnosti plodit potomky. Podstata zákroku je stejná, přesto z důvodu odlišné anatomie pohlavních orgánů existují rozdíly v provedení u samců a samic. Rozdíly se pak často objevují i v náročnosti rekonvalescence.

Kastrace psů, respektive psích samců patří mezi chirurgické zákroky, v průběhu kterých dochází k odstranění varlat. Jde o poměrně jednoduchý a méně invazivní zákrok oproti kastraci fen. Provádí se většinou v celkové anestezii a pes se obvykle zotavuje poměrně rychle. 

Kastrace feny je o chlup náročnější, a to jak časově, tak i co se celkové rekonvalescence týče. Zatímco pes se z této rutinní operace oklepe během relativně krátké doby v podobě několika „málo“ dní, rekonvalescence feny trvá i několik týdnů. Zákrok je invazivnější a existuje několik způsobů, jak kastraci provést. Mezi tradiční zákroky patří chirurgické odstranění vaječníků či přerušení vejcovodů. Mezi modernější zákroky patří laparoskopická metoda, která je o něco méně invazivní a zanechá menší jizvu.

Typy kastrací u psů

Existuje několik typů kastrací psů, které se liší jak ve formě provedení, tak i ve svých důsledcích. Mezi nejčastější a nejtradičnější metody patří kastrace formou chirurgického zákroku. V průběhu operace veterinář odstraní varlata psa. Zákrok je trvalý a pes po něm ztrácí schopnost plodit.

Mezi další metody kastrace psů patří laparoskopie, která je o něco častěji spojovaná s kastrací fen, lze jí ale využít i u psa. Jde o méně invazivní metodu oproti klasickému chirurgickému zákroku, a i zotavení je o něco rychlejší. Chirurg provede menší řez než u tradičního zákroku a přes otvor zavede chirurgické nástroje, přes obrazovku provádí samotný zákrok. V průběhu zákroku jsou oddělena varlata od okolních struktur, jsou přetnuta a následně odstraněna.

Typ kastrací u fen

U feny existuje několik možností, jak kastraci provést. Volba konkrétní metody závisí na řadě faktorů, například na věku feny, jejím zdravotním stavu a na volbě majitele. Mezi běžné zákroky patří ovariektomie, v rámci tohoto zákroku jsou odstraněny pouze vaječníky. Děloha zůstává na místě, což snižuje riziko některých komplikací. Tento zákrok má řadu výhod, například eliminuje možnost falešné březosti a dalších hormonálně podmíněných problémů.

Mezi další tradiční zákroky patří oveariohysterektomie. Jedná se o nejčastější formu kastrace feny, v průběhu které jsou odstraněny jak vaječníky, tak děloha. Je tímto způsobem eliminováno riziko onemocnění dělohy, jako je pyometra (závažný zánět dělohy), což je život ohrožující stav feny.

Laparoskopická kastrace patří mezi metody, které získávají na popularitě. Jde o metodu, která je u feny nejméně invazivní. Veterinář provede dva až tři malé rezy v břišní stěně feny v blízkosti pupíku za pomoci kterých provede zákrok. Jeden z otvorů slouží k zavedení malé kamery, na které lékař sleduje průběh operace. Na tento typ operace využije veterinář specializované laparoskopické nástroje, kterými lokalizuje a odstraní vaječníky, někdy i dělohu. Rozsah operace závisí na zdravotním stavu feny a požadavcích majitele. Po ukončení operace jsou laparoskopické řezy zašity několika málo stehy. Tato forma operace je pro fenu méně náročná než klasický chirurgický zákrok a fena se o zotavuje o něco rychleji.

Výhody kastrace

S kastrací je spojena řada výhod, a to jak zdravotních, tak behaviorálních, které mohou zlepšit kvalitu života psa či feny. U fen se snižuje riziko vzniku zánětu dělohy (pyometry), nádorů mléčné žlázy a dalších hormonálně závislých onemocnění. U psů zase kastrace výrazně snižuje riziko vzniku nádorů varlat a dalších prostatických problémů.

Kastrace může pomoci snížit agresivitu, tendenci toulat se a další nežádoucí chování spojené s hormonálními změnami. Psi se po kastraci mohou stát klidnější a méně často mají tendenci utíkat za háravými fenami.

Kastrace patří mezi nejúčinnější způsob, jak předejít nechtěnému množení psů a koček. To je obzvlášť důležité v případě psů z útulku nebo z dočasné péče. Do těchto organizací se nejčastěji dostávají voříšci nebo starší a nemocní pejsci. Mnoho útulků a organizací zajišťující dočasnou péči se potýká s velkým počtem opuštěných zvířat, kastrace je pak často jediný způsob, jak předejít jejich dalšímu nechtěnému množení.

Nevýhody kastrace

Samozřejmě jako každý jiný lékařský/chirurgický zákrok může mít i kastrace na fungování těla i negativní vliv. Samotný chirurgický zákrok, jakýkoliv, sebou nese rizika. Například samotná anestezie může být pro psa riskantní, především pokud jde o staršího psa nebo psa s nemocným srdcem. V důsledku operace pak může v těle vzniknout infekce nebo v průběhu operace může dojít k nějaké komplikaci. Každý operační zákrok sebou nese určitá rizika, nicméně kastrace patří mezi rutinní zákroky a problémy související s operací jako takovou se objevují spíše ojediněle. Pokud u psa existuje nějaké větší riziko, například v důsledku onemocnění srdce, měl by vás veterinář s tímto rizikem seznámit dopředu.

Samotná kastrace má pak efekt na to, jak tělo funguje. V těle dochází v důsledku kastrace k řadě hormonálních změn, což může vést k řadě potíží. Například se mění fungování metabolismu, což u mnoha fen i psů se odráží na nárustu hmotnosti. Po kastraci je tak třeba psovi i feně upravit stravu a fyzickou aktivitu, aby se předešlo obezitě. Nadváha totiž pak může způsobit i psovi řadu zdravotních komplikací.

Mnoho chovatelů svého psa nebo fenu kastruje nejen proto, aby předešli zdravotním problémům a zabránili vzniku nechtěných štěňat, ale i kvůli drobným pozitivním změnám v chování psa. Například psi nejsou zoufalí z každé „háravky“, která projde v okruhu pěti kilometrů a mnoho psů se i méně pere. Kastrace ovšem sebou nese i riziko nežádoucího chování. Psi jsou například více líní a přimět je k jakékoliv aktivitě může být najednou nadlidský výkon, což bývá problém především u sportovních nebo pracovních psů.

V jakých případech je kastrace nutná

Existuje řada bojovníků proti kastraci. Mnoho chovatelů je přesvědčeno, že pokud nejde psovi či feně přímo o život, například v důsledku zánětu dělohy nebo nádoru, který napadne reprodukční orgány, je kastrace zbytečným zákrokem. Někteří nadšení chovatelé i tvrdí, že by každá fena měla mít možnost mít alespoň jednou za život štěňata. Tyto argumenty ale často neobstojí minimálně v případě opuštěných psů, kterých jsou plné útulky a organizace poskytujících dočasnou péči. Právě kastrace i u zdravého voříška je jedinou 100% ochranou oproti nechtěnému nakrytí a tím pádem nárustu počtu opuštěných zvířat. Útulky i dočasné péče se snaží alespoň lehce prověřit žadatele o adopci pejska, ale není v jejich silách prověřit budoucího majitele psa natolik důkladně, aby si byli jistí, že budoucí majitel psa ohlídá oproti nechtěnému nakrytí, nebo že ho dokonce nezneužije na cílené množení v nevhodných podmínkách.

Povinností kastrace si i řada útulků a dočasných péči podmiňuje adopci opuštěných zvířat. Pokud dáte při adopci psa dopředu jasně najevo, že s kastrací nesouhlasíte, s velkou pravděpodobností vám útulek nebo dočasná péče psa nepřenechá. Mnoho útulků a dočasných péči své svěřence zpravidla nechává kastrovat na své náklady a pejsci tak jdou do nových domovů již kastrovaní. Mnoho nových majitelů kastrované psi upřednostňuje, a to kvůli jejich klidnějšímu chování a nižšímu riziku zdravotních problémů do budoucna (např. zánět dělohy).

Existují nicméně situace, kdy je kastrace minimálně doporučována, někdy dokonce nutná. Zpravidla jde o situace, kdy je pes nebo fena v ohrožení života v důsledků zdravotních komplikací.  Mezi nejčastější zdravotní komplikace patří zánět dělohy, neboli pyometra. Jde o život ohrožující stav, který nelze řešit jinak, než operací. V takovémto případě se volí varianta odstranění dělohy a vaječníků. Kromě zánětu dělohy se u fen často chovatelé setkávají s falešnou březostí. Zhruba dva měsíce po hárání fena vykazuje známky březosti, i když březí není. U feny například začne laktace a fena si začne do pelechu nosit různé hračky a pečuje o ně jako o štěňata. Falešná březost má tak vliv jak na zdraví feny, tak i na její chování. Proto je kastrace i v takovém případě doporučena. Častější výskyt falešné březosti může vést k řadě komplikací u fen, například je větší riziko nádorů na mléčné liště.

Mezi nejčastější komplikace nekastrovaných psů patří nádory. Tyto nádory se nejčastěji vyskytují na varlatech. Pokud se nádor objeví, pak je kastrace jediným způsobem, jak zabránit jeho šíření a pokud nádor již nevytvořil v břiše metastáze, pak jde zpravidla o jediný způsob, jak psovi zachránit život.

Kastrace je důležitý krok v péči o zdraví a pohodu vašeho mazlíčka. I když je rozhodnutí o kastraci osobní a závisí na mnoha faktorech, je důležité mít na paměti všechny výhody i nevýhody tohoto zákroku. Pokud váháte, pak je dobré si ke kastraci nastudovat co nejvíce informací, poraďte se s veterinářem a pokud máte papírového pejska, pak se můžete poradit i s chovatelem, od kterého vašeho pejska máte.

Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva.com