Proč a jak používat u psa stopovačku

Stopovací vodítko, nebo také „stopovačka“ patří mezi nezbytnou výbavu mnoha pejskařů. Dlouhé vodítko o délce 10 m využijete na řadu aktivit, od nácviku přivolání až po různorodé čichové sporty, například mantrailing. Stopovací vodítko můžete použít i jen jako pojistku psa při toulání se přírodou.

Možnost psovi zamezit nenadálý úprk ocení především majitelé psů se silným loveckým instinktem nebo psů, kteří se snadno leknou a ve strachu utíkají.

Jak cvičit přivolání za pomoci stopovačky

Stopovací vodítka se vyrábí v různých délkách, zpravidla mají délku 10 m, 7 m a 5 m. Při pohybu přírodou většina majitelů nejčastěji využívá stopovačka o délce 10 m, v městském prostředí přijde vhod spíše kratší stopovačka. Psa v počátcích výcviku nechávejte běhat do maximální délky dlouhého vodítka.

S výcvikem začněte v klidném prostředí, v momentě, kdy bude pes pravidelně reagovat na přivolání, můžete přejít do rušnějšího prostoru. V počátcích psa volejte, když se na vás soustředí a použijte přátelský a veselý tón. Ze začátku můžete psa chválit i za to, že se při zavolání otočí vaším směrem a udělá k vám pár kroků. Pokud dorazí úspěšně až k vám, psa odměňte hračkou či dobrotou a chvalte, chvalte a chvalte.

Stopovačka psovi dovolí vzdálit se od vás na jeho maximální vzdálenost a vy si psa můžete jemně přitáhnout, pokud se rozhodne vás při přivolání ignorovat. Mnoho psů, především ty nejmenší štěňata nebo rozjívení puberťáci k vám budou chodit častěji za pomoci stopovačky. I tak je pořádně pochvalte a dejte jim odměnu v momentě, kdy si je přitáhnete. Pes si tak přivolání spojí s příjemným zážitkem a bude chodit na přivolání sám od sebe čím dál častěji.

Na tento výcvik se hodí stopovačka, která je zakončena klasickým uchem/poutkem. Bude se vám lépe držet a pokud s vámi pes škubne, spíše vodítko udržíte. Je ideální zvolit kvalitnější materiál vodítka, aby vám vodítko nespálilo ruku v případě, že pes začne utíkat a vy ho za pomoci vodítka budete zastavovat. Výhodou je i světlá barva, v trávě bude lépe vidět. Je vhod se smířit s tím, že vodítko bude především na podzim často špinavé, s tím si ale není třeba dělat hlavu – vodítka lze zpravidla vyprat.

Procházky přírodou i městem na volno

Mnoho pejskařů touží po tom, chodit se psem na volno, bez použití vodítka. S některými psy jde nácvik chůze na volno snadno, sami od sebe mají tendenci si svého majitele hlídat a držet se v jeho blízkosti. Jiní jsou jak z divokých vajec a zajímá je vše okolo, ale páníček málokdy. I ty klidnější psy je třeba utvrdit v tom, že dělají dobře, když se svého člověka drží. Ti zvědavější či rozjívení puberťáci se musí naučit, že je páníček zajímavější a že se jim vyplatí se ho držet.

Jako u výcviku čehokoliv jiného přijde vhod vybavit se tréninkovými pamlsky nebo oblíbenou psí hračkou a pokud rádi pracujete s klikrem, nezapomeňte ani na něj. Volný pohyb přírodou je vhodný začít cvičit právě za pomoci stopovačky, v přírodě si můžete pomoci delší, v městském prostředí přijde vhod spíše kratší.

Ze začátku stopovačku držte v ruce nebo ji použijte jako „couračku“, tedy ji pusťte, ale nedovolte, aby se pes vzdálil na vzdálenost větší, než je délka vodítka. Pokud budete stopovačku používat především jako couračku, pak si na ní udělejte několik uzlů po délce stopovačky. V momentě, kdy se pes začne více vzdalovat, stopovačku zadupněte. Uzly vám pak pomohou vodítko zastavit. Uzel se zastaví o botu a je menší šance, že vodítko pod botou proklouzne (například v mokré trávě).

Při procházce přírodou i městem si psa pravidelně volejte k sobě. Psa volejte v různých situacích – když se začuchá, když ho upoutá jiný pes či člověk, zahledí se k obzoru, všimne si srny či zajíce atd.. Pokud pes neposlechne na přivolání, přitáhněte si ho stopovačkou. I když se zrovna nic neděje a pes se na vás soustředí, občas si ho přivolejte a chvalte ho a odměňujte.

V průběhu procházky se psovi schovávejte. Trénujte v počátcích v klidných místech, kde psovi nehrozí nebezpečí, že by utekl například pod auto. Schovejte se za keř, strom či roh budovy. Ze začátku se schovávejte v momentě, kdy se na vás pes kouká, později v situacích, kdy se například začichá. Pes si vás dříve či později začne hlídat, bude vědět že mu můžete „nenadále“ zmizet.

V průběhu procházky si se psem hrajte nebo pocvičte nějaké základní povely. I obyčejnou procházku psovi tak zpestříte a on bude vědět, že je s vámi větší zábava, než s jinými lidmi nebo zvířaty.

Buďte vybavení pamlsky a v průběhu procházky psa odměňte často i za to, že se pes „motá“ ve vaší blízkosti. Čím častěji a přirozeněji se bude držet ve vaší blízkosti, můžete odměny dávat méně a méně často. I když už máte psa vychovaného a drží se běžně „na volno“ ve vaší těsné blízkosti, můžete si občas nějakou odměnou psa trošku „pojistit“. Řada psů časem zvládá chodit v blízkosti svého pána bez podpory pamlsků.

Stopovačku časem můžete při procházkách odstranit, a to v momentě, kdy jste si jistí, že se vás pes bude držet. Psa pak dávejte na klasické vodítko v situacích, kdy je to třeba – například přechod velmi rušné křižovatky, cesta MHD nebo v momentě, kdy je pes z nějakého důvodu ve velkém stresu a hrozí, že by na přivolání nepřišel (např. když má strach z bouřky nebo z ohňostroje). Stopovačka při nácviku chůze na volno funguje především jako pojistka, aby pes neutekl a naučil se držet ve vaší blízkosti. Je třeba ale být i obezřetný. Například při procházce lesem se může stopovačka snadno zamotat do keře a pes tak může uvíznout. Stejně tak hrozí, že vás pes párkrát oběhne a podrazí vám vodítkem nohy. Buďte proto na pozoru, časem se naučíte vy i pes se stopovačkou pohybovat tak, abyste se navzájem nezranili, ale naopak se naučili dlouhé vodítko používat ve svůj prospěch.

K čemu lze stopovačku využít

Máte natrénované přivolání a pohyb na volno a přemýšlíte nad tím, co teď se stopovačkou? Nemusíte se jí nutně zbavovat, ale můžete jí využít k řadě kynologických disciplín. Nejčastěji se dlouhá vodítka používají při různých typech záchranářiny a při různých stopovacích disciplínách. Mezi tradiční záchranářské a zároveň stopovací disciplíny patří například mantrailing. Při čichových sportech, které se často úzce vážou právě se záchranářinou nebo vyhledáváním drog či předmětů se běžně používá právě stopovačka. Pes většinou pracuje na postroji, ke kterému je připoutáno dlouhé vodítko. Pes pak po čichu hledá daný předmět či osobu a psovod ho snadno za pomoci stopovačky sleduje a do jisté míry instruuje. Neváhejte a vrhněte se do některého čichového sportu.

Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva.com